Průzkumy památek, 2013 (roč. 20), číslo 1

Dvě východska při zkoumání historických staveb

Petr Macek

Průzkumy památek 2013, 20(1):1-2  

Architekt Fritz Lehmann. Příspěvek k poznání "periferní" meziválečné architektury

Jaroslav Zeman

Průzkumy památek 2013, 20(1)  

Z hlediska poznání stavebního fondu meziválečné architektury představuje tvorba českých Němců dosud nepříliš probádanou oblast. Cílem příspěvku, věnujícího se málo známému dílu jednoho z nejvýznamnějších německy hovořících architektů působících na našem území, je představit nové poznatky učiněné v rámci archivního a terénního výzkumu. Ty doplňují jako pomyslné střípky složitou a stále neúplnou mozaiku "české" meziválečné architektury o nová zjištění a pomáhají tak dotvářet její celistvý a plastický obraz. Východiskem Lehmannovy osobité tvorby byl tradicionalismus a moderní "historismus," jejichž podstatou je kombinace retrospektivních tendencí a moderních...

Pozdně gotické tendence v architektuře 13. a 14. století - příspěvek k tématu

Pavel Kroupa

Průzkumy památek 2013, 20(1):3-48  

Výběr sakrálních památek, které spojuje příslušnost k reformní architektuře daného období.

Raně gotický závěr chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně

Jan Beránek, Jan Kypta, Filip Laval, Zdeněk Neustupný

Průzkumy památek 2013, 20(1):49-80  

Při archeologickém výzkumu v letech 2010 a 2011 byla pod podlahou dnešního vznosného vrcholně gotického presbytáře, který byl zbudován pod vedením Petra Parléře ve 2. pol. 14. století, objevena torza zdí, která umožnila prakticky v úplnosti rekonstruovat půdorys závěru raně gotického kostela, jehož síňové trojlodí dodnes stojí. Překvapivé bylo zjištění, že hlavní chór měl obdélný půdorys, k němuž na bočních stranách přiléhaly krátké chóry polygonálního půdorysu. Ke zboření raně gotického jižního chóru došlo ještě před výstavbou stávajícího parléřovského chóru. Vzápětí došlo k jeho prodloužení do úrovně rovného závěru chóru hlavního a opětovnému polygonálnímu...

Nástěnné malby v kostele Stětí sv. Jana Křtitele v Žumberku jako médium paměti a "Institutio Christianae religionis"

Petr Pavelec

Průzkumy památek 2013, 20(1):81-92  

K nejstarší vrtsvě patří výpravná scéna Příjezdu a Klanění tří králů, namalovaná na jižní stěně presbytáře. Kompozice i jednotlivé postavy mají řadou analogií k českému a dolnorakouskému prostředí (Bečov, Oberzeiring, Černvír). V rukopisech lze blízké analogie hledat například ve skicáři v Braunschweigu. Všechna díla se datují do 70. - 80 let 14. století. V případě kostela v Žumberku další datovací "pomůcku" představuje zobrazení sv. Zikmunda, světce, jehož ostatky přivezl do Českého království v roce 1365 císař Karel IV. Navíc asi ze stejné doby pochází postava burgundského krále, namalovaná v boční kapli v kostele v Kájově. Stav malby v Žumberku...

Transfery dvou sousoší na Karlově mostě. Nový pohled na sochařskou dílnu Jana Brokoffa v době okolo roku 1710

Kateřina Adamcová

Průzkumy památek 2013, 20(1):93-116  

Když v roce 2011 odpadl velký kus římsy ze sousoší sv. Františka Borgiáše, a téměř současné pravá ruka hermovky v podobě ďábla na soklu sousoší sv. Vincence Ferrerského a sv. Prokopa na Karlově mostě v Praze, bylo přikročeno k transferu originálů do krytého prostoru s téměř stabilní teplotou a vlhkostí.Při průzkumech, které předcházely vlastnímu zásahu na sochách a při následném rozebírání obou statuí, bylo možné pozorovat, popsat v interpretovat cenné vhledy do dosud, od doby vzniku soch, nepřístupných vnitřků - vnitřních konstrukcí a struktur soch.Po vstupní pasáži, v níž se autorka snaží seznámit čtenáře s dosavadním poznáním založeném na...

