Průzkumy památek, 2004 (roč. 11), číslo 1

Caroli IV. Imperatoris Romani Fundatio: Kostel kláštera Celestinů na Ojvíně u Žitavy

Richard Němec

Průzkumy památek 2004, 11(1):3-52  

Výběr tématu podnítila nejen skutečnost, že jde o bohemikum, tedy stavbu vystavěnou na historickém území Čech císařem a českým králem Karlem IV., ale především možnost detailního studia stavby i plánové dokumentace vyhotovené v rámci sanací objektu, probíhajících od roku 1991. V předkládané studii autor sumarizuje více nežli 150leté uměleckohistorické bádání. Vyrovnává se s odkazem soupisů Gurlitta a Rahtgense, zohledňuje však i výsledky nových archeologických vykopávek, vedených od roku 1997 Janou Esther Fries a Joanou Wojnicz, v neposlední řadě také poznatky ze stále probíhajících konzervačních a sanačních opatření, i vlastního nedestruktivního SHP....

K počátkům hradů Rožmberka a Českého Krumlova

Jiří Varhaník

Průzkumy památek 2004, 11(1):53-60  

Oba hrady Vítkovců v nejjižnější části Čech, Rožmberk a Český Krumlov, se vyznačují dvojicemi jader, dolním a horním hradem. Dvoupólovou dispozici Dolního hradu na Rožmberku a Horního hradu v Českém Krumlově s dvojicí hranolových věží lze zřejmě odvozovat od rakouského hradu Weitra, založeném Kuenringy na počátku 13. století na jimi kolonizovaném území, nedlouho předtím odtrženém od přemyslovských Čech. Půdorys hradu Weitra je znám z renesančního plánu z doby před rokem 1588 a odpovídá oběma jihočeským hradům, založeným ještě před polovinou 13. století.Krumlovský Horní hrad se zřejmě svými rozměry podstatně nelišil od Dolního hradu v Rožmberku....

Spolupracovníci a následovníci kosmonoských Jelínků na Mladoboleslavsku

Miloš Suchomel, Pavel Zahradník

Průzkumy památek 2004, 11(1):61-87  

Stať je závěrečnou částí triptychu zabývajícího se sochařskými díly sochařskými díly kosmonoských Jelínků a jejich spolupracovníků a následovníků. Je rozdělena do dvou kapitol. Prvá je věnována ještě dodatkům k činnosti kosmonoské dílny, druhá pak jelínkovským sochařským epigonům na Mladoboleslavsku a zahrnuje jak jejich biografie, tak i skulpturální tvorbu.K jelínkovským kamenosochařským dílům jsou nově přiřazeny statue Nejsvětější Trojice z roku 1721 ve Všeborsku-Obrubcích a sv. Jana Nepomuckého z doby kolem roku 1725, která stávala u vchodu do kostela téhož světce v Mladé Boleslavi. V obou případech jde nejspíš o díla Martina Jelínka st. a Josefa...

Zjištění další části románské obytné stavby v domě čp. 479/I na Staroměstském náměstí v Praze

Zdeněk Dragoun

Průzkumy památek 2004, 11(1):89-91  

Na konci roku 2003 bylo při úpravách ve sklepích domů čp. 478/I a 479/I na Staroměstském náměstí v Praze odkryto kvádříkové zdivo, které představuje pozůstatek románského domu při náměstí. Tento objev rozšířil naše znalosti o románské zástavbě parcely domu čp. 479/I, z níž byla dosud známa jen nevelká stavba v hloubce parcely. Na základě nových zjištění lze hodnotit zmíněný dům jako první spolehlivě doloženou stavbu, kombinující dva ze základních typů pražských románských domů - zděný objekt při veřejném prostranství a drobnější stavbu v hloubce parcely. Vyhodnocení širší situace na rohu Melantrichovy ulice a Staroměstského náměstí pak v této části...

Ke stavební historii kostela sv. Václava v Bratčicích

Karel Kibic ml.

Průzkumy památek 2004, 11(1):92-102  

Předmětem příspěvku je výsledek celkového průzkumu kostela sv. Václava v Bratčicích u Čáslavi. Podnětem a motivací k provedení průzkumu byl zájem o zachování cenných středověkých omítek na průčelích lodi a presbytáře kostela při jejich zamýšlené obnově. Průzkum měl charakter operativní dokumentace, cílem bylo přibližné určení rozsahu středověkých vrstev a hlubší poznání jejich charakteru. Výsledkem vedle toho byl nález středověkých okenních otvorů lodi, které spolu s již dříve známým rozmístěním středověkých oken na presbytáři kostela dávají téměř úplnou představu o charakteru průčelí středověké stavby. Současně bylo provedeno zaměření objektu a některé...

