Průzkumy památek, 2009 (roč. 16), číslo 2

Souvislosti průzkumů a hodnocení památek

Vít Jesenský

Průzkumy památek 2009, 16(2):1-2  

Stavební proměny arciděkanského kostela sv. Jakuba v Kutné Hoře

Jan Beránek

Průzkumy památek 2009, 16(2):3-50  

Arciděkanský kostel sv. Jakuba s vysokou severní věží je jednou z nejvýraznějších pohledových a hmotových dominant Kutné Hory. Vhled do duchovního, sakrálního nitra tohoto prostoru, ale i do jeho stavebních útrob s nejtmavějšími a nejzapadlejšími zákoutími, stejně tak jako do poutavých a mnohdy pohnutých dějin umožnil stavebněhistorický průzkum, který byl zpracován pracovníky oddělení průzkumu ústředního pracoviště Národního památkového ústavu v rámci plnění institucionálního úkolu vědy a výzkumu NPÚ č. 02302. Nepublikovanou archivní rešerši, z níž studie čerpá, sestavila P. Načeradská.Kostel o nedlouhém, polygonálně zakončeném presbytáři s navazujícím...

Středověké etapy vývoje hradu Velhartice

Jan Anderle

Průzkumy památek 2009, 16(2):51-82  

Z počáteční podoby velhartického hradu, rodového sídla pánů v Velhartic, která vznikala podle dendrochronologické datace asi na přelomu 80. a 90. let 13. století, evidujeme v ostrožní poloze rozsáhlé jádro tvaru protáhlého trojúhelníku, dlouhé přes 90 metrů a v nejširším místě přesahující 30 metrů. Typem disposice odpovídá tzv. hradům s plášťovou zdí. O důvodech uplatnění tohoto řešení v dané lokalitě by za dnešního stavu vědomostí bylo možno jen spekulovat. Obvodová zástavba s výrazným podílem dřevohliněných konstrukcí stála při východním úseku hradby, situace při dlouhé západní frontě není známa a v severním čele zástavbu v dotyku s hradbou nepředpokládám....

Bývalá kino-kavárna v areálu brněnského výstaviště

Jiří Bláha, Jana Stará

Průzkumy památek 2009, 16(2):83-112  

Záměr vybavit stálé zemské výstaviště v Brně budovou umožňující konání kinematografických představení zřejmě zazněl již na samém počátku debat o rozmístění a funkci jednotlivých budov v areálu. Výsledný projekt kino-kavárny, jemuž předcházelo několik návrhů, vypracoval brněnský architekt Emil Králík v roce 1927. SUž první dochovaný Králíkův návrh dopracovaný do podoby architektonické studie obsahující pohledy, půdorysy i řezy stavbou představuje koncept spojení víceúčelového sálu s funkčně oddělenou kavárnou, která je však s budovou kina stavebně provázána. Od podrobně rozpracovaného projektu pocházejícího z 12. srpna 1927, podle něhož byla stavba...

Velká grotta Valdštejnského paláce v Praze

Jarmila Čiháková, Martin Müller

Průzkumy památek 2009, 16(2):113-139  

Tématem příspěvku je poznání původního vzhledu a vývoje interiéru manýristické Velké grotty ve Valdštejnské zahradě (obr. 1), od roku 1765 součásti Tomášského pivovaru v sousedním domě čp. 33/III. Původně v palácové zahradě tvořila grotta jednu z dominant jako samostatná budova trojúhelníkového půdorysu na jižním konci zahrady, v jejímž interiéru byl vytvořen prostor navozující iluzi podzemní krápníkové jeskyně. Do interiéru grotty nedávno zasáhla rozsáhlá přestavba bývalého hospodářského zázemí augustiniánského kláštera na hotel sítě Rocco-Forte, při níž byly archeologickým výzkumem v letech 2006?2007 získány k podobě grotty nové informace. Rozsah...

Kostel sv. Jana Křtitele v Urbanově u Telče

Pavel Borský

Průzkumy památek 2009, 16(2):139-148  

Ves Urbanov (okres Jihlava, kraj Vysočina) přináležela v raném novověku k telčskému panství. Zdejší farní kostel sv. Jana Křtitele je poprvé doložen zmínkou o patronátním právu k roku 1355. Kostel stojí ve výšinné poloze na ostrožně stranou zástavby a jedná se původně o pozdně románskou stavbu. Stavební vývoj kostela byl již v literatuře popsán a staré jádro svatyně bylo podrobně rekonstruováno. Předložené výsledky nového průzkumu kostela stavební vývoj dále upřesnily. Pozdně románský tribunový kostel z doby kolem roku 1220 byl přestavěn kolem roku 1527. K přestavbě došlo za Adama I. z Hradce, který byl jako tehdejší majitel panství i vykonavatelem...

