Průzkumy památek, 2010 (roč. 17), číslo 2

Pamiatkové výskumy na Slovensku

Lýdia Kubeková

Průzkumy památek 2010, 17(2):1-6  

Jan Adam Dietz a sochařská dílna v Jezeří u Jirkova

Kateřina Adamcová

Průzkumy památek 2010, 17(2):7-36  

Sochařská dílna v Jezeří u Jirkova (okr. Most) reprezentuje řezbářskou a kamenosochařskou produkci severních Čech první poloviny 18. století. Stopy její činnosti můžeme sledovat na území vymezeném zhruba dnešními okresy Teplice, Most, Chomutov a Louny. Kromě zakladatele a tvůrce specifického sochařského projevu ateliéru, Jana Adama Dietze, v sobě pojem "sochařské dílny v Jezeří" ukrývá další výjimečné osobnosti, které tu získaly nejen základy řemeslné práce, ale především základy svého výtvarného vzdělání. Patří sem v prvé řadě oba synové Jana Adama Dietze, Jan Josef a Adam Ferdinand, ale také Dietzův zeť Jan Václav Grauer.Vysokou výtvarnou úrovní...

Nástěnné malby v sakristii kostela sv. Haštala na Starém Městě v Praze, konzervace maleb a jejich planografická dokumentace z archivu NPÚ

Petr Skalický

Průzkumy památek 2010, 17(2):37-58  

Příspěvek pojednává o objevu a průběhu péče o dosud veskrze neznámé nástěnné malby v sakristii kostela sv. Haštala v Praze a o existenci plánografické dokumentace tamních maleb, zhotovené v roce 1945 a dnes uložené v planografické sbírce NPÚ ÚP. Ta je dnes bohužel takřka jediným relevantním dokladem jejich ikonografie a někdejší kvality.Prostora byla v období pozdní renesance jednotně vymalována, přičemž část této výmalby byla zčásti sňata při prvním restaurování maleb v roce 1929 ve prospěch prezentace starší středověké výmalby. Podruhé byly malby restaurovány v roce 1945 a naposledy v roce 2009. V té době bohužel došlo bez viny a vědomí restaurátora...

Kostel sv. Jiří v Chřibské. Příspěvek k poznání sakrální architektonické tvorby doby renesance v severních Čechách

Eliška Fechnerová

Průzkumy památek 2010, 17(2):59-74  

Specificky zabarvená architektonická tvorba 2. poloviny 16. a počátku 17. století v severních Čechách bývá obecně nazývána saskou (či severočeskou) renesancí, byť tento pojem dosud nebyl dostatečně a jednoznačně vymezen. Vznik několika významných center tohoto stavebního činění na nynějším Ústecku a Děčínsku souvisel s příchodem saských šlechtických rodin, které na nově zakoupených panstvích budovaly svá sídla. Vedle řady profánních staveb vznikaly v tomto období samozřejmě i novostavby a přestavby sakrálních objektů, z nichž nejznámější je trojice kostelů v údolí Labe mezi Ústím nad Labem a Děčínem (Valtířov, Svádov, Krásné Březno). Příbuznou sakrální...

Pozdně gotická kamna z domu čp. 1 v Milevsku - výraz společenského postavení?

Robert Šimůnek, Jaroslav Jiřík, Jan Kypta, Vlastimil Simota

Průzkumy památek 2010, 17(2):75-92  

Studie je koncipována jako modelový příklad mezioborového zhodnocení pozůstatků pozdně gotických kamen, objevených v 70. letech 20. století v klenebních zásypech v budově historické radnice (čp. 1) v městečku Milevsko (jižní Čechy, okres Písek). Samo místo nálezu totiž skýtá naději dopátrat se jasnější představy o sociálním statutu možných objednavatelů kamen (resp. držitelů daného objektu a způsobu jeho využití na přelomu středověku a novověku). Podnikli jsme tedy nejen klasickou typologickou a stylovou analýzu kachlů, ale i rozbor písemných pramenů se záměrem postihnout dějiny dané stavby i sociální rámec lokality na přelomu středověku a novověku.Pojednávaný...

