Průzkumy památek, 2006 (roč. 13), Suppl

Schodištní cykly Velké věže hradu Karlštejna: Stav po restaurování

Zuzana Všetečková

Průzkumy památek 2006, 13(11):3-8  

Idea dobrého panovníka ve výzdobě Karlštejna

Hana Hlaváčková

Průzkumy památek 2006, 13(11):9-18  

Ikonografie karlštejnských maleb a tím i celého hradu byla už vysvětlována různým způsobem. Mnoho z nich je bezpochyby platných, protože jejich význam je mnohovrstevný a lze jej nazírat z různých hledisek. Domnívám se, že význam, který se týká osobně Karla IV. samého, není zanedbatelný. Lze jej přitom spojit nejen s jednotlivými malbami izolovaně, jak se dosud běžně činilo, ale i s celkem a jeho logickým členěním.Nejnižší část hradu, obytný palác, obsahoval Lucemburský rodokmen Karlův (dochovaný v renesančních kopiářích), galerii jeho předků od biblických postav (Noe) až po bezprostřední rodové předchůdce. Na jejím konci je pak sám trůnící Karel....

Církevní kritika výstřední módy císařského dvora Karla IV. a datování nástěnných maleb karlštejnského schodištního cyklu kolem let 1365-1367

Ivo Hlobil

Průzkumy památek 2006, 13(11):19-22  

Příspěvek upozorňuje na výstřední oděvní módu Karla IV. a jeho dvora, kritizovanou papeži Klimentem VI. (1342-1352) a Urbanem V. (1362-1370). Karel IV. v roce 1365 s kritikou souhlasil, ale patrně příliš neusiloval o nápravu. Podle dvorního kronikáře Beneše Krabice z Veitmile se v Čechách šířila od roku 1367 ošklivá"opičí móda"-Hiis temporibus more symearum, que quidquid ab hominibus fieri conspiciunt, facere et imitari conantur, usurpaverunt sibi pravam et dampnosam aliarum terrarum consuetudinem, et in habitu vestimentorum recesserunt a vestigiis suorum predecessorum, facientes sibi breves et curtas, ymmo verius turpes vestes, ut plerumque femoralia...

Panovnické postavy v závěru schodištních maleb

Kateřina Kubínová

Průzkumy památek 2006, 13(11):23-36  

První část příspěvku je věnována otázce pečeti údajně zazděné ve zdi schodiště Karlštejnské věže, která byla datována do rozmezí let 1361-1363 a používána jako argument pro dataci nástěnných maleb. Zpráva o nálezu pečetí uveřejněná v roce 1890 je velmi nevěrohodná, teprve F. Fišer, který se znovu zabýval Karlštejnskými pečetěmi ukázal, že pečeť údajně zazděná ve schodišti je s největší pravděpodobností sekretní pečeť Jana Očka z Vlašimi jako biskupa olomouckého, kterou stvrdil autentiku oltáře kaple Umučení Páně. Pečeť by tedy nadále neměla být používána jako pomocný prvek datace.Druhá část se pak zabývá malbami v závěru schodiště. Malba nad podestou...

Schodištní cykly na Karlštejně - Legenda sv. Ludmily

Zuzana Všetečková

Průzkumy památek 2006, 13(11):37-49  

Legenda sv. Ludmily na vnitřní stěně schodiště Velké věže Karlštejna se odvíjí v devíti scénách. Podle slov Kristiánovy legendy začíná událostí, při níž Bořivojovi na hostině moravský biskup Metoděj nabídl křest, aby mohl sedět společně u stolu s knížetem Svatoplukem a jeho družinou, nikoliv na zemi stranou. Následuje scéna Křtu Bořivoje a Křest sv. Ludmily. V další scéně vidíme stavbu kostela na Pražském hradě, který Bořivoj založil po návratu z Velké Moravy. Pod ní je zobrazen trůnící Bořivoj s Ludmilou a šesti dětmi, vyjádřena jsou slova legendy, že po přijetí křesťanství se rod Přemyslovců rozroste. Po výjevu se Smrti Bořivojovy pokračuje scéna...

Úvahy o vyobrazení svatováclavské legendy na schodišti Karlštejna

Milena Bartlová

Průzkumy památek 2006, 13(11):50-57  

Pro porozumění nástěnných maleb karlštejnského schodiště se příspěvek zabývá nikoli formálními otázkami, nýbrž jinými stránkami historického kontextu: tím, co vyplývá z umístění díla v konkrétním prostoru s jeho praktickými a symbolickými funkcemi, především však jejich zasazením do svatováclavského hagiografického diskursu. Největší pozornost je věnována specifické součásti tohoto diskursu, totiž širší výtvarná tradici vizuální podoby světcovy legendy. Orientaci na hagiografický diskurs, studium maleb jako narativního celku a na otázky"interpiktoriality" (Cynthia Hahn) odůvodňuje kratší metodologický výklad. Získané výsledky prohlubují dosavadní interpretaci...