Renesanční terakoty z bývalého zámku v Chomutově

Michaela Balášová

Průzkumy památek 2009, 16(2):148-155  

Terakotové články ze sbírky chomutovského muzea tvořily původně součást architektonické výzdoby někdejšího renesančního zámku v Chomutově. Přinejmenším větší část souboru nechal nejspíše osadit tehdejší pán Chomutova, Šebestián z Veitmíle, po roce 1525, při současném stavu poznání ale nelze určit konkrétní umístění jednotlivých prvků. Terakotová výzdoba zahrnovala portál dveří a různé typy okenních či dveřních ostění, u řady článků se ale jejich funkci nepodařilo určit vůbec. I když se jednalo o velmi kvalitně zpracované články nesporné estetické hodnoty, patrně nevydržely zdobit zámek déle než několik desítek let. Minimálně část terakot byla odstraněna...

Socha sv. Františka Serafínského v Lysé nad Labem a Matyáš Bernard Braun

Kateřina Adamcová

Průzkumy památek 2009, 16(2):156-162  

Restaurování pískovcových soch dnes již jen zřídka přináší nějaký zásadní objev týkající se autorství sochy. V případě sochy sv. Františka Serafínského z ohradní zdi farního kostela sv. Jana Křtitele v Lysé nad Labem nové poznatky o možném autorovi sochy nepřinesl ani nález nějakého písemného dokumentu ani objevení signatury autora. Jediným dokumentem vypovídajícím o osobě autora se stala socha sama.Očištění povrchu sochy od prachových nečistot a biokoroze ukázalo nejen skutečný rozsah poškození sochy, ale především byly znovu odkryty partie s dochovanou původní modelací, které napovídaly, že máme před sebou mistrovské dílo. Starší modelační doplňky...

K používání skružových konstrukcí pro zastřešování hospodářských budov

Jan Žižka

Průzkumy památek 2009, 16(2):162-172  

V rámci oborového průzkumu hospodářských budov bylo zachyceno několik budov, kde střechu nese skružová konstrukce. Ojedinělou stavbou je ovčín se sýpkou ve dvoře Dařenice, postavený mezi lety 1814-41. Střechy budovy mají zvoncovitý tvar, vytvořený skružovými krokvemi. Krov je tradiční se stojatými stolicemi. Stavebníkem byl francouzský knížecí rod Rohanů, který přesídlil do Čech.Ve vzorové literatuře ze 2/4 19. století, například v J.P. Joendlově Venkovském stavitelství, je uveden jiný typ konstrukce. Střecha je navenek sedlová nebo mansardová, ukončená valbami. Krov tvoří segmentové skružové oblouky, osazené na ústupku zdiva pod každou krokví....

Průzkumy památek v odborném tisku za rok 2008

Zdeněk Dragoun, Hana Duhajská, Jarmila Hansová, Markéta Krmenčíková, Blanka Kynčlová, Hana Lukešová, Hana Martinková, Jitka Neužilová, Zdeňka Prokopová, Barbora Roučková, Jiří Slavík, Vlastimil Sochor, Vanda Svobodová, Zuzana Šonská

Průzkumy památek 2009, 16(2):202-234  

Rozvržení areálu Valdštejnského paláce v Praze

Jarmila Čiháková, Martin Müller

Průzkumy památek 2009, 16(2):173-194  

Stať věnovaná Velké grottě Valdštejnského paláce v Praze publikovaná na předchozích listech tohoto čísla, v rubrice Materiálie, otevřela další možnosti pohledu na prostorové uspořádání známého pražského palácového komplexu. Detailní proměření a vyhodnocení přineslo řadu nečekaných souvislostí podílejících se na prvotní kompozici. Následující příspěvek se pokouší tyto vazby popsat a navrhnout jejich možný výklad. Zdůrazňujeme, že se jedná prvořadě o pohled geometra, doplněný dalšími relevantními fakty.Podnětem pro studium vnitřní struktury areálu Valdštejnského paláce (obr. 1) byla snaha zjistit způsob, jakým byla náročně promyšlená stavba ústředního...

Operativní průzkum a dokumentace historických staveb v NPÚ - poznámky k postupu v roce 2008

Jan Sommer

Průzkumy památek 2009, 16(2):195-201