Neznámý románský dům na Staroměstském náměstí v Praze

Jan Havrda, Matouš Semerád

Průzkumy památek 2010, 17(2):93-102  

Románské domy na Staroměstském náměstí a v jeho okolí patří k dobře známým objektům pražské raně středověké architektury. Okolo náměstí se v 2. polovině 12. a 1. polovině 13. století nalézala řada kamenných staveb různého dispozičního řešení. Pozůstatky románských domů byly odhaleny v radničním bloku a při jižní a východní frontě náměstí. V důsledku asanace na přelomu 19. a 20. století však byly zničeny či zasypány doklady o eventuelní existenci románských objektů při severozápadní a částečně i severní frontě náměstí. Příležitost poznat starší osídlení, včetně pozůstatků architektury přinesla výměna vodovodního řadu v severozápadní části náměstí. Ve...

Poznámka ke gotickým stavebním formám minoritského kláštera v Brně

Martina Kudlíková

Průzkumy památek 2010, 17(2):102-109  

Poznámka ke gotickým stavebním formám minoritského kláštera v Brně Mendikantské kláštery se ve třicátých letech 13. století značně podílely na urbanistické podobě Brna, bohužel se však při rekonstrukci jejich původní architektury potýkáme s nedostatkem hmotných i písemných pramenů. I přes rozsáhlou barokizaci areálu se v brněnském minoritském klášteře nacházejí důležité středověké stavební prvky. Nejvýraznější památkou gotické architektury je portál vedoucí z východního křídla křížové chodby do bývalé kapitulní síně. K odkryvu ústupkového, bohatě profilovaného a polychromovaného portálu, doplněného navíc ve vrcholu archivolty plastikou anděla s révovou...

Trojice nejstarších vyobrazení hradu v Polné

Jiří Slavík

Průzkumy památek 2010, 17(2):109-112  

Hradu v Polné nebyla až donedávna věnována pozornost, svou vinu na tom měly i územní změny v roce 1960, kdy byla dosud česká Polná připojena k moravskému okresu Jihlava. Od roku 2001 vzniklo několik prací popisujících historické plány a nastiňujících stavební vývoj areálu, postiženého destrukcemi v 19. století i stavební obnovou ve století následujícím.Trojici nejstarších vyobrazení spojuje společný původ a provedení. Obě mladší veduty jednoznačně vznikly dílenským přepracováním veduty Georgia Houfnaglia z roku 1617. Veduty z let 1624 a 1645 její obraz různým způsobem zjednodušují a deformují. Hrad i město jsou zachyceny z mírného nadhledu od...

Dianina lázeň v Paláci princů v Ostrově

Lubomír Zeman

Průzkumy památek 2010, 17(2):113-122  

V Ostrově v západních Čechách se nachází dnes neprávem opomíjený, přesto ale velice zajímavý zámecký areál. Skládá se ze starého Šlikovského zámku, předního Lauenburského zámku a do zámeckého parku předstupujícího Bádenského zámku - Paláce princů. S výstavbou zahradního křídla zámku započal vévoda Julius František Sasko-Lauenburský v roce 1685. Jeho náhlou smrtí 30. září 1689 však byla stavba na krátkou dobu zastavena. Stavební práce se znovu rozeběhly až po sňatku dědičky panství Sibylly Augusty s markrabětem bádenským Ludwigem Wilhelmem. Protože Bádensko bylo tehdy obsazeno během válek o falcké dědictví Francouzi, rozhodl se markrabě Ludwig Wilhelm...

Jičínsko na plánech z Trauttmansdorffského archivu (1794-1840)

Barbora Klipcová, Petr Uličný

Průzkumy památek 2010, 17(2):123-124  

Průzkumy památek v odborném tisku za rok 2009

Zdeněk Dragoun, Hana Duhajská, Jarmila Hansová, Markéta Krmenčíková, Blanka Kynčlová, Hana Lukešová, Hana Martinková, Jitka Neužilová, Zdeňka Prokopová, Barbora Roučková, Jiří Slavík, Vlastimil Sochor, Vanda Svobodová, Zuzana Šonská

Průzkumy památek 2010, 17(2):125-152