Průzkumy památek, 2011 (roč. 18), číslo 1

Úvodník

Mojmír Horyna a jeho význam pro stavebněhistorický průzkum

Petr Macek

Průzkumy památek 2011, 18(1):1-4

Studie

Románský kostel sv. Petra a Pavla ve Svojšíně

Milena Hauserová, Karel Nováček, Martin Čechura, Milan Falta

Průzkumy památek 2011, 18(1):5-30

Kostel sv. Petra a Pavla ve Svojšíně u Stříbra, jako jedna z klíčových staveb západočeské románské architektury, byl již mnohokráte předmětem badatelské pozornosti. Rezervy v jeho poznání se z velké části odvíjejí od chybné a nedostatečné dokumentace, která stavbu provází od doby základní inventarizace našeho fondu středověké architektury počátkem 20. století. Mnohokráte reprodukované půdorysné zaměření tak např. zkresluje skutečný vztah románské věže k severní zdi románské lodi zachované v nynější severní zdi kostela. Autoři zvažují interpretační důsledky přesného zachycení prostorových vztahů dochovaných součástí románské stavby a stop jejích mladších...

K počátkům hradu Landštejna

Vladislav Razím

Průzkumy památek 2011, 18(1):31-70

Hrad Landštejn leží v jihovýchodním cípu Čech, při samotné historické hranici s Moravou a Dolním Rakouskem. Nejen strategicky významná pohraniční poloha je však příčinou badatelské pozornosti již od 18. století. Landštejn patří k nejrozsáhlejším hradům v Čechách, se složitým stavebním vývojem, jeho jádro se dvěma hranolovými věžemi a mohutnou obvodovou hradbou je výjimečnou pozdně románskou stavbou. Bezprostředním západním sousedem hradu, na opačné straně potočního údolí, je drobná osada Pomezí (německy Markel, Markl), s románským kostelem sv. Jana Křtitele. Vše nasvědčuje tomu, že šlo původně o opevněné městečko patřící k hradu. Doba a okolnosti vzniku...

Jádro hradu Landštejna. Úvahy k časovému zařazení ze stavebněhistorického hlediska

Der Gründungsbau der Burg Landštejn. Überlegungen zur zeitlichen Einordnung aus bauhistorischer Sicht

Thomas Kühtreiber

Průzkumy památek 2011, 18(1):71-84

Úvahy k časovému zařazení ze stavebněhistorického hlediska.

Zámek v Kostelci nad Černými lesy v éře Lichtenštejnů (provoz a přestavby v 17.-19. století)

Vladimír Jakub Mrvík

Průzkumy památek 2011, 18(1):85-110

Stavebně historický vývoj v uvedeném období

Vnější, dílenská část areálu Masarykova nádraží v Praze

Jiří Škabrada, Petr Dostál, Martin Ebel, Tomáš Kyncl

Průzkumy památek 2011, 18(1):111-150

Dílenská část nejstaršího pražského nádraží přestavuje soubor mimořádně hodnotných industriálních objektů převážně z doby kolem poloviny 19. století. Toto období je ve stavební činnosti charakteristické nástupem nových materiálů a konstrukcí, jejichž možnosti i ztvárnění se tehdy prověřovaly právě na technických stavbách. Významným druhem těchto budov byly stavby pro tehdy budovanou železniční síť, přičemž pražské náraží bylo mezi těmito nejstaršími objekty největší a časem shodou okolností jediné, jehož původní objekty se zachovaly: demolicemi ve starší i nové době byly totiž postiženy významné objekty ze starších fází výstavby mimo Prahu (Pardubice,...

Materiálie

Dva gotickorenesanční portály z České Lípy

Jaroslav Panáček, Michal Panáček

Průzkumy památek 2011, 18(1):151-174

Po velkém požáru města 12. dubna 1515, kdy ?město Lipá celé vyhořelo?, byly měšťanské domy znovu vystavěny, tentokrát již ve stylu pozdní gotiky a posléze i nastupující renesance. Bohužel velké celoměstské požáry 6. října 1787 a 12. května 1820 způsobily, že v konstrukcích mnoha měšťanských domů je pravděpodobně z velké části zachováno i gotické a renesanční zdivo, ale vnější tvář zástavby s charakteristickými architektonickými prvky, jako ostění oken či portály, převrstvila klasicistní, empírová, neohistorická nebo secesní podoba. Kromě četných nezdobených či prostě okosených gotických a renesančních portálů, ukrytých v suterénech domů, se nám tak...

Neznámé dílo Anselma Luraga - barokizace kostela sv. Václava ve Strakonicích

František Kašička, Pavel Zahradník

Průzkumy památek 2011, 18(1):174-185

Hřbitovní kostel sv. Václava ve Strakonicích dal na přelomu 13. a 14. století postavit Bavor III. ze Strakonic, a to v dnes již zcela zaniklé vsi Lomu, jihovýchodně od svého sídelního hradu. Kostel poté (až do roku 1787) sloužil jako farní kostel pro město Strakonice a zřejmě hned od počátku měl dnešní, vcelku monumentální rozměry. Nabízí se proto celkem oprávněná domněnka, že Bavor III. zamýšlel na místě vesnice Lomu založit nové město, chráněné před záplavami a s možnostmi rozvinutí pravidelného půdorysu s rozměrným tržištěm. Kostel se zřejmě, jak to bylo obvyklé, začal stavět od kněžiště, čemuž by nasvědčovalo i druhotné použití snad poškozených...

Budovy chlévů s příčným uspořádáním stání z 2. poloviny 19. století

Jan Žižka

Průzkumy památek 2011, 18(1):185-197

Ve chlévech většiny hospodářských dvorů bývalých panství v Čechách bylo obvyklé podélné řazení stání hovězího dobytka. Vzácně byly stavěny chlévy s příčným řazením stání. Chlévy s příčným řazením stání mají několik základních a typických společných znaků. Na nádvorní fasádě se v pravidelném rytmu střídají vstupy s jedním oknem, případně s dvojicí oken. Na vstupy navazují příčné komunikace, tzv. chodby, sloužící k vyvážení hnoje, k dojení i k vyvádění dobytka. Proti oknům jsou mezi žlaby vyvýšené krmné chodby. Podélnou komunikaci v chlévě zajišťuje chodba umístěná nejčastěji při nádvorní obvodové zdi. Chodba propojuje vlastní chlév s řezárnou-obročníkem...

Vila Tugendhat v průběhu památkové obnovy

Iveta Černá, Dagmar Černoušková, Ivan Wahla, Milan Žáček, David Židlický

Průzkumy památek 2011, 18(1):197-204

V roce 2005 vzniklo ve vile Tugendhat, která je od r. 1994 v operativní správě Muzea města Brna, Studijní a dokumentační centrum (SDC-VT). Od roku 2009 zpracovává SDC-VT formou digitalizované databáze ?Sběrný dokumentační projekt? archivních i soudobých plánových, fotografických, filmových a fonetických materiálů. Součástí projektu bylo vytvoření nových webových stránek v českém a anglickém jazyce (www.tugendhat.eu).V lednu 2010 byla zahájena památková obnova stavby, která je plánována na dva roky. Od února 2010 jsou pravidelně na webu vily zveřejňovány informace o průběhu památkové obnovy. Světová veřejnost tak může sledovat tuto závažnou etapu...