Průzkumy památek, 2006 (roč. 13), číslo 1

Co oko nevidí, to srdce neželí ...

Kateřina Bečková

Průzkumy památek 2006, 13(1):1-2  

Výstavný středověký dům čp. 234/I v Praze na Starém Městě

Michael Rykl, Jan Beránek

Průzkumy památek 2006, 13(1):3-34  

Hloubkový stavebně-historický průzkum domu čp. 234/I na souběhu Jilské a Jalovcové ulice v Praze na Starém Městě byl vyvolán naléhavou potřebou záchranné dokumentace stavu objektu po zahájení nepovolených stavebních prací na počátku roku 2004, při nichž byly v interiéru 1. a 2. patra byly otlučeny takřka všechny omítky. Mimořádné hodnoty gotického a renesančního stavu, zachycené časově omezeným průzkumem, byly nejprve zpracovány do elaborátu stavebně-historického se záznamem nálezových situací do fotografií a půdorysů. Průzkum z roku 2004 zcela přepracoval dosavadní poznatky a závěry pasportu SÚRPMO z roku 1961.Byly rozpoznány pozůstatky staršího...

Hradební věže v Bartolomějské ulici na Starém Městě pražském

Vladislav Razím, Pavel Zahradník

Průzkumy památek 2006, 13(1):35-72  

Podle písemných pramenů bylo Staré Město pražské opevněno v době vlády krále Václava I. (1230-1253). Nová městská fortifikace uzavřela rozlehlý sídelní celek o výměře 80 ha v době, kdy byl po dlouhém předešlém vývoji (např. existence románských kamenných domů a románského zděného mostu) povýšen na vrcholně středověké institucionální město. Staré (nebo také Větší) Město pražské na pravém břehu řeky Vltavy mělo již tehdy postavení hlavního města českého království (levobřežní podhradí, zv. Menší Město, později Malá Strana, se stalo městem až v 2. polovině 50. let 13. století a Nové Město bylo založeno na obvodu Starého Města Karlem IV. teprve v polovině...

Nejnovější odkryvy fortifikace Starého Města pražského

Zdeněk Dragoun

Průzkumy památek 2006, 13(1):73-76  

V letech 2003 a 2005 došlo při záchranných archeologických výzkumech na území Starého Města pražského k zaznamenání některých částí staroměstské fortifikace z 30. let 13. století. V domě čp. 322/I v ulici Karoliny Světlé byla v délce 11 m potvrzena existence předpokládané hradební zdi severně od brány sv. Ondřeje. Na Národní třídě v čp. 1036/I byl zaznamenán průběh části vnitřku příkopu v šířce 10 m, byť nebyla zachycena žádná z jeho vymezujících zděných konstrukcí. Zaznamenaná šířka (cca 10 m) dovoluje úvahy o existenci vnitřní stěny příkopu v linii zadní hranice parcely domu a vnější ještě v zástavbě před průčelím domu do Národní třídy. Na uvažovaném...

Staroměstské opevnění v Praze v dokumentaci Rudolfa Hlubinky

Petr Uličný

Průzkumy památek 2006, 13(1):76-88  

V pátém díle knih Zmizelá Praha, věnovaném zaniklým částem pražského opevnění uvádí Zdeněk Wirth údaje získané průzkumem a dokumentací Rudolfa Hlubinky. Protože tyto materiály nebyly nikdy publikovány a nebylo známo nic bližšího o jejich povaze, byly Wirthem citované údaje brány se značnou nedůvěrou. V předkládané práci je možné se s Hlubinovou dokumentací, nalezenou ve Wirthově osobní pozůstalosti, konečně podrobně seznámit a ocenit její výjimečnou vypovídající hodnotu. Z obsahu dokumentace, představující soubor víc jak 100 kvalitních fotografií, deset plánů a stručné popisy, je zřejmý soustředěný zájem na nálezy opevnění Starého Města, vyvolané oproti...