Paralely, analógie a kontrasty: poznámky k tematike a funkciám obrazových legiend sv. Václava a sv. Ladislava v 14. storočí

Ivan Gerát

Průzkumy památek 2006, 13(11):58-63  

Medzi obrazovými legendami sv. Václava na Karlštejne a sv. Ladislava v anjouovskom legendáriu nepochybne existovali ikonografické i funkčné paralely, v rámci celku príslušného cyklu však neudávali rozhodujúci tón. Funkcie viacerých sekvencií jednotlivých cyklov vykazujú podstatné odlišnosti. Navyše nie je vždy jasné, či príslušná scéna skutočne reagovala na aktuálnu potrebu, alebo skôr len opakovala všeobecnejšie rozšírený topos obrazovej hagiografie. Konštatovanie o podobnosti funkcií oboch cyklov teda platí iba v obmedzenej miere. Nemôže zakryť ani špecifický charakter kultúry každého z týchto stredoeurópskych dvorov, ani nadnárodný či nadštátny,...

Hagiografie mezi slovesným a výtvarným vyjádřením

Zdeněk Uhlíř

Průzkumy památek 2006, 13(11):64-70  

Autor se zabývá vztahem slovesného a výtvarného vyjádření příběhů a vůbec obsahů středověké hagiografie. Zjišťuje, že slovesné vyjádření (literární legendy, jejich deriváty, liturgické lekce a thematické sermony) nepodávají historické příběhy v podobě faktografické historie, ale symbolicky. Dají se tak rozlišit profilující rysy slovesného vyjádření, které jsou jádrem interpretace příběhu, od rysů arbitrárních, které jsou vlastní pouze konkrétní redakci, verzi nebo znění. Hagiografický příběh je tedy svou základní povahou virtuální, kolísá mezi písemnou fixací a orálním provedením. Základem hagiografické slovesnosti je napětí mezi literárností a rétoričností....

Sv. Václav jako scala coeli (K interpretaci nástěnných maleb schodiště Velké věže na hradě Karlštejně)

Milada Studničková

Průzkumy památek 2006, 13(11):71-77  

Příspěvek zkoumá jednotlivé významové polohy symbolu schodiště, založeného na metafoře Jákobova žebříku (Gen. 28, 12-22), který byl chápán především jako příměr výstupu lidské duše k Bohu, jako Kristův kříž či jako symbol obecné Církve. V mnišských komunitách převažoval moralizující výklad, přičemž pro západní křesťanství nabyl zásadního významu žebřík sv.Benedikta (7.kap. Regule); k Bohu se vystupovalo po stupních pokory, dobrými skutky, ctnostným životem. V duchu františkánské spirituality dále rozvinul alegorický obraz nebeského schodiště/žebříku sv. Bonaventura, jehož spisy byly rozšířeny na pařížském královském dvoře; obrazovou reflexi s šesti...

Problematika a způsoby restaurování schodištních cyklů Velké věže hradu Karlštejna. Technologie maleb na základě provedených průzkumů (Dokumentace postupující destrukce maleb na základě dostupných historických pramenů za posledních 170 let)

Petr Bareš, Jiří Brodský

Průzkumy památek 2006, 13(11):78-87  

Malby na stěnách schodiště z 1. poloviny 14. stol. obsahují 28 obrazů legendy o sv. Václavu na vnějších a 9 obrazů legendy o sv. Ludmile na vnitřních stěnách. Tyto cykly doplňují postavy králů a královen před vstupem do kaple sv. Kříže, a andělé s hudebními nástroji na stropě.Při generální opravě hradu Karlštejn, na přelomu 19. století, byly tyto malby velmi necitlivě přemalovány. Tento stav trval téměř po celé století. V 50.-60. letech byly učiněny první pokusy o odstranění této necitlivé přemalby.V 90. letech nastala havarijní situace v dolní části schodiště, kdy došlo k opadávání malby i s omítkou. Záchranné práce byly započaty v r. 1994...

Petrarca a Karlštejn?

