Průzkumy památek, 2016 (roč. 23), číslo 1
Úvodník
K sedmdesátinám Jiřího Škabrady
Zdeněk Dragoun
Průzkumy památek 2016, 23(1):1-2
Studie
Poutní areál v Chlumu sv. Maří, významná památka na hranicích Čech
Jakub Bachtík, Petr Macek, Petra Oulíková, Pavla Priknerová
Průzkumy památek 2016, 23(1):3-44
Příspěvek se zabývá historií a architekturou poutního areálu v Chlumu sv. Maří na Sokolovsku, konkrétně její barokní etapou. Vychází z podrobného stavebněhistorického průzkumu, který probíhal v letech 2014-15.Chlum sv. Maří je poutní areál se středověkou historií, která sahá podle legend až do 12. století, spolehlivě doložen je ale až o dvě století později. Zásadním zlomem v dějinách poutního místa vztaženého k milostné sošce "Madony v ořeší" byl rok 1383, kdy se areál i s přilehlou obcí a pozemky dostal do majetku řádu křižovníků s červenou hvězdou. Ti zde kolem roku 1400 nechali vystavět první kamenný kostel, který později prošel několika úpravami....
Zámek Hrubá Skála na počátku 17. století. Příspěvek k poznání významu a využití smiřického sídla v kontextu rodového dominia
Hana Prixová Dvorská
Průzkumy památek 2016, 23(1):45-60
Zámek Hrubá Skála byl v 16. století rodovým sídlem jedné ze tří linií bohatého českého rodu - Smiřických ze Smiřic. Před bitvou na Bílé Hoře zaujímalo dominium tohoto rodu značnou část středních a severovýchodních Čech s centry v Kostelci nad Černými lesy, Náchodě a Hrubé Skále. Na těchto centrálních lokalitách se do roku 1597 nacházela sídla rodových linií, v něž se rozvětvila generace potomků Zikmunda (I.) ze Smiřic. Na konci 16. století však představitel černokostelecké linie Jaroslav (I.) nechal zřídit fideikomis a scelil tak rodové majetky, čímž došlo k významové diferenciaci jednotlivých rezidenčních sídel. Zatímco postavení Kostelce, Náchoda...
Archivní zprávy k životu a dílu architekta a stavitele Étienna Dieudonného (1682-1752)
Pavel Zahradník
Průzkumy památek 2016, 23(1):61-72
Architekt a stavitel Étienne Dieudonné (1682-1752) je postavou, která výrazně zasáhla do dějin barokní zámecké architektury v Čechách v době kolem roku 1750, ale která dlouho zůstávala i odborné veřejnosti zcela neznámou; české dějiny umění si Dieudonnéa všímají vlastně až od devadesátých let 20. století. Dosud jsme však o tomto staviteli měli informace pouze z posledních pěti let jeho života. Tato studie přináší zprávy, jež aspoň částečně osvětlují i předcházející etapy architektova života, ve kterém ovšem i nadále zůstává mnoho dosud nevyjasněných záhad.Dieudonné se narodil v roce 1682 ve vsi Samson (dnes Thon-Samson), ležící nedaleko Namuru,...
Hrad Zbořený Kostelec jako obranná stavba doby polipanské a poděbradské
Vladislav Razím
Průzkumy památek 2016, 23(1):73-102
Hrad Zbořený Kostelec (ve středověku Kostelec nad Sázavou, okres Benešov u Prahy) byl neúspěšně obléhán roku 1449. O rok později byl dobyt a pobořen, poté opraven a znovu dobyt a pobořen roku 1467. K obnovení již nedošlo. Různě velké útržky dochovaných zdí, většinou vzájemně nesouvisející, neposkytují možnost vytvořit si ucelenější představu o stavebním vývoji hradního areálu. Podnětná a výjimečná je však příležitost zkoumat souvislosti uvedených několika dobývání na stavbě samotné, zvláště když se v okolí hradu velmi dobře dochoval systém obléhacích prací (k nim následující práce v tomto čísle časopisu).Jádro šlechtického hradu někdy z doby kolem...
Terénní stopy trojího obležení hradu Zbořeného Kostelce (1449, 1450, 1467)
Jan Kypta, Filip Laval, Jiří Marounek, Zdeněk Neustupný
Průzkumy památek 2016, 23(1):103-124
Hrad Zbořený Kostelec (okres Benešov, střední Čechy) byl třikrát obléhán v průběhu tzv. domácí války mezi odpůrci a přívrženci Jiřího z Poděbrad. Dobývání se vždy zúčastnila vojska Poděbradovy strany. První pokus o dobytí v roce 1449 se nezdařil, další dva pokusy v letech 1450 a 1467 byly úspěšné. Po roce 1467 byl hrad natrvalo ponechán v troskách. Z písemných pramenů se o obléhání Kostelce mnoho nedozvíme. Víme, že kampaně v letech 1449 a 1450 shodně probíhaly po dobu zhruba jednoho měsíce. Dobývání v roce 1467 si naopak vyžádalo čtvrtinu roku. K roku 1450 se dochovala kusá zmínka o nasazení děl a praků na straně obléhatelů.V zalesněném a dosti...
