Průzkumy památek, 2014 (roč. 2), číslo 2

Památky 19. a 20. století, jejich ochrana a průzkumy

Jindřich Noll

Průzkumy památek 2014, 2(2):1-2  

Architektura jako výraz sociálního vzestupu. Příklady z venkovského prostředí sklonku středověku a počátku novověku

Daniel Kovář, Jan Kypta, Jaroslav Šulc

Průzkumy památek 2014, 2(2):3-20  

Článek shrnuje výsledky výzkumu stavební podoby a sociálního kontextu několika poddanských statků a větších dvorů v úrodných oblastech středních a jižních Čechách. Na dosažených výsledcích zaujme skutečnost, že díky svědectví písemných pramenů některé stavby zapadly do "příběhů" konkrétních osob, jimž se podařilo dosáhnout vzestupu ve stavovsky rozvrstvené společnosti sklonku středověku a počátku novověku. Ač byly pramenné sondy ve středních Čechách zaměřeny prvořadě na poddanské usedlosti, v jižních Čechách naopak na sídla nobilitovaných osob, můžeme obě skupiny pojednat souhrnně. Zřetelné pojítko totiž představuje podobný sociální profil stavebníků,...

Valdštejnský palác v Praze. Revidované dějiny, nové souvislosti

Petr Uličný

Průzkumy památek 2014, 2(2):21-68  

Příspěvek přináší nejnovější pohled na složitý vývoj areálu Valdštejnského paláce v Praze a zařazuje ho do kontextu dobové evropské architektury, čímž upřesňuje a umocňuje význam této stavby v rámci českého stavitelství. Doplňuje a nově interpretuje známá data k jeho výstavbě. Nejstarší nákup nemovitosti v areálu budoucího paláce byl učiněn v březnu 1621, a to v západní části, kde se stal jádrem paláce starší Trčkovský dům. Již v roce 1622 byla na východním konci, 150 m od tohoto jádra, zakoupena obecní vápenice, kterou zřejmě Valdštejn zamýšlel adaptovat na kartuziánský klášter. Z tohoto záměru ale rychle sešlo, a tak byla stavba pojata do areálu...

Roubené městské domy 17. století v Bělé pod Bezdězem

Eva Vyletová

Průzkumy památek 2014, 2(2):69-84  

Příspěvek shrnuje výsledky průzkumu dochovaných dřevěných konstrukcí uvnitř městských domů v Bělé pod Bezdězem, jejichž existence byla dosud neznámá. Při průzkumu byly zjištěny konstrukce a prvky dokládajících výstavbu patrových roubených domů z 2. poloviny 17. století, které vykazovaly shodné typologické znaky. V domě čp. 4 byl průzkumem doložen patrový roubený dům s dochovaným západním dvouprostorovým dílem a paralelní síní probíhající na celou hloubku domu, u níž víme, že byla oproti dnešní chodbě širší. Roubené konstrukce včetně krovu byly dendrochronologicky datované kolem roku 1672. Dochovanými konstrukcemi je jednoznačně dána původní hloubka...

Komplex staveb hospodářsko-provozního charakteru tzv. Červený zámek v Hradci nad Moravicí. Geneze architektonického záměru a vývoj stavební formy v procesu realizace

Danuška Kouřilová

Průzkumy památek 2014, 2(2):85-116  

Tzv. Červený zámek v Hradci nad Moravicí je komplex staveb z režného zdiva, rozložených na prostranství mezi ústřední zámeckou architekturou tzv. Bílým zámkem, a náměstím. Byl postaven v letech 1874-1892 (do 1895 se dokončovaly detaily) a zadání znělo na zbudování ohrazení areálu ve stylu středověkého opevnění a přístavbu hospodářského areálu. Příspěvek sleduje genezi záměru výstavby tohoto areálu od prvních studií C.Lüdeckeho přes všechny varianty hledání výrazu a formy, jak jsou doloženy v návrzích A.Langera, a jak je případně lze konfrontovat s realizací.Investorem byl kníže Karel Maria Lichnovský, osloveni tvůrci byli tři v pořadí Carl Johann...

Vodní obilní a hořčičný mlýn v Dětřichovci. Příspěvek ke vztahu stavebního a technologického vývoje vodních mlýnů

Petr Freiwillig

Průzkumy památek 2014, 2(2):117-138  

Středověké jádro domu zemědělské usedlosti čp. 1 V Mirkovicích. Výsledky hloubkového výzkumu

Jiří Havlice, Libor Kodýdek, Daniel Šnejd

Průzkumy památek 2014, 2(2):139-155  

Usedlost čp. 46 v Líšině. Příspěvek k poznání stavební výbavy selského dvora na jižním Plzeňsku

Karel Foud

Průzkumy památek 2014, 2(2):155-162  

Charakter a proměna vesnické zástavby v 19. století na příkladu Hrušové u Vysokého Mýta

Jiří Švec, Zuzana Vařeková

Průzkumy památek 2014, 2(2):162-180  

Vývoj plužiny v Merbolticích od 17. století

Jan Hanzlík, Alena Sellnerová, Hana Veselá

Průzkumy památek 2014, 2(2):181-194  

Na základě dostupných údajů z berní ruly, tereziánského a stabilního katastru, se podařilo přibližně rekonstruovat polohu jednotlivých lánů v Merbolticích k roku 1654. Provedení retrospektivní analýzy nám o vývoji zemědělské půdy v Merbolticích mnoho napovídá. Lze říci, že plužina byla v této obci poměrně stabilní, mezi 17.-20. stoletím docházelo pouze k dílčím změnám, zejména k dílčí fragmentaci půdy formou oddělování menších pozemků z jednotlivých lánů. Tento jev však nebyl příliš výrazný. Před rok 1654 už se komplexně bez archeologických důkazů není možné dostat. Zjištěné řazení lánů podle pořadových čísel v berní rule a tereziánském katastru tak,...

Ludwig der Bayer wir sind Kaiser!, (Hrsg. Peter Wolf, Evamaria Brockhoff, Elisabeth Handle-Schubert, Andreas Th.Jell, Barbara Six)

Pavel Kroupa

Průzkumy památek 2014, 2(2):195-196  

Bořivoj Nechvátal - František Kašička: Hrady, hrádky a tvrze na Strakonicku, Blatensku a Vodňansku

Jiří Varhaník

Průzkumy památek 2014, 2(2):197-198  

Průzkumy Památek v odborném tisku za rok 2013

Dita Roubíčková

Průzkumy památek 2014, 2(2):199-232