Jan Chlíbec

Průzkumy památek 2006, 13(11):88-90  

V rámci studia vztahů Karla IV. k Itálii byla věnována též pozornost osobnosti Francesca Petrarcy, i když jen ve formě dílčích studií. Osobní kontakty básníka s císařem daly podnět k úvahám o autorství italského trojverší z karlštejnské věže Voršilka a o jeho poslání. Roku 1941 oživil zájem o nápis F.M. Bartoš, aniž však uvedl existenci archivních pramenů, nebo lokalizaci nápisu samotného; zmínil pouze, že je ?na místě dnes nepřístupném". Podle mého zjištění se jako první krátce věnoval nápisu F.B. Mikovec (1858) s tím, že text je umístěn pod střechou věže a jeho tvůrcem byl pravděpodobně italský stavitel z doby Rudolfa II. Také Mikovec však pro své...

Syn Meluzíny (K ikonografii panovnické ideologie Lucemburků)

Jan Royt

Průzkumy památek 2006, 13(11):91-95  

Můj příspěvek se dotýká karlštejnského schodištního cyklu zdánlivě okrajově. Chtěl bych v něm upozornit na nedávno odkrytou a restaurovanou malbu, která se dle mého mínění výtvarně i ideově váže k dvorskému okruhu a doplňuje poznání historiků zabývajících se panovnickou ideologií Lucemburků.K dlouhému presbytáři bývalého klášterního kostela Povýšení sv. Kříže v Litomyšli se na jihu přimyká kaple sv. Josefa., na jíž severní stěně lodi, byla odkryta a následně restaurována velmi poškozená nástěnná malba, která vyplňuje téměř celé pole stěny Vpravo spatřujeme na trůnu s baldachýnem a vysokým podpěradlem Pannu Marii na jejímž levém boku sedí nahý Kristus,...

Architektura ve službách panovníka - Základní architektonické koncepce Karlštejna a její inspirační zdroje

Klára Benešovská

Průzkumy památek 2006, 13(11):96-105  

Příspěvek reaguje na obrat, který se udál v odborné iteratuře v posledních 10 letech: Stavební průzkumy Velké věže (Z. Chudárek), prokázaly dodatečné vlámání tělesa schodišťového přístavku do jižní zdi, vázané až na rozhodnutí o umístění kaple v druhém patře a z toho vyplývající úpravy předcházejícího stavu, který údajně nepočítal se sakrální funkcí této věže. K tomu se přidala skepse historiků založená na absenci pramenů dokládajících takový záměr před r. 1365 (vysvěcení kaple) a vyjádřená v katalogu Magister Theodoricus 1998 a ve sborníku konference Dvorské kaple/Courts chapels 2003.Pokud by ale Karel IV. zakládal Karlštejn jen jako svoji soukromou...

Příspěvek k poznání stavebních dějin věží na hradě Karlštejně v době Karla IV.

Zdeněk Chudárek

Průzkumy památek 2006, 13(11):106-138  

Teze, o budování hradu podle panovníkem předem stanovené ideové koncepce, která tak dopředu formulovala jak jeho architektonickou podobu, tak i způsob užívání a provoz, se zdála až do 90. let minulého století neotřesitelnou. Podle této teze byly obě hradní věže předurčeny k vyššímu poslání, k uložení císařských svátostin a dalších pokladů Říše římské a Království českého. Teprve v 90. letech si někteří autoři položili znepokojivé otázky, kterým se začal po staletí vytvářený mýtus, svazující pokusy o objektivní poznání nejstarších dějin hradu, povážlivě otřásat.Dílčí nová zjištění, ověřená v posledních letech v průběhu stavebně statických prací...

Poznámky k architektonickému významu schodištní věže s kaplí sv. Kříže na Karlštejně

Zur architektonischen Stellung des Treppenturmes am Heilig-Kreuz-Kapellenturm in Karlstein

Arthur Saliger

Průzkumy památek 2006, 13(11):139-144  

Malířská výzdoba stěn a stropů schodiště ve schodištní věži kaple sv. Kříže na hradě Karlštejně, rozdmýchává dominantní umělecko-historický zájem nejméně od doby úspěšně dokončené obnovy v posledních letech, na přelomu druhého tisíciletí po Kristu, ale architektonickému významu tohoto schodiště se přisuzuje něco navíc-není chápáno pouze jako místo, kam lze umístit nástěnné malby. Analogií jsou akcenty, kladené v přípravě na obrazový svět kaple sv. Kříže, a proto je artikulace věže se schodištěm více než pouhým faktorem v souvislosti s přístupností věže. Už pouhá skutečnost, že se nekoncipovalo tradiční točité schodiště, vinoucí se kolem štíhlé osy,...

