Průzkumy památek, 2012 (roč. 19), číslo 1

Průzkum a dokumentace v současné právní úpravě státní památkové péče

Jiří Varhaník

Průzkumy památek 2012, 19(1):1-6  

Smečno v pozdním středověku. Počátky rezidenčního města Bořitů z Martinic

Robert Šimůnek

Průzkumy památek 2012, 19(1):7-30  

Případová studie je zaměřena na část spektra forem a výrazových prostředků deklarace sociálního vzestupu v prostředí české pozdně středověké šlechty. Rámcovým východiskem je obecně platná škála instrumentů stavovsky adekvátní reprezentace jednotlivce a rodu, přičemž výrazně je akcentován koncept dvojího pilíře mocenské legitimizace (profánní a sakrální) a v tomto rámci demonstrativní role architektury. Ústřední postavou je Bořita z Martinic (†1478), jehož životní osudy spíše než modelový případ závratné kariéry ztělesňují cílevědomou koncepci, s níž se příslušník málo významného šlechtického rodu dokázal prosadit v prostředí společenských špiček...

Zámek v Krásném Dvoře

Jindřich Záhorka, Pavel Zahradník

Průzkumy památek 2012, 19(1):31-54  

Zámek s parkem v Krásném Dvoře se poprvé v literatuře objevil v článku Karla Třísky v roce 1953 a závěry zde předložené jsou od té doby všeobecně přejímány. Tento příspěvek přináší některá zpřesnění i nové skutečnosti, zjištěné na základě proběhlého standardního stavebněhistorického průzkumu. Důraz je kladen na rozbor jedinečného pramene, kterým je půdorys zámku, zachovaný ve třech po sobě jdoucích fázích. Kolem poloviny 15. století se v Krásném Dvoře nacházely dvě tvrze. Tzv. hořejší tvrz přestavěl v panské sídlo mezi lety 1556 - 1572 Jan Mašťovský z Kolovrat. Díky zjištěním K. Třísky víme, že horní tvrz vznikla v místech dnešního zámeckého areálu....

Klasicizující tendence a jejich místo v barokní architektuře

Petr Macek

Průzkumy památek 2012, 19(1):55-62  

Barokní Čechy budou patrně vždy vnímány především jako místo rozvoje dynamických kompozic. Protože však nebylo možné pod toto označení zařadit veškeré dobové stavby, bylo nutno pro ně hledat název. V rámci českého bádání proto vzniklo označení "klasicizující baroko" vytvářející k dynamickému pojetí jeho protiklad.Je zajímavé, že v zásadních přehledech 20. století se stavby tohoto typu objevují pouze okrajově, pokud vůbec. Řada autorů se navíc snaží tento způsob tvorby omlouvat, protože podstata baroka byla dle jejich vidění zcela odlišná - dynamicky tvarovaná. Klasicizující tendence byly v rámci uvedeného vidění popisovány jako určitý tradicionalismus...

Architektura a urbanismus Valašského Meziříčí ve 20. století

Martina Flekačová

Průzkumy památek 2012, 19(1):63-86  

Mezi téměř nepopsané kapitoly dějin české moderní architektury patří řada malých měst jako Valašské Meziříčí, které se nemůže pyšnit stavbami předních soudobých architektů, nicméně místní zástavbu nelze označit za pouhé stavitelské počiny. Po poměrně náhodných realizacích do první světové války přišlo období téměř systematického rozvoje města. Meziříčská architektura první republiky se je neodmyslitelně spjata s činností Státní odborné školy pro zpracování dřeva, jejíž učitelé a žáci zanechali ve městě řadu realizací. Ač odborná speciálka, začala se škola pod vlivem svých nejvýznamnějších osobností, architektů Josefa Místeckého a Bohumíra Kupky, měnit...

Obytná stavba v parkánu hradu Dívčího Kamene

Jan Kypta, Jan Veselý

Průzkumy památek 2012, 19(1):87-101  

Hrad (dnes zřícenina) Dívčí Kámen se nachází v jižních Čechách (okres Český Krumlov). Od doby založení v polovině 14. století do opuštění v 1. polovině 16. století byl spjat s mocným rodem Rožmberků. Přestože se nikdy nestal trvalým sídlem vrchnosti, nabyl velkého rozsahu a reprezentativní podoby. Podle typologického třídění hrad patří mezi ryzí příklady tzv. dvoupalácové dispozice, která je nahlížena jako módní inovace lucemburské doby. V jihozápadním koutu parkánu hradního jádra se dochovalo torzo relativně menší obytné stavby, která je předmětem našeho zájmu. Podle stratigrafických vztahů lze odlišit tři základní stavební fáze: 1. zbudování parkánové...

