Průzkumy památek, 2012 (roč. 19), číslo 2

Průzkumy lidové architektury včera a dnes

Jiří Škabrada

Průzkumy památek 2012, 19(2):1-4  

Plošný průzkum vesnických sídel na příkladu vesnice Pavlovice

Miroslav Kolka, Tereza Konvalinková

Průzkumy památek 2012, 19(2):5-38  

Severní Čechy patří mezi jednu z oblastí s nejpočetněji dochovaným fondem objektů lidového stavitelství i celků vesnických sídel. I přes mimořádné množství velmi cenných autentických objektů je současný stav bádání bohužel stále nedostatečný a neucelený a spousta informací tak zaniká spolu s demolicemi domů či změnou historické urbanistické struktury novodobou výstavbou mimo tradiční zástavbu a parcelaci.Právě vědomí nedostatku informací o současném stavu zachování lidových staveb a vesnických sídel vedlo k podání grantového záměru na zpracování metodiky pro provádění plošných průzkumů vesnických sídel na území ČR (metodika spolu s jednotlivými...

Sedlec u Vysokého Mýta - Průzkum vesnických staveb

Zuzana Vařeková

Průzkumy památek 2012, 19(2):39-52  

Vesnice Sedlec leží ve východních Čechách (okr. Ústí nad Orlicí), čtyři kilometry západně od Vysokého Mýta, na opukové náhorní plošině místně zvané Na Vrších. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1325, kde se připomíná jako vesnice náležející drobné šlechtě. Roku 1410 se objevuje zapsána v Deskách dvorských jako "villa Sedlce". Roku 1431 byla obec rozdělena, severní část patřila drobné šlechtě a její jižní část vesnice připadla panství Vysoké Mýto. Toto rozdělení se udrželo až do zániku patrimoniální správy.Pozůstatkem středověkého vývoje vesnice je půdorys jejího návesního jádra, který byl zřejmě pravidelně rozměřen kolem trojstrané obdélné...

Farní kostel sv. Petra a Pavla v Načeradci ve 12.-14. století - Architektura jako odraz sociálních proměn

Jan Kypta, Robert Šimůnek, Jan Veselý, Zdeněk Neustupný

Průzkumy památek 2012, 19(2):53-94  

Drobné poddanské městečko Načeradec leží ve staré sídelní enklávě ve zvlněné krajině v jihovýchodní části středních Čech (okres Benešov). Počátky zdejšího kostela (a patrně i navazujícího vesnického sídliště) spadají již do 2. poloviny 12. století; středověký stavební vývoj kostela lze sledovat poměrně dobře, přičemž nejvýraznější etapa spadá do 50.-80. let 14. století. Pro tuto dobu je interpretace založena na kombinaci výpovědí stavebního a archeologického průzkumu na straně jedné a písemných pramenů na straně druhé, podpůrně pak výsledcích dendrochronologické analýzy.Půdorysné členění i hmotová skladba kostela na první pohled svědčí o složitém...

Klášterní kostel cyriaků v Benátkách nad Jizerou

Eva Vyletová, Alena Nachtmannová

Průzkumy památek 2012, 19(2):95-120  

Klášter cyriaků v Benátkách nad Jizerou byl podle archivního průzkumu založen před rokem 1349 a vysvěcen 1359. Podnět k založení kláštera mohl tak vyjít ještě od biskupa Jana IV. z Dražic, u nějž předpokládáme i jistý podíl na přesídlení řádového generála do Prahy. Klášterní kostel byl bohatě vybaven oltáři s ostatky. O vnitřním fungování konventu nejsme zachovanými prameny téměř informováni. Klášter byl vypleněn Husity pravděpodobně kolem roku 1420 a poté konvent fungoval spíš provizorně. Na počátku 16. století získal dražické panství Fridrich, purkrabí z Donína, který na místě někdejšího cyriackého konventu vybudoval nové sídlo.Zámecký areál...