Kaple sv. Kateřiny. Praha - Karlštejn - Lauf a. d. Pegnitz

Richard Němec

Průzkumy památek 2006, 13(11):145-158  

V předložené studii se autor zabývá architektonickou podobou hradu Karlštejna a zařazuje jej do kontextu staveb Karla IV. Fokus je namířen na kapli Umučení Páně a jeho znamení v Menší věži při kostelu P. Marie, později zvané kaplí sv. Kateřiny,Negativní hodnocení karlštejnského architekta (Menclová) se ukazuje s ohledem na kritické teorie o rozdílných stylových polohách (přeložit jako Stillagen) (Winterfeld, Kimpel, Suckale) jako neplatné. Stylové divergence hradu Karlštejna autor proto interpretuje jako záměrně volené výtvarné modi-registry- odpovídající funkci a především hodnosti jednotlivých částí stavby. Tímto pohledem se dá vysvětlit i odlišné...

Kult sv. Stanislava na dvoře Piastů a Jagellonců

The Cult of Saint Stanislaus at the Courts of the Piasts and the Jagiellons and Its Artistic Testimony

Marek Walczak

Průzkumy památek 2006, 13(11):159-172  

Krakovský biskup Stanislav ze Szczepanova zahynul roku 1079 v Krakově jistě v kostele sv. Michala Na Skalce za okolností, jež jsou už téměř dvě stě let předmětem vědeckých sporů.Zásadní obtíž je spojena s faktem, že nejstarší prameny, jež o události informují, byly napsány ex post a reprezentují dva zcela rozdílné pohledy. Kult Stanislavův postupně rostl po smrti Boleslava Křivoústého a po rozdělení polského království na úděly roku 1138. Patrně mu prospěly boje mezi knížaty a zejména vyhnání Vladislava II., stiženého klatbou hnězdenského arcibiskupa Jakuba ze Žnina. Přesvědčení o mučednické smrti královského biskupa se ujalo v církevních kruzích...

Obrázková legenda svatoprokopská (souběh textu a zobrazení)

Ivo Kořán

Průzkumy památek 2006, 13(11):173-177  

Paralelou k obrazovým cyklům václavským a ludmilským připomínáme soubor kreslených ilustrací k životu sv. Prokopa v Liber depictus, provedené pro klášter v Českém Krumlově po polovině padesátých let 14. století.Tou dobou byly už legendy zjevně tak rozvity, že pokud nemáme zachován jejich text, hledáme vysvětlení některých zdejších obrázků jen s největšími obtížemi. V Liber depictus to platí ve václavské legendě o údaji, že sv. Václav dal zvolit a intronizovat biskupa Čech. Představujeme si, že v době vypjaté snahy o bohemizaci církve v Čechách za času biskupa Jana IV.z Dražic (tj. asi kolem roku 1330) vznikl zbožný požadavek po spojení pražského...

Císař Friedrich II. na hradě Hohensalzburg. K historiografickým obrazovým cyklům ve středověkých rezidencích

Kaiser Friedrich II. auf der Festung Hohensalzburg. Zu historiographischen Bilderzyklen in mittelalterlichen Residenzen

Elga Lanc

Průzkumy památek 2006, 13(11):178-185  

Malířská výzdoba středověkých hradů patřila zobrazením historických událostí k prezentaci jejich účastníků, měla zaručit jejich-posmrtnou slávu-. Události, zobrazené na malbách, byly často zachyceny i v písemných pramenech, nejčastěji kronikách. Ke známým hradům s historickými náměty patřil Wartburg, kde byla namalovaná Bitva u Luccy v roce 1307, dalším byl palác arcibiskupa Balduina Trevírského, kde podle kronikáře Jana Viktringa arcibiskup nechal namalovat všechny zásluhy svého bratra císaře Jinndřicha VII. Lucemburského (1313). K dalšímu hradu, o němž z pramenů víme, že měl v obytných a reprezentačních místnostech malby s historickými náměty, patřil...

Italský ohlas české gotické Madony

Olga Pujmanová

Průzkumy památek 2006, 13(11):186-190  

Event. české vzory a další předpokládané vazby k obrazu Madony Pittas z poč. 15. století.

Obrazová příloha. Karlštejn - schodiště Velké věže, nástěnné malby z konce 60. let 14. století

Průzkumy památek 2006, 13(11):191-254  

Legenda sv. Ludmily na vnitřní stěně schodiště, odvíjející se od shora dolů Legenda sv. Václava, odvíjející se na vnější stěně schodiště od zdola nahoru Ostatková scéna na podestě před vchodem do kaple sv. Kříže Přemyslovský a Lucemburský rodokmen císaře Karla IV. Veraikon a andělé na klenbě schodiště