"Patra jsou nezajímavá". Výsledky operativního průzkumu a dokumentace domu čp. 41 na Velkém náměstí v Hradci Králové

Miloš Buroň, Jiří Slavík

Průzkumy památek 2012, 19(1):102-115  

Dvoupatrový dům s částečně klenutým přízemím a rovnými stropy v patrech prochází dlouhodobou rekonstrukcí, teprve v poslední etapě stavebních prací byl proveden operativní průzkum a dokumentace. Stavebněhistorické zkoumání zástavby hradebního jádra města Hradce Králové bylo zahájeno poměrně časně, již v roce 1956 zpracoval kolektiv Dobroslava Líbala pasportizaci. V ní je dům vyhodnocen jako renesanční stavba na dvojici spojených parcel. Hodnocení obsahuje i větu "patra jsou nezajímavá". Učinili tak v době, kdy ještě nebyly doceněny kvality období 19. a počátku 20. století. Skutečná hodnota domu se ukázala až při radikálním stavebním zásahu posledního...

Konstrukce krovu severní věže poutního kostela Narození Panny Marie ve Vranově u Brna

Jiří Jaroš, Zdeňka Míchalová

Průzkumy památek 2012, 19(1):116-125  

Kostel Narození Panny Marie ve Vranově u Brna je významnou raně barokní stavbou, která vznikla ve 20. letech 17. století díky fundaci knížete Maxmiliána z Lichtenštejna a jeho manželky Kateřiny Černohorské z Boskovic. Exteriéru kostela dominuje dvojice věží, jejichž charakteristické cibulové střechy s lucernou vznikly v letech 1777 - 1778. Při kompletní opravě krovu a střechy severní věže byl proveden podrobný stavebně-technický průzkum konstrukce krovu, dendrochronologické datování a dílčí archivní rešerše ve farním archivu. Výsledkem průzkumu je určení typologie krovu, přesné časové zařazení, podrobný popis konstrukce a rozbor jednotlivých částí....

K ikonografii augustiniánského kláštera v České Lípě

Jaroslav Panáček

Průzkumy památek 2012, 19(1):126-131  

Pro stavební dějiny kláštera, popsané v nedávno vydané publikaci o jeho založení (Panáček 2010), jsou důležitým zdrojem informací ikonografické prameny. Pro období do konce 19. století před nástupem fotografie existuje sedm vyobrazení klášterního areálu, z nichž nejstarší pochází z let 1731-1733. Třetí nejstarší z let 1790-1820 bylo dosud známo pouze z černobílé nekvalitní reprodukce a nevědělo se nic o jejím autorovi.Stěžejním námětem tohoto sdělení je objev barevného originálu kresby, jeho uložení a hlavně odhalení osoby jeho autora - augustiniána Ernesta Pabstmanna (1738-1832). Tento všestranně založený mnich zasáhl do historie několika konventů...

Potřeba metodiky archivního (historického) průzkumu v rámci SHP

Pavel Zahradník, Vladislav Razím

Průzkumy památek 2012, 19(1):132-134  

Úvaha k metodice prací

O metodice průzkumu hospodářských dvorů

Jan Žižka

Průzkumy památek 2012, 19(1):134-137  

Mezi významné historické stavby patří bezesporu hospodářské dvory. Hospodářským dvorem rozumíme zemědělský dvůr náležící k panství-velkostatku a sloužící převážně k hospodaření ve vlastní režii. Dvůr se skládá s urbanisticky a funkčně uspořádaných hospodářských budov pro živočišnou a rostlinou výrobu, z obytných budov nebo prostor a dalšího příslušenství.V letech 1996-2004 byl v rámci institucionálního výzkumu PÚSČ v Praze prováděn Inventarizační průzkum a soupis panských hospodářských dvorů ve středních Čechách. Na inventarizační průzkum navázal oborový výzkum zemědělského dědictví, prováděný v letech 2005-2011 v rámci výzkumných úkolů NPÚ a opírající...

Roman Lavička - Robert Šimůnek, Městský farní kostel ve středověkých Čechách. Trhové Sviny 1280-1520

Jan Kypta

Průzkumy památek 2012, 19(1):138-141  

Jiří Kuthan - Jan Royt, Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Svatyně českých patronů a králů

Petr Uličný

Průzkumy památek 2012, 19(1):142-144