Průzkumy památek, 2005 (roč. 12), číslo 1

Zkoumání památek jako součást etiky památkové péče

Jan Sommer

Průzkumy památek 2005, 12(1):1-4  

Vnější opevnění hradu Rabí (I. část)

Jiří Varhaník

Průzkumy památek 2005, 12(1):5-32  

Resumé k celé studii přineseme společně s její 2. částí v Průzkumech památek XII - 2/2005.

Exkurz: Zpráva o výkopu na hradě Švihově, provedeném ve dnech 11.-28. listopadu 1951

Dobroslava Menclová

Průzkumy památek 2005, 12(1):33-36  

Příspěvek k vnějšímu i vnitřnímu opevnění hradu, nálezy ze zásypů, sondy podlah hradních budov.

Hrad Kašperk

Jan Anderle

Průzkumy památek 2005, 12(1):37-72  

Hrad Kašperk (Karlsberg), který se nalézá v centrální části Šumavy nedaleko bývalého horního města Kašperské Hory (Berg Reichenstein), byl z rozkazu císaře Karla IV. stavěn od roku 1356 a hotov ve svých podstatných částech patrně do roku 1361. Sloužil za sídlo správy prácheňského kraje, ochraňoval zdejší zlatonosný revír a jednu z větví obchodní cesty vedoucí z Podunají, po níž se do Čech dopravovala zejména sůl. Vedle uvedených bezprostředních funkcí hrál hrad úlohu v širších strategických plánech svého zakladatele, jak naznačuje již formulace jeho pokynu ke stavbě k "obraně země České". Stavbou hradu byl panovníkem pověřen Vít Hedvábný, který při...

K vývoji a interpretaci hradu Týřova ve 13. století

Vladislav Razím

Průzkumy památek 2005, 12(1):73-88  

Týřov patří k českých hradům, jejichž jméno se nejčastěji objevuje v tuzemské i zahraniční odborné literatuře. Důvodem je jeho pozoruhodná dispozice a význam, který jí byl přisouzen bádáním o hradech v poslední třetině 20. století. Dolní, přední část této dispozice je charakteristická obdélným půdorysem, který vymezuje hradba prostoupená šesti válcovými věžemi. Tato část hradní dispozice byla označena za přímý a nezprostředkovaný import tzv. francouzského kastelu doby vlády krále Filipa Augusta (1180 - 1223), a tak uvedena do úzkého vztahu s vrcholnými projevy hradního stavitelství na evropském kontinentu (např. Durdík 2002b).Vysoké hodnocení Týřova...

Dendrochronologické datování dřeva z věže hradu Týřova

Tomáš Kyncl

Průzkumy památek 2005, 12(1):89-90  

Dub použitý na výrobu trámu nalezeného ve zdivu hlavní válcové věže byl pokácen někdy po roce 1254, s vysokou pravděpodobností však až po roce 1260.

Gotický plán chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře ze sbírky vídeňské Akademie výtvarných umění (č. 16 841)

Aleš Pospíšil

Průzkumy památek 2005, 12(1):91-96  

Plán zachycující půdorys části jižní poloviny chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře je uložen ve Vídni (Akademie der bildenden Künste, Kupferstichkabinett) pod č. 16 841r. Z německých autorů mu věnovali pozornost H. Tietze, O. Kletzl a H. Koepf, v české literatuře však plán nebyl dosud publikován, kromě stručné zmínky V. Kotrby v textu katalogu České umění gotické z roku 1970. Plán byl studován v souvislosti s probíhající generální opravou chrámu sv. Barbory a je průběžně konfrontován se stavebně historickým průzkumem, který provádí autor článku.Nejdůležitějším prvkem rozboru plánu je analýza podkresby nacházející se pod definitivním rysem na papíře....

Nález architektonických fragmentů v kostele sv. Bartoloměje v Divišově (Příspěvek ke středověké podobě stavby)

Jindřich Nusek

Průzkumy památek 2005, 12(1):96-99  

V případě kostela sv. Bartoloměje v Divišově se literatura dosud omezovala na konstatování, že stávající barokní budova nahradila starší objekt, zničený při požáru městečka 8. června roku 1742. Rekonstrukce probíhající od roku 2004 by mohla ozřejmit stavební vývoj kostela, včetně nejstarších fází. Důležitým přínosem se stal objev architektonických fragmentů, sekundárně vložených do vnitřních líců schodišť po bocích západní věže. Fragmenty byly součástí pozdně románského portálu kostela, jehož původní podobu může doložit zřejmě pouze archeologický výzkum. Fragmenty lze velmi přibližně datovat do let 1230-1260.