Kostel sv. Anny v Jedlce na Děčínsku

Jaroslav Skopec, Václav Zeman

Průzkumy památek 2012, 19(2):121-144  

Vesnice Jedlka (Höflitz) na Děčínsku patřila ve středověku ke hradu Scharfenstein (též Ostrý) a vznikla pravděpodobně ještě v době před vrcholně středověkou kolonizací. Letopočet 1234 vztahující se ke kostelu není možné ověřit, a tak nejstarší prokazatelná zmínka o obci i kostelu pochází z roku 1352.Kostel sv. Anny v Jedlce na Děčínsku má relativně rozměrnou obdélnou loď s jednou odsazenými opěrnými pilíři s konkávně projmutými stříškami, která je od severu osvětlována jedním a od jihu trojicí hrotitých oken s kružbami. Interiér lodi je přístupný od jihu a západu hrotitými portály s bohatě profilovaným ostěním. Západní část lodi, mající plochý...

Stavební vývoj chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně od 14. do 20. století

Michal Patrný

Průzkumy památek 2012, 19(2):145-162  

Stavební vývoj s akcentem na rekonstrukci ve 20. století, přehled literatury

Průchod v městské hradbě u kostela sv. Bartoloměje v Kolíně

Vladislav Razím

Průzkumy památek 2012, 19(2):163-169  

Město Kolín nad Labem patřilo ve středověku k nejvýznamnějším královským městům. Jeho počátky a velmi úspěšný rozvoj ve 13. století jsou spojeny s těžbou stříbra v okolí, pravidelné urbanistické uspořádání je pokládáno za vzorový soudobý projev svého druhu. Přesná doba založení města není známa, poprvé se jeho privilegium zmiňuje k roku 1261. Jedním z dokladů významu Kolína ve 13. století jsou jeho zčásti dochované hradby (původní součástí hlavní hradby byl systém pravidelně rozmístěných oblých věží) a skutečně výstavný raně gotický kostel, budovaný zhruba od 60. let 13. století jako síňové trojlodí se dvěma osmibokými západními věžemi (uvažuje se...

Nové poznatky o předrománském kostele centrální dispozice na Vyšehradě (Předběžná zpráva)

Ladislav Varadzin, Bořivoj Nechvátal

Průzkumy památek 2012, 19(2):170-176  

Text pojednává o objevu nových úseků základového zdiva předrománské stavby, zjištěné v 60. letech 20. století pod bazilikou sv. Vavřince na Vyšehradě (obr. 1). Výzkum v r. 2011 zjistil nové úseky zdí, skryté pod základy baziliky a přehlédnuté výzkumy v předválečném období na jižní straně baziliky. Oproti původní půdorysné rekonstrukci (obr. 1) ukazují nově objevené úseky zdí (obr. 10), že předrománská stavba měla složitější a rozsáhlejší půdorys. Zatím jen předběžně je jeho podoba předpokládána ve tvaru trikonchy (obr. 12) nebo tetrakonchy. Další výzkum by se měl zaměřit především na odhalení podoby východního závěru, který se nachází v sousední neprozkoumané...

Ke stavebním dějinám kláštera augustiniánů eremitů u kostela sv. Tomáše v Praze

Jarmila Čiháková

Průzkumy památek 2012, 19(2):176-185  

Klášter augustiniánů eremitů na Malé Straně v Praze byl založen v roce 1285 na místě, které do té doby náleželo klášteru benediktinů v Břevnově (dnes součást Prahy, dříve západně od města). Z písemných zpráv vyplývá, že s pozemkem jim benediktini přenechali i patronátní a vlastnická práva ke kostelu zasvěcenému sv. Tomášovi. V roce 1315 byl slavnostně vysvěcen chór nového, mendikantského kostela, loď kostela byla dostavěna později a s celým kostelem byla vysvěcena o velikonocích roku 1379. Současně byl stavěn i konvent.V letech 2006-2007 proběhl rozsáhlý záchranný archeologický výzkum při přestavbě hospodářského zázemí kláštera na hotel sítě Rocco...

Poznámky ke stavebnímu vývoji severního traktu jádra hradu Buchlova

Radim Vrla

Průzkumy památek 2012, 19(2):185-209  

Obsahem studie je presentace výsledků průzkumů severního traktu hradu Buchlova. Tento královský hrad byl založen v období před polovinou 13. století. Dosavadní průzkumy se soustředily především na jižní část hradního jádra. Zde byla identifikována pozdně románská budova, označená za původní palác a dvojice mohutných, hranolových věží, spojených hradbou. Vznik severního traktu jádra byl spojován především s velkou, pozdněgotickou přestavbou z přelomu 15. a 16. století.Výsledky presentovaného průzkumu severního traktu zde překvapivě prokázaly existenci raně gotického paláce. S dochovanými architektonickými detaily (obr. 13, 15, 17, 49/A). Součástí...