Jan Karel Hammer (1697-1759?). Pozdně barokní sochařská dílna v Čimelicích u Písku

Terezie Šiková

Průzkumy památek 2013, 20(1):117-144  

Článek se zabývá osobou sochaře a řezbáře Jana Karla Hammera (1697-1759), umělcem, který byl osobním i profesním životem spjat s prostředím umělecké periferie - s oblastí bývalého severního Prácheňska. J. K. Hammer se narodil 18. 1. 1697 v Plzni. Podruhé je doložen až r. 1737 v Česticích (okr. Strakonice) při řezbářské výzdobě interiéru kostela Stětí sv. Jana Křtitele a ještě téhož roku v souvislosti se svým sňatkem v Čimelicích (okr. Písek). Čtyřicetileté období, v jehož průběhu nemáme o působení tohoto umělce žádných dokladů, je místem otevřeným nejrůznějším spekulacím a teoriím. Vzhledem k datu a místu narození J. K. Hammera předpokládáme jeho vyučení...

Pavilon Marie Terezie ve Veltrusech. Historický průzkum k dějinám stavby

Petra Načeradská

Průzkumy památek 2013, 20(1):145-176  

V zámeckém parku ve Veltrusech (okres Mělník) se nachází pavilon Marie Terezie, otevřená budova čtvercového půdorysu s trojicemi dórských sloupů na nárožích, krytá kupolí. Památník [Monument/ Denkmal] postavil Jan Rudolf hrabě Chotek (1748-1824) na památku císařovny, za jejíž vlády se rodina Chotků dostala na jedno z předních míst v řadách české aristokracie. Za autora projektu pavilonu bývá někdy považován Matheus Hummel (+ 1800), podle jehož návrhů byly zbudovány některé jiné stavby v parku. Důkladný průzkům archivních pramenů však přinesl nová zjištění a umožnil velice podrobně popsat vznik i průběh stavby.Hrabě Chotek původně zamýšlel nechat...

Věž hradu Gutštejna

Vladislav Razím

Průzkumy památek 2013, 20(1):213-229  

Článek prezentuje výsledky operativního průzkumu a dokumentace věže hradu Gutštejn v západních Čechách (k. ú. Okrouhlé Hradiště, okr. Tachov). První písemná zmínka o hradu je z počátku 14. století, vznik samotné věže datuje nedávný archeologický výzkum do doby kolem roku 1400. Nový průzkum a dokumentaci věže umožnilo lešení, vystavěné na krátkou dobu v jejím jinak nepřístupném interiéru v průběhu stavebního zajišťování rozrušené koruny zdiva v roce 2011.Věž je přibližně 20 m vysoká, půdorys cca 8,3x7,6 m, nároží jsou silně zaoblená, interiéry zhruba pravoúhlé. Zcela temné přízemí bylo přístupné jen otvorem v zaniklém stropu. Stropem vedl přístup...

Další zjištění k románské podobě kostela ve Svojšíně

Jan Anderle, Milena Hauserová

Průzkumy památek 2013, 20(1):229-237  

Kostelu sv. Petra ve Svojšíně (okres Tachov) byla nedávno věnována obsáhlá studie (Hauserová-Nováček-Čechura-Falta 2011 ). V náhodném časovém souběhu s jejím dokončením byla dílčí etapa obnovovacích prací. V jejím rámci došlo v červenci roku 2012 za zcela nestandardních a ve svých důsledcích pro tuto památku nepříliš šťastných okolností k odkrytí stavebních situací, které nicméně dále dokreslily a úvahy rozvíjené v právě uveřejněné práci a umožnily jejich doplnění.V interiéru kostela byla ze spodní části severní románské zdi lodi odstraněna omítka ze začátku 20. století. Stejně byla zbavena omítky také velká část interiéru barokního presbytáře....