Tvrze a zámek v Zahrádce u Petrovic

Jan Veselý, Jiří Úlovec

Průzkumy památek 2004, 11(1):103-126  

Výsledkem průzkumu je zjištění, že budova zámku ve hmotě obsahuje zbytky zdiva objektů starší tvrze, jejichž poměrně velká část byla využita ve vrcholně barokní stavbě. Rozsah těchto dochovaných starších konstrukcí se podařilo vymezit docela přesně. Méně jistoty již máme v jejich přiřazování jednotlivým časovým horizontům určeným historickou rešerší. Přes všechny pochybnosti se však zdá nejpravděpodobnější, že nejstarší částí zámku je jednotraktové menší křídlo, kde sklepy a větší část obvodového zdiva nejspíše pochází z počátku 17. století. Tento nejstarší objekt byl pak zřejmě v průběhu druhé poloviny 17. století dále rozšiřován směrem k jihu. Této...

Opevnění města Jičína v 16. století

Petr Uličný

Průzkumy památek 2004, 11(1):126-143  

Z renesančního opevnění města Jičína se dodnes dochovaly jen některé, i když významné části, k nímž zejména náleží jedna z dominant města ? věžovitá Valdická brána. Údaje o většině dnes chybějících článků opevnění je však možné doplnit díky bohaté ikonografické dokumentaci, a poskládat tak jeho téměř úplný obraz. Takto uceleně podaná podoba je proto důležitým příspěvkem k výzkumu fortifikací českých měst. Studium průběhu opevnění může také mnoho napovědět o urbanistickém vývoji samotného města a naopak.Pro založení města bylo vybráno místo při řece Cidlině, která zde vytváří mírnou zákrutu. V době před rozsáhlou stavební činností Frýdlanského vévody...

Zámek Humprechtswiesen v Kostomlatech pod Milešovkou - archivní prameny o způsobu výstavby raně barokního zámku

Luboš Lancinger

Průzkumy památek 2004, 11(1):144-153  

Dosud nedostatečně využité prameny z archivu hrabat Černínů (Státní oblastní archiv Třeboň, pobočka Jindřichův Hradec) poskytují pozoruhodné doklady o stavebním vybavení barokního zámku a dovolují rekonstrukci rozhodování urozeného stavebníka o projektu stavby. Hrabě Humprecht Jan ml. Černín, přední velmož a zemský úředník, se roku 1666 rozhodnul postavit na svém panství v Kostomlatech pod Milešovkou zámek. Z kontextu pramenů plyne, že dochovaný soubor nedatovaných a neoznačených plánů rozlehlé trojkřídlé dispozice s uzavřeným čestným dvorem a se začleněným "starým zámkem", stojícím zde asi od roku 1606, by měl být projektem, který mu dodal zednický...

Zámek v Linhartovech

Libuše Dědková, Antonín Grůza

Průzkumy památek 2004, 11(1):153-173  

V západní části českého Slezska vzniklo ve středověku několik tvrzí, které v 16. století přebudovali tehdejší šlechtičtí majitelé na renesanční zámky. Častěji však na jejich základech postavili objekty zcela nové. Původní charakter nicméně později zcela změnily mladší stavební úpravy; dnes mají vzhled převážně barokní.Jeden z těchto objektů se nachází v příhraniční vesnici Linhartovy, která leží nedaleko města Krnova. Státní hranici mezi Českou republikou a Polskem tady tvoří řeka Opavice, při jejímž břehu se vzhledem nápadný zámek nachází. Až do roku 1943 byl dobře udržovaný, po požáru, který ho tehdy těžce poškodil, silně chátral. Obnově nejprve...

Nový dvůr v Lednicko-valtickém areálu

Dagmar Černoušková

Průzkumy památek 2004, 11(1):173-182  

Od 80. let 18. století začal kníže Alois I. cílevědomě kultivovat lednicko-valtický areál. Nechal podstatně zvětšit někdejší barokní parter mezi lednickým zámkem a řekou Dyjí a lednický park se tak na přelomu 18. a 19. století přeměnil ve velkolepou zámeckou zahradu, v níž se snoubila barokní rezidua a nové sentimentální partie s romantickými a exotickými stavbami. Tyto aktivity vrcholily zejména po roce 1805 s nástupem Aloisova bratra, knížete Jana Josefa I. z Liechtenštejna (1760 - 1836). Byly odvodňovány bažiny kolem ramen Dyje, hlavní tok řeky byl přeložen a prostor mezi zámkem a minaretem vytvářel iluzi lužní krajiny. V areálu parku začaly vznikat...