Plánování a výstavba jezuitského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Brně kolem roku 1600

Lenka Češková

Průzkumy památek 2012, 19(2):210-222  

Původní kostel Panny Marie, tvořící součást herburského kláštera, představoval drobnou jednolodní stavbu s polygonálně zakončeným kněžištěm a pohřební kaplí sv. Anny (posléze sv. Voršily), která zasahovala do rajského dvora při jižní stěně chrámu. Po převzetí areálu jezuité kostel v letech 1581-1582 obnovili. Kolem roce 1596 začali pomýšlet na jeho rozšíření či novostavbu. Dlouhé diskuze o obou možnostech vyústily na přelomu let 1597-1598 v rozhodnutí vybudovat nový chrám. O prosazení myšlenky novostavby se zasloužila mecenáška jezuitů, Helena z Tovaru, která toužila vybudovat si z kostela rodovou memorii. Pro nový kostel byla zvolena tradiční bazilikální...

Špitál v Kuksu v roce 1713

Pavel Zahradník

Průzkumy památek 2012, 19(2):223-226  

Článek seznamuje čtenáře s dosud neznámou epizodou ze stavebních dějin špitálu v Kuksu/Kukus, jehož stavba byla zahájena podle projektu Giovanniho Battisty Alliprandiho v roce 1707. Budova měla podle tehdejšího záměru stavebníka, jímž byl hrabě Franz Anton Sporck, sloužit klášteru řádu anunciátek (celestinek) (Annuntiatinnen, Cölestinerinnen), ale v roce 1711 se hrabě rozhodl vrátit se ke svému prapůvodnímu záměru a kostel i rozestavěnou klášterní budovu věnovat špitálu, přičemž péči o něj svěřil řádu milosrdných bratří. Královéhradecká biskupská konzistoř, která o této změně záměru nevěděla, někdy na počátku roku 1713 pověřila dubeneckého děkana a...

Dominik Braun - štafíř nebo sochař?

Kateřina Adamcová

Průzkumy památek 2012, 19(2):226-232  

Ateliérem Matyáše Bernarda Brauna prošlo ve 2. a 3. desetiletí 18. století nesčetné množství uměleckých osobností, šířících zejména ve východočeské oblasti svébytný sochařský projev M. B. Brauna v mnoha osobitých transformacích. Většinou však jen tušíme, že daný sochař v tomto ateliéru strávil nějakou etapu svého uměleckého školení, nebo že se s Braunem setkal při realizaci nějaké konkrétní zakázky vzniklé v regionu, a to na podkladě evidentní podobnosti formální stránky jejich soch s tvorbou Braunovou. Jedním z archivně doložených spolupracovníků M. B. Brauna, a to konkrétně v období mezi lety 1715 a 1736, byl jeho o čtyři roky mladší bratra vyučený...

Plošný průzkum lidové architektury a venkovských sídel (informace k přípravě metodiky)

Jan Pešta

Průzkumy památek 2012, 19(2):233-238  

Plošný průzkum lidové architektury, ať již prováděný etnografy, architekty, urbanisty, nebo amatérskými znalci, má za sebou již více než století vývoje. Mnoho realizací zejména z doby SÚRPMO (60. - 80. léta 20. století) přineslo standardizaci výstupů, i když ta - na rozdíl od klasického standardního nedestruktivního stavebněhistorického průzkumu - nikdy nebyla kodifikována v podobě metodiky. V současné době se provádí celá řada průzkumných a dokumentačních akcí, které mají velmi široké a různorodé výstupy. Je tedy zřejmé, že metodicky sjednotit do budoucnosti tento obor, bude velmi žádoucí. Na druhou stranu svazovat pevnými pravidly takto širokou problematiku...

