Průzkumy památek, 2015 (roč. 22), číslo 1

Stodesáté narozeniny Václava Mencla

Helena Soukupová

Průzkumy památek 2015, 22(1):1-6  

Kostel v Neustupově jako nekropole renesanční šlechty. Mikrosvět rezidenční vsi (1450-1620)

Jan Kypta, Robert Šimůnek, Jan Veselý

Průzkumy památek 2015, 22(1):7-28  

Neustupov (okres Benešov) představuje učebnicový příklad těsného prostorového a funkčního sepětí profánní a sakrální složky šlechtické reprezentace. Areál zámku, někdejší tvrze, tu přímo sousedí se hřbitovem, v jehož středu stojí farní kostel, liturgické a memoriální ohnisko vrchnosti i farní obce. Ve vztahu k patronátním pánům plnil kostel současně funkci nekropole. Jak v případě panského sídla tak i kostela jsme schopni poměrně dobře postihnout základní etapy stavebního vývoje. Ve spojení s dalšími prameny (zvláště písemnými) máme možnost studovat různé stránky mikrosvěta šlechtické rezidenční vsi v pozdním středověku a raném novověku. Neustupovské...

Jan Antonín Richter (1712-1762) - olomoucký barokní sochař ve stínu svého mistra

Adam Sekanina

Průzkumy památek 2015, 22(1):29-48  

dního baroka v Olomouci. Přesto je jeho tvorba doposud málo známá a rozsah jeho činnosti byl pouze tušený. Díky studiím Heleny Zápalkové a Pavla Suchánka, jejichž studie položily základ k dalšímu bádání, je nyní možno sepsat tuto monografickou studii a zveřejnit nově poznané sochařovo dílo. Richterův slohový vývoj byl v počátcích ovlivněn osobnostmi jeho učitelů, jmenovitě Janem Jiřím Urbanským a Filipem Sattlerem. Po Sattlerově smrti se Richter osamostatnil a jeho tvorba nabrala osobitější charakter. V období do první poloviny čtyřicátých let tak lze sledovat ještě silnou slohovou závislost na Filipu Sattlerovi, později se začínají projevovat domácí...

Návrh architekta Jana Josefa Wircha na nový způsob stavby venkovských i městských budov a jeho další osudy

Pavel Zahradník

Průzkumy památek 2015, 22(1):49-64  

První liberecká "kinema" Kino jako stavební typ a symbol nové doby

Alena Řičánková, Jaroslav Zeman

Průzkumy památek 2015, 22(1):65-84  

Myšlenkovým východiskem předloženého příspěvku je přiblížení u nás dosud poměrně okrajově diskutovaného stavebního typu - architektury kin, která původně navazovala na principy architektury divadelní a posléze se, především v meziválečném období, vyvinula ve specifický stavební druh. Ten je představen v širším kontextu historie kinematografie a funkci a vlivu filmového média v jeho počátcích i během pozdějšího vývoje. Nastíněna je také charakteristika prostorů, v nichž se promítalo, od provizorně budovaných přístřešků až po stálé kinosály. Bližší pozornost je věnována především území severních Čech, které v rámci monarchie představovaly významné centrum...

K románské stavební etapě kostela sv. Mikuláše v Drchlavě

Ivan Peřina

Průzkumy památek 2015, 22(1):85-93  

Středověká stavba v rozsahu části lodi a západní věže byla ve hmotě mladšího barokního kostela identifikována již v devadesátých letech 20. století. Následně byly poznatky o stavbě řazené relativně dle struktury lomového zdiva s naznačením rytých linek do malty imitující kvádříkové zdivo do pozdního románského období rozšířeny zejména odkryvem starší apsidy během archeologického výzkumu. Materiálie k nejstarší románské stavbě přináší nové poznatky z revizní obhlídky a následného dílčího průzkumu stavby, jak k podobě reliktu lodi tak věži při západním průčelí. Podrobněji vymezuje metriku starší lodi dle struktury zdiva i v konfrontaci s výsledky staršího...

