Průzkumy památek, 2005 (roč. 12), číslo 2

Inspirativní odkaz zakladatelů moderní památkové péče

Josef Štulc

Průzkumy památek 2005, 12(2):1-2  

K problematice Vyšehradu

Helena Soukupová

Průzkumy památek 2005, 12(2):3-54  

Podobně jako archeologické výzkumy z počátku 20. století podnítily i výzkumy B. Nechvátala, probíhající od šedesátých let dodnes, zvýšený zájem o dějiny Vyšehradu.Podle bájí byl sídlem Přemysla a Libuše a poté, v 10. století, vedlejší rezidencí panovníka. Tehdy zde vznikl opevněný hrad a první křesťanské kostely: sv. Klimenta a sv. Jana. V 11. století byl hlavním rezidenčním centrem krále Vratislava II., s nímž je spojena stavba kapitulního chrámu sv. Petra a Pavla a také kostela sv. Vavřince. Stěžejního významu nabyl Vyšehrad za vlády Karla IV., kdy byl hlavní branou všech pražských měst, místem specifického rituálu korunovace a jedním z nejvýznamnějších...

Vnější opevnění hradu Rabí (část II.)

Jiří Varhaník, Lenka Krušinová, Josef Kyncl, Tomáš Kyncl

Průzkumy památek 2005, 12(2):55-96  

Druhá část studie je věnována analýze severní a západní části vnějšího opevnění hradu, přihrádku, východní válcové věže připojené k starší hradbě, jakož i některých dalších částí stavebního organismu hradu, souvisejících se budování vnějšího opevnění, dále pokusu o vysledování etapizace výstavby tohoto rozsáhlého díla po jednotlivých mikrofázích a konečně jeho zařazení do evropských vývojových souvislostí. Následuje stať přinášející dosud nepublikované výsledky archeologického výzkumu, prováděného v 80. letech minulého století a dendrochronologickou analýzu vzorků, vedoucí k absolutnímu datování některých konstrukcí.Studie dochází k pracovnímu...

Pozdně gotické kamenické prvky ve venkovských usedlostech na Nymbursku. Průzkumy vybraných usedlostí v lokalitách Vykáň, Černíky a Kounice

Jan Kypta, Jaroslav Šulc, Jan Veselý

Průzkumy památek 2005, 12(2):97-120  

Poznání stavební podoby vesnic pozdního středověku a raného novověku výraznou měrou posunuly plošné inventarizační průzkumy tzv. lidové architektury, prováděné zejména v 80. letech minulého století. V několika regionech se podařilo v areálech poddanských usedlostí registrovat početné kolekce ukázek kamenické práce pozdně gotického charakteru, jejichž původ lze ve valné většině nepochybně spojovat s příslušným sociálním prostředím. Nálezy se koncentrují především na širším Slánsku, Sedlčansku, v okolí Plzně a v nevelké oblasti mezi Českými Budějovicemi a Českým Krumlovem, nazývané Kouty. V některých lokalitách se podstatná či převážná část těchto prvků...

Kostel sv. Jakuba v Jičíně a jeho příspěvek k architektuře kolem roku 1400: symbolika, geometrie, konstrukce

Petr Uličný

Průzkumy památek 2005, 12(2):121-150  

Bývalý kostel sv. Jakuba v Jičíně (od r. 1701 sv. Ignáce) nebývá řazen mezi reprezentanty české středověké architektury, ačkoli jeho architektura svědčí o vysokých kvalitách stavitele a jeho huti. Ta byla z dvorského prostředí Prahy povolána Petrem z Vartemberka. Nový chrám byl založen někdy kolem roku 1390 patrně v důsledku požáru, který město zachvátil asi v roce 1382, přičemž ze staré stavby byla zachována západní stěna a část věže. Na jeho stavbě se vedle anonymního architekta snad podílel i místní zedník Fridrich a tesař Matyáš, který mohl v roce 1399 postavit nad kněžištěm krov. Když byly v roce 1412 Jindřichem z Vartemberka v kostele založeny...

K ikonologii nástropní výzdoby Trůnního sálu zámku v Telči

Marie Mžyková

Průzkumy památek 2005, 12(2):151-169  

Ikonologicky zaměřená studie se věnuje odkrytí předlohového aparátu pro renesanční výzdobu tzv. Trůnního (Rytířského či nově Mramorového) sálu zámku v Telči. Záměrem práce je v důsledku "čtení" nově zjištěných předloh pro tuto výzdobu, odkrýt ideové záměry zadavatele, tj. pana Zachariáše z Hradce, označovaného v dvorských kruzích za "jediného pravého katolíka ze stavu panského". Právě zjištění předloh však ukazuje minimálně na určité prvky hereze, prozrazující určitý vliv protestantismu v sídle vladaře, jehož choť, Kateřina z Waldsteina, pocházela z brtnické větvě rodu, přiklánějícího se k protestantství.Mnohovrstevný ideový obsah výzdoby zahrnuje...