Nové poznatky ke stavebnímu vývoji kostela sv. Jana Křtitele v Kurdějově

Petra Dohnalová, Jiří Bláha

Průzkumy památek 2013, 20(1):237-256  

Obec Kurdějov (okr. Břeclav) se rozprostírá v hlubokém údolí na okraji Ždánické vrchoviny severovýchodně od Hustopečí. Opevněný areál s kostelem sv. Jana Křtitele se nachází na vyvýšené terase při středu obce. Kostel tvoří jádro stavebního souboru obehnaného hradební zdí s kamennými krakorci na vnitřní straně. Kromě kostela areál obsahuje ještě samostatně stojící kapli Všech svatých, masivní hranolovou věž se zvonicí a mladší karner s přístavkem obdélného půdorysu.Poznatky získané při operativních průzkumech kostela sv. Jana Křtitele spolu s výsledky dendrochronologického datování dřevěných prvků jeho krovů významně přispěly ke zpřesnění představ...

Průzkum sochařství ve fondech hradů a zámků - středověké sochy a jejich nápodoby

Aleš Mudra

Průzkumy památek 2013, 20(1):256-266  

Fondy českých a moravských hradů a zámků zahrnují mnohé netušené poklady, stojící dosud mimo centrum zájmu odborné i laické veřejnosti. I ta nejcennější díla bývají nedostatečně zpracovaná, chybně klasifikovaná nebo dokonce veřejnosti zcela neznámá. Tato studie vychází z plošného průzkumu zaměřeného na sochařská díla středověkého původu nebo ke středověku různým způsobem vztažená (devoční kopie, falza, novogotická díla, moderní kopie). Celkem jde asi o 1000 soch, což je překvapivé číslo jak z hlediska obecně slabého povědomí o existenci této vzácné součásti českého kulturního dědictví, tak s ohledem na sakrální charakter převážné většiny soch. Pomineme-li...

Dvě poznámky k činnosti Jana Blažeje Santiniho-Aichela v Rajhradě

Pavel Zahradník

Průzkumy památek 2013, 20(1):265-271  

Článek se zabývá dvěma epizodami z dějin benediktinského kláštera v Rajhradě/Raigern v barokní době, které se týkají činnosti architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela pro tento klášter. V první části se řeší problém sýpky v Rajhradicích, náležející rajhradskému klášteru, která bývá připisována Santinimu, ačkoliv dnešní podoba budovy jeho tvorbě neodpovídá. Soudobé archivní prameny dokládají, že sýpka byla postavena v letech 1715-1719, později však musela být stržena a v roce 1794 byla na jejím místě postavena sýpka nová, existující dodnes. První sýpka tedy vskutku mohla být Santiniho dílem, ovšem je třeba připomenout, že zápis klášterních análů, jenž...

Fotodokumentace památek a potřeba jednotného metodického postupu

Ladislav Bezděk, Martin Frouz

Průzkumy památek 2013, 20(1):272-274  

Článek zdůrazňuje důležitost exaktní fotografie v oboru památkové péče a upozorňuje na významné nedostatky fotodokumentace památek v posledních desetiletích. Zmiňuje skutečnost, že v první fázi přechodu z analogových fotoaparátů na digitální snímání došlo k dalšímu zhoršení kvality fotodokumentace památek a poukazuje na problematiku nejednoznačného výkladu požadavku provádění fotodokumentace v zákonné normě o památkové péči. Z popisu stávající situace je v další části textu odvozena úvaha o potřebě jasně a srozumitelně definovaného postupu pořizování fotodokumentace pro vědecké, prezentační a popularizační účely památkové péče. Je zde představen projekt...

Petr Čehovský: Kamenné skulptury v Podyjí 1480-1550 Edice Memoria artis. Vyd. Univerzita Palackého v Olomouci. Olomouc 2012. 335 s.

Jan Kypta

Průzkumy památek 2013, 20(1):275-276  

Dalibor Prix: Dlouhý presbytář kostela v Žárech. K sakrální architektuře moravsko-slezského pomezí kolem roku 1300 Vyd. Slezská univerzita v Opavě. Opava 2011. 372 s.

Jan Kypta

Průzkumy památek 2013, 20(1):277-278