Příprava komplexní metodiky stavebněhistorického průzkumu

Petr Macek

Průzkumy památek 2012, 19(2):239-242  

V současné době probíhají práce na komplexní metodice stavebněhistorického průzkumu. Nová podoba navazuje na vydání z let 1997 a 2001, které zásadně rozšiřuje. Pozornost je prvořadě zaměřena na kapitoly věnované provádění průzkumu. Na formální členění budou navazovat praktické pokyny a návody, jak průzkumy provádět. Tyto stránky určené zejména zpracovatelům SHP budou doplněny instruktivními příklady ilustrujícími obecně platné i zcela individuální projevy spojené s poznáváním a hodnocením historických objektů.

Příprava nové metodiky měřické dokumentace památkových objektů pro potřeby památkové péče

Jan Veselý

Průzkumy památek 2012, 19(2):242-246  

Nepostradatelným podkladem pro kvalifikovaný výkon památkové péče, pro dějiny a teorii architektury a pro projektovou praxi je kvalitní měřická dokumentace historických staveb. Zaměřování památkových objektů na profesionální, geodetické bázi, avšak optimálně přizpůsobené jejich specifickým vlastnostem bylo v Československu intenzivně rozvíjeno od 50. let 20. století. V 60. letech byla na základě zkušeností vydána obsáhlá směrnice pro tuto činnost (1966) a byla uspořádána dvě mezinárodní symposia, věnovaná problematice zaměřování památek (1968 a 1971). Cílevědomá metodická činnost však ustala na konci 80. let. Měřické technologie i nároky na podrobnost...

Metodika inventarizace architektonických prvků

František R. Václavík

Průzkumy památek 2012, 19(2):246-248  

Příspěvek shrnuje průběh a základní cíle přípravy metodiky inventarizace architektonických prvků. První etapa se soustředila na zhodnocení dosavadní praxe, na prověřování různých metod vlastní dokumentace prvků a na shromažďování a vyhodnocování metod a forem inventarizačních akcí. Velká pozornost byla věnována novým technologiím, které by zpřesnily a zefektivnily tvorbu měřických dokumentačních podkladů. U všech činností byla sledována účelnost, náročnost a efektivita, aby výsledné navržené postupy co nejvíce splňovaly požadavky každodenní praxe. Formální struktura zápisu je vztahována k mezinárodním standardům a studována je také problematika tvorby...

Dokumentace stavebních uměleckořemeslných prvků - k připravované metodice

Jakub Chaloupka

Průzkumy památek 2012, 19(2):248-250  

Stavební uměleckořemeslné prvky, jako jsou dveře, vrata, okna, okenice, mříže či zábradlí, jsou nedílnou součástí historických budov a velkým podílem přispívají jak k jejich celkovému vzhledu, tak i kulturněhistorické hodnotě. Jsou důležitým hmotným pramenem pro poznávání historických staveb a proto je vedle ochrany důležité jejich poznání, které se neobejde bez detailního průzkumu a dokumentace. Tím spíše je dokumentace potřebná, že se jedná o prvky ve stavbách nejvíce ohrožené. V současnosti se dokumentace těchto prvků provádí spíše jen nahodile. Cílem připravované metodiky je vytvoření příručky pro průzkumníky a dokumentátory, a to jak začínající,...

Robert Šimůnek - Roman Lavička, Páni z Rožmberka 1250-1520: jižní Čechy ve středověku. Kulturněhistorický obraz šlechtického dominia ve středověkých Čechách

Jan Kypta

Průzkumy památek 2012, 19(2):251-252  

Martin Gaži (ed.), Rožmberkové. Rod českých velmožů a jeho cesta dějinami

Jan Kypta

Průzkumy památek 2012, 19(2):253-254  

Ročenka pamiatkovýchh vyskumov 2010

Jiří Varhaník

Průzkumy památek 2012, 19(2):255  

Průzkumy památek v odborném tisku za rok 2011

Petra Besperatová, Zdeněk Dragoun, Jakub Drozda, Linda Hajžmanová, Václava Horčáková, Blanka Kynčlová, Gerda Lorencová, Hana Martinková, Irena Nováková, Zdeňka Prokopová, Jiří Slavík, Zuzana Stádníková, Vanda Svobodová, Regina Sypecká, Zuzana Šonská, Pavlína Tejnecká

Průzkumy památek 2012, 19(2):256-284