Renesanční malby v jižním a západním křídle zámku v Kostelci nad Černými lesy

Eva Zápalková

Průzkumy památek 2005, 12(2):170-177  

Při generální rekonstrukci jižního a západního křídla zámku v Kostelci nad Černými lesy (okres Kolín), která probíhala v letech 2000-2002, byly odhaleny renesanční nástěnné malby, které značně obohatily naše znalosti o vývoji zámku v 16. a začátku 17. století. Nálezy lze zhruba rozdělit do čtyř souborů, přičemž první z nich obsahuje nález dvou fragmentů chiaroscurové malby. Menší z nich, cca 30 cm vysoký, byl objeven na jižním průčelí zámku, druhý pak, mající cca 250 cm na délku a znázorňující arkádový oblouk, byl nalezen v interiéru jedné z místností prvního patra západního křídla. Jak z rozboru stavebněhistorických souvislostí stavby vyplynulo, v...

Několik poznámek k podobě zámku v Liblicích

Jan Žižka

Průzkumy památek 2005, 12(2):178-183  

Zámek v Liblicích je významnou, dobře známou vrcholně barokní stavbou. Byl postaven v letech 1699-1706 podle návrhu J. B. Alliprandiho. V zámku se dochoval obraz Liblic z počátku 18. století. Obraz je znám již od 40. let 20. století. Podoba zámku je zde odlišná od dnešní podoby. Místo valbových střech ukončují průčelí zámku balustrádové atiky. Již několikrát bylo v literatuře poukázáno na úzkou souvislost tohoto obrazu a liblického zámku vůbec s kresbou Lust-Garten-Gebau J. B. Fischera z Erlachu, publikovanou v roce 1721. Průzkum prováděný při obnově krovu vyvrátil pochybnosti o věrohodnosti tohoto obrazu. Pod krátčaty krovu jsou zachovány zbytky sloupků...

K problematice raně gotických přestaveb Břevnovského, Sázavského a Strahovského kláštera

Miroslav Kovář

Průzkumy památek 2005, 12(2):184-191  

Autor se v příspěvku zabývá problematikou raně gotických přestaveb Břevnovského, Sázavského a Strahovského kláštera. V příspěvku je kladen akcent zejména na stavební úpravy či novostavby klášterních kostelů. Po roce 1258 byl přestavován klášterní kostel premonstrátů na Strahově. Do roku 1263 byl kostel opraven a minimálně v transeptu zaklenut (současně byla do tohoto prostoru vložena tribuna). Zajímavá byla tvarová náplň prvků, která disponuje mimo jiné trojprutými vejčitými klenebními žebry. Tento prvek je výjimečný v české gotické architektuře, ale je naopak (vedle dalších detailů) společný uvedenému okruhu staveb.Ve druhé polovině 13. století docházelo...

Proměny kamenosochařských uměleckých děl způsobované klimatickými zásahy (Tempus silices et adamanta terit)

Miloš Suchomel

Průzkumy památek 2005, 12(2):191-208  

Při posuzování změn, které pozorujeme na kamenosochařských památkách, se setkáváme především se dvěma zásadně se od sebe lišícími původci: faktorem přírodním a lidským. Zásadní protiklad obou činitelů spočívá v prvé řadě v jejich vztahu, poměru k tak zvané patině stáří. Zatímco klimatické vlivy patří k činitelům participujícím na jejím vytváření, zásahy mnohých oprav ji většinou do jisté míry poškozují či dokonce zcela ničí. Metamorfózami sochařských památek vzniklými během oprav a restaurování se zabývaly předchozí autorovy stati. Tato úvaha věnuje pozornost přírodním zásahům do dochované míry původnosti kamenosochařských originálů. Na řadě konkrétních...

Bořivoj Nechvátal: Kapitulní chrám sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, Praha, AÚ AV ČR, 2004

Helena Soukupová

Průzkumy památek 2005, 12(2):209-211  

Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, D. I.-VI., Praha, Libri, 1996-2004

Alena Nachtmannová

Průzkumy památek 2005, 12(2):211-213  

Průzkumy památek v odborném tisku za rok 2004

Zdeněk Dragoun, Hana Duhajská, Jiří Fröhlich, Tomáš Karel, Markéta Krmenčíková, Hana Lukešová, Hana Martinková, Vanda Paluzgová, Barbora Roučková, Jiří Slavík

Průzkumy památek 2005, 12(2):214-236  

Errata k článku: Helena Soukupová, K problematice Vyšehradu

Průzkumy památek 2005, 12(2):3-54  

Errata k článku: Jan Kypta, Jaroslav Šulc, Jan Veselý, Pozdně gotické kamenické prvky ve venkovských usedlostech na Nymbursku. Průzkumy vybraných usedlostí v lokalitách Vykáň, Černíky a Kounice

Průzkumy památek 2005, 12(2):97-120