Rybniční zámeček v Lednicko-valtickém areálu (Poznámka ke stavebnímu vývoji)

Pavel Borský

Průzkumy památek 2004, 11(1):183-188  

Rybniční zámeček, nazývaný dříve Jägerhaus, Jagdschloß am Teiche nebo Teichsalett, byl vystavěn na katastru Lednice nad Prostředním rybníkem poblíž aleje spojující Lednici s Valticemi. Stavba byla začleněna do upravené krajiny mezi oběma městečky tak, že její hlavní jižní průčelí je obráceno k rybníku a průhledy spojeno s chrámem Tří grácií a Novým dvorem na protilehlém břehu. Zámeček sloužil zprvu jako hájovna a příležitostný útulek vrchnosti, později přízemí využíval zahradník.V literatuře je obecně znám jako dílo Josefa Kornhäusela z let 1814 - 1816.Vídeňský rodák Josef Kornhäusel (1782 - 1860) vstoupil do služeb knížete Jana I. Josefa z...

Příspěvek k poznání počátků současné legendy grafického výstupu stavebněhistorických průzkumů

Jiří Škabrada

Průzkumy památek 2004, 11(1):188-192  

V archivních materiálech ústavu dějin architektury na Fakultě architektury Technické univerzity v Praze byl nedávno nalezen soubor plánů z druhé poloviny třicátých let 20. století s podrobnou dokumentací dvou domů na Staroměstském náměstí v Praze. Do plánů jsou pomocí barevné legendy zaznamenány dva druhy rozborů zdiva a vodorovných konstrukcí - použité stavební hmoty a také historický rozbor - tedy vyznačení stáří jednotlivých částí stavby. Vybarvení je provedeno v půdorysech a řezech, měřítko výkresů je velmi podrobné - 1 : 50.O celé akci se zatím podařilo zjistit pouze některé údaje. Průzkumové práce zřejmě využily rozsáhlou rekonstrukci obou...

Jiří Škabrada: Konstrukce historických staveb, Praha, Argo, 2003

Vít Jesenský

Průzkumy památek 2004, 11(1):195-196  

Jiří Škabrada: Konstrukce historických staveb (kap. 10 - Krovy), Praha, Argo, 2003, Jan Vinař - Václav Kufner: Historické krovy. Konstrukce a statika, Praha, Argo, 2004

Jiří Bláha

Průzkumy památek 2004, 11(1):197-200  

Edice Monudet a Mon* Arch

Michal Panáček

Průzkumy památek 2004, 11(1):200-202  

Poznámky k publikované recenzi - František Kasička: Stavebně historický průzkum, Praha, ČVUT, 2002

František Kašička, Petr Macek

Průzkumy památek 2004, 11(1):203-204  

Poznámky k publikované recenzi

Stavebně historické průzkumy z archivu Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v hlavním městě Praze, IV - Malá Strana

Jan J. Outrata, Lenka Matiášková

Průzkumy památek 2004, 11(1):205-214  

Za paní docentkou Radovou

Petr Macek

Průzkumy památek 2004, 11(1):1-2  

V tomto roce jsme se rozloučili s paní docentkou Ing.arch.Miladou Radovou-Štikovou. Určité věci nás nejdříve zaskočí a skutečná tíha na nás dolehne až později, v době,kdy vícenásobně prožíváme takovouto velkou ztrátu.Paní docentka byla příkladem člověka, který zasvětil celý svůj život vědě, v jejím případě historické architektuře. Nezabývala se však pouze vysoce odborným bádáním, současně se maximálně snažila svůj milovaný obor přiblížit dalším zájemcům, zaujmout pro něj řadu začínajících i pokročilých historiků architektury.Vědecká činnost paní docentky byla pevně spojena s Českým vysokým učením technickým, respektive s fakultou architektury,...

4. Valná hromada Sdružení pro stavebně historický průzkum

Vít Jesenský

Průzkumy památek 2004, 11(1):193-194  

Informace ze setkání