Areál farního kostela sv. Michaela archanděla v Praze Podolí. Příspěvek k poznání historických dřevěných konstrukcí

Jan Veselý

Průzkumy památek 2006, 13(1):88-102  

Příspěvek přináší výsledky podrobné stavebněhistorické dokumentace dřevěných konstrukcí v areálu kostela sv. Michaela Archanděla v Praze Podolí. Průzkum učinil několik objevů, které výrazně posouvají poznání kostela, zvonice, ale i sociálně historických souvislostí jejich existence.Základní údaje pro vyhodnocení stavebního vývoje zkoumaného objektu poskytla dendrochronologická analýza vzorků odebraných z jednotlivých konstrukcí.Dobu vzniku ranně gotického jádra stavby se podařilo určit ná základě datace torza dřevěného překladu nad průlezem ve východním štítu lodi. K výstavbě došlo nedlouho po roce 1274. V době vzniku měla stavba plochostropou...

Kostel Nejsvětějšího Salvátora na Starém Městě pražském (dokumentace nálezů při obnově fasády západního průčelí)

Dagmar Sedláková

Průzkumy památek 2006, 13(1):102-105  

Při obnově fasády západního průčelí kostela Nejsvětějšího Salvátora na Křižovnickém náměstí na Starém Městě v Praze jsme měli možnost dokumentovat fragmenty původní fasády (fasády bez portiku) kostela. Bylo možné dokumentovat dobře dochované fragmenty renesanční fasády ? hlavice pilastrů, římsy, vlys a omítkové plochy. Proběhla jejich fotodokumentace i zaměření a následné zakreslení do současné fasády západního průčelíNálezy potvrdily, že rozvrh průčelí na Sadelerově rytině Prahy z roku 1606 a na tzv. Křižovnickém plánu (asi 1651-1660) odpovídá učiněným nálezům, vyplývá z nich i skutečně větší šíře původního osového a jediného vstupu. Oba střední...

První panelový dům v Praze

Eva Pýchová

Průzkumy památek 2006, 13(1):106-109  

Článek se věnuje počátku obytné panelové výstavby v Praze v první polovině padesátých let. Konkrétně popisuje vývoj nového konstrukčního systému - tzv. skeletopanelu, jehož autorem byl Miloslav Wimmer. Prototyp jeho projektu byl postaven v roce 1953 v Praze Ďáblicích v ulici U Prefy. Jedná se o první panelový dům v Praze, který je třípodlažní obdélného půdorysu se sedlovou střechou mírného sklonu. Jeho výstavba ověřila celou řadu objevných konstrukčních prvků a řešení - zejména monolitický kazetový strop a ornamentálně řešený povrch panelu zlepšující jeho technologické vlastnosti. Výstavbu bytového domu a následný vývoj nového konstrukčního systému...

Stavebněhistorické průzkumy z archivu Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v hlavním městě Praze, VI - mimo rezervace, I. část (A-Ka)

Jakub J. Outrata, Josef Hájek

Průzkumy památek 2006, 13(1):147-154  

Zeměpanská kurie s panovnickým trůnem, Eberlinovou mincovnou a palácem Přemyslovců a Jana Lucemburského na Starém Městě pražském

Jakub Vítovský

Průzkumy památek 2006, 13(1):110-146  

Z většího množství nepřímých důkazů lze vyvodit, že na východní straně dnešního Staroměstského náměstí stála ve 12. - 14. století zeměpanská kurie. Z jejích budov se dochovala torza. Kurie vznikla v první třetině 12. století tím způsobem, že tamější trojnásobně velký zeměpanský pozemek byl postupně zmenšen o Týn a špitál P. Marie. V té době byla kurie osídlena a měla už asi pravidelně situované dřevěné stavby. Někdy po roce 1135 byl v čele kurie postaven předsunutý kvádříkový dům čp. 606a zvaný později ?Ad sedem. V roce 1142 byla kurie pravděpodobně vypálena. Nejpozději v první třetině 13. století vznikly kamenné stavby na nárožních městištích čp....