Archivní průzkum bývalého špitálního kostela sv. Jana Evangelisty ve Švihově

Veronika Bezděková, Linda Foster

Průzkumy památek 2005, 12(1):99-104  

Článek shrnuje poznatky z archivního průzkumu, který zpracovala V. Bezděková v roce 2004. Kostel byl založen před rokem 1342, v roce 1504 byl přestavěn a vyzdoben v pozdně gotickém slohu. Špitál, který ke kostelu patřil již od 14. století, nebyl dosud lokalizován. Průzkum doplnil údaje ze středověkého až novověkého období existence kostela a špitálu - práva špitálníků, platy špitálu a ritus bohoslužeb. Autorka průzkumu zjistila nové podrobnosti o průběhu zrušení kostela a následné dražbě. Po roce 1788 byl kostelík přestavěn na byty. Vestavěné konstrukce dvou bytů včetně černých kuchyní zanikly po povodni v srpnu 2002. Současná obnova obydlí není jednoduchá...

K archeologickému nálezu pozůstatků písemností v domě čp. 353/I na Starém Městě pražském

Zdeněk Dragoun, Michal Dragoun

Průzkumy památek 2005, 12(1):104-110  

Při záchranném archeologickém výzkumu v roce 1998 v domě čp. 353/I v Jilské ulici na Starém Městě pražském byla prozkoumána spodní partie odpadní jímky, obsahující kolekci nálezů z první poloviny 17. století (především keramika a sklo). Zvrstvení zásypu i dislokace nálezů hovoří pro jednorázový zásyp jímky, související podle stop ohoření na předmětech z organických hmot s dílčím požárem na lokalitě. Podle identifikace malovaného erbu na torzu skleněné láhve souvisí nálezy s vlastnictvím domu Mikulášem Františkem Turkem, staroměstským primátorem. Ten dům vlastnil od r. 1634 a zmíněný erb odpovídá stavu před jeho polepšením v roce 1649. Za výjimečné...

Manýristický bronzový náhrobek Jana Bedřicha Breinera v kostele Panny Marie Sněžné v Olomouci

Hana Myslivečková

Průzkumy památek 2005, 12(1):110-117  

Článek je věnován ojedinělému, avšak doposud opomíjenému manýristickému bronzovému náhrobku Jana Bedřicha hraběte Breinera (Breunera) v kostele Panny Marie Sněžné v Olomouci, zhotovenému mezi lety 1637/1638 - 1642. Do novostavby jezuitského chrámu byl sepulkrální monument dobrodince olomoucké jezuitské koleje přenesen ze starého kostela a zakomponován historizujícím způsobem do jeho barokní výzdoby, podobně jako renesanční náhrobek jejího zakladatele biskupa Viléma Prusinovského z Víckova.Průzkum, revidující některé rozporuplné údaje v dosavadní literatuře, prokázal, že se jedná o osmidílný bronzový odlitek provedený technikou ztraceného vosku....

Interpretace leteckého archeologického snímkování zámeckého areálu na Valči

Jana Pechová

Průzkumy památek 2005, 12(1):118-128  

V příspěvku jsou shrnuty analýzy a interpretace leteckého archeologického snímkování zámecké zahrady a přilehlé krajiny.Zámecký areál ve Valči se nachází v západních Čechách asi 35 km východně od Karlových varů. Na konci 17. a na počátku 18. století zde rod Štampachů nechal vystavět zámek, zámecký kostel, komplex hospodářských budov a velkolepou zámeckou zahradu. V 19. století byla barokní zahrada přeměněna v přírodně-krajinářský park, jehož stopy jsou patrné do současnosti.Interpretace leteckého snímkování popisovaná v tomto článku je jednou z metod průzkumů a rozborů zámecké zahrady a krajiny na Valči, které by se měly stát podkladem k námětům...

Marc Steinmann: Die Westfassade des Kölner Domes. Der mittelalterliche Fassadenplan F. (Forschungen zum Kölner Dom 1), Köln, Kölner Dom, 2003

Richard Němec

Průzkumy památek 2005, 12(1):140-145  

Barbara Schock-Werner - Rolf Lauer (redd.), vydavatelství Kölner Dom, Köln 2003(274 stran, 276 černobílých fotografiií, inkl. plánů a složeného plánu v měřítku 1 : 4, 5, ISBN 3-922442-50-I)

Stavebněhistorické průzkumy z archivu Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v hlavním městě Praze, V - Hradčany, Vyšehrad

Jan J. Outrata, Lenka Matiášková

Průzkumy památek 2005, 12(1):146-150  

Životní jubileum Františka Kašičky

Bořivoj Nechvátal

Průzkumy památek 2005, 12(1):129-130  

Dvě výročí Břetislava Štorma

Jindřich Noll

Průzkumy památek 2005, 12(1):130  

Konference Sdružení pro stavebněhistorický průzkum Poděbrady 2005

Jan Sommer

Průzkumy památek 2005, 12(1):131-139  

Zpráva o konferenci