Věžová sanktuaria v Českých zemích v období konfesionalizace

Aleš Mudra, Michal Patrný

Průzkumy památek 2015, 22(1):94-106  

České království se díky reformačním snahám na přelomu 14. a 15. století a následným husitským válkám stalo zemí dvojího lidu. Většina se hlásila ke straně přijímající sub utraque, menšina pak zůstala pod jednou. Neustálé osočování z hereze bylo pro utrakvisty zdrojem pochybností, jestli náleží do společenství vyvolených ke spáse. Mezi hlavní prostředky naplňování potřeby prezentace pravověrnosti v konfesně rozdělené společnosti přitom patřila úcta k eucharistii. Konkrétní skvělou ukázkou sebeidentifikačních a reprezentačních strategií konfesních skupin jsou monumentální sanktuaria zřizovaná v městských farních kostelech v poslední třetině 15. a v...

Renesanční jádro zámku v areálu Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem - výsledky operativní dokumentace

Eliška Racková, Jitka Svobodová

Průzkumy památek 2015, 22(1):106-119  

Zámek Hajany a jeho stavební vývoj

Matěj Kruntorád

Průzkumy památek 2015, 22(1):120-132  

Přestože Hajany patřily po celý středověk a velkou část raného novověku starobrněnským cisterciačkám, tak výraznější stavební aktivitu je možné spojit až s prvním šlechtickým majitelem, Kaschniztem von Weinberg, který po roce 1714 nechal postavit hlavní zámeckou budovu. Stavbou bočního křídla navázal po roce 1746 Hájek z Waldstätten. Tyto stavební práce jsou doloženy jak změnou v držení panství, tak dendrochronologickou analýzou. Velký stavební rozvoj celého areálu je spojen s nově etablovaným rodem rytířů Smetanů, kteří panství koupili v roce 1790. V Moravském zemském archivu je uloženo několik plánů ilustrujících tuto investici. Dva plány na hospodářské...

"Prachárna Hlídka 4" ve špilberském parku

Aleš Navrátil

Průzkumy památek 2015, 22(1):132-138  

V roce 2010 započala rekonstrukce stavby nacházející se na východním svahu špilberského kopce v dnešním parku. Jádro stavby tvoří dodnes dobře dochovaná barokní muniční sklad, který byl vystavěn v roce 1731 jako součást rozsáhlé barokní citadely Špilberk. Konkrétně se stavba nachází asi 65 m východně od východní brány. Díky záchrannému archeologickému výzkumu se podařilo odhalit pozůstatky téměř celého ochranného a část odvodňovacího systému skladu. Sklad měl obdélnou dispozici o rozměrech 10,1 x 8,5 metru s 1,45 m silnými zdmi a masivním klenutým stropem. Do skladu se vstupovalo od severozápadu. Charakteristickým prvkem zdokumentovaným v interiéru...

Roman Lavička, Pozdně gotické kostely na rožmberském panství

Karel Kibic ml.

Průzkumy památek 2015, 22(1):141-143  

Ivan Prokop Muchka, Ivo Purš, Sylva Dobalová, Jaroslava Hausenblasová: Hvězda (arcivévoda Ferdinand Tyrolský a jeho letohrádek v evropském kontextu)

Květa Křížová

Průzkumy památek 2015, 22(1):144-145  

Jan Adámek - Jarmila Hansová - Daniel Kovář - Roman Lavička - Zdeněk Mareš - Zuzana Thomová: Katedrála sv. Mikuláše v Českých Budějovicích

Jan Kypta

Průzkumy památek 2015, 22(1):145-149  

Richard Němec: Architektura - vláda - země. Rezidence Karla IV. v Praze a zemích Koruny české.

Dalibor Prix

Průzkumy památek 2015, 22(1):149-152  

K praktickému využití výsledků operativních průzkumů - nová prohlídková trasa na hradě Buchlov

Radim Vrla, Petr Hudec, Jan Štětina

Průzkumy památek 2015, 22(1):139-140  

V roce 2011 prováděli pracovníci NPÚ ÚOP v Kroměříži průzkum hradu Buchlov (okr. Uherské Hradiště, Zlínský kraj). Práce se týkaly severní části hradního jádra. Výsledky tohoto průzkumu přinesly překvapivé objevy o stavebním vývoji hradu ve středověku (Vrla 2012). Vzhledem k závažnosti nových zjištění byla zvažována jejich prezentace širší veřejnosti. Nakonec byla zvolena možnost zřízení nové, prohlídkové trasy, zaměřené právě na stavební vývoj hradu ve středověku. Pro účely nové trasy byly vyhotoveny instruktivní obrázky s možnou podobou jednotlivých míst hradu (obr. 1). V roce 2014 byla nová prohlídková trasa otevřena a setkala se se zájmem široké...