Materiálie
Vývoj podoby astrolábu Pražského orloje
Petr Skála
Průzkumy památek 2016, 23(1):125-138
Dnešní podoba astrolábového ciferníku Pražského orloje je poznamenána řadou úprav, které na něm byly v průběhu staletí prováděny. Zásahy do podoby astrolábu a zprávy o jeho podobě jsou popsány v dochovaných dobových dokumentech i v písemných pramenech. Nejzávažnější změny prodělal astrolábový ciferník ve druhé polovině 19. století, kdy byl nahrazen kopií provedenou z dnešního hlediska bez dostatečného respektu k významu tohoto středověkého díla. Došlo tak ke ztrátě autenticity jeho hmotné podstaty, vzhledem k modernizaci některých částí astrolábu pak částečně i ke ztrátě jeho původního obsahu.V příspěvku jsou také citovány zmínky o podobě astrolábu...
Stavební vývoj objektu zvaného Sýpka na hradě Buchlově
Radim Vrla
Průzkumy památek 2016, 23(1):138-149
Sýpka je součástí zástavby severozápadní strany 2. nádvoří hradu Buchlova. Jedná se o dvoupodlažní objekt s pětibokým půdorysem, zastřešený složitěji utvářenou sedlovou střechou. Nad klenutým přízemím je situováno plochostropé 1. patro, 2. patro je otevřeno do krovu. Průzkum prokázal, že základem Sýpky je rozměrná, pětiboká bašta, budovaná v době kolem poloviny 16. století. Bašta byla vybavena třemi úrovněmi střeleckých pozic. Kromě přízemí s oboustranně špaletovanými střílnami, byla vyšší patra vybavena střílnami jednoduššími. Vzhledem k velkým půdorysným rozměrům objektu (cca 22 x 21 m) byly střílny ve vyšších úrovních přístupné zřejmě z průběžných...
Z průzkumů kostela sv. Zikmunda v Popicích u Znojma
Lenka Šabatová, Petra Dohnalová
Průzkumy památek 2016, 23(1):150-160
Díky dokumentaci objektu v průběhu rekonstrukce bylo umožněno hlubší poznání dosud nezhodnoceného kostela sv. Zikmunda v Popicích u Znojma. Kostel překvapil mnohými detaily, jejichž uměleckohistorická hodnota povyšuje kostel mezi nejvýznamnější zástupce gotické architektury na Moravě.Kostel v současném rozsahu zahrnuje gotický objekt, složený z presbytáře, věže s výjimkou posledního patra a lodě, ukončené na západní straně na úrovni čela kruchty. Část s kruchtou a vstupní předsíní je barokní. Původní loď kostela byla plochostropá, formální analýza klenby presbytáře ukazuje na původ kostela v pozdním 14. století. Shodně s tím doložilo dendrochronologické...
Cyklus nástěnných maleb na Křemešníku Ikonografické motivy a jejich ideový význam v kontextu restaurátorských prací
Anna Hamrlová
Průzkumy památek 2016, 23(1):160-178
Kostel na Křemešníku prezentuje poměrně dobře zachovalý barokní gesamkunstwerk představující architekturu, nástěnné malby i částečně dochovaný mobiliář. Hlavní a boční lodě, křížení i kaple zdobí řada nástěnných maleb s motivy ze Starého i Nového zákona doplněné personifikacemi ctností, blahoslavenství i méně obvyklými výjevy z Geneze. Za autora maleb je považován Jan Kalina, žák Siarda Noseckého, který pracoval především pro premonstrátský klášter v Želivě.Původně dřevěná pozdněgotická křemešnická kaple byla v polovině 17. století vystavěna z kamene a zvětšena, barokní přestavba proběhla mezi roky 1710-1720. Kolem poloviny století je chrám vyzdoben...
Identifikace a datování tří pozůstatků starší dřevěné výstavby na jižním Plzeňsku
Karel Foud, Alena Aubrechtová
Průzkumy památek 2016, 23(1):178-188
Historický domovní fond jižního Plzeňska, zastoupený řadou objektů z okruhu památek lidové architektury, je pozoruhodnou ukázkou hned několika stavebních slohů a konstrukcí. Vedle domů roubených je zde možné sledovat stavby zděné (kámen, nepálená i keramická cihla), v omezené míře i hrázděné. Nejrozšířenější formou lidového domu ve zkoumané oblasti je roubené stavení trojdílné dispozice komorového typu. Příkladem může být např. dům usedlosti čp. 11 z Vlčic u Blovic (Plzeňský kraj, okres Plzeň-jih), který byl průběžně dokumentován v letech 2012-2014. Nedlouho poté byl zbořen. Objekt byl přízemní, trojdílné dispozice, komorového typu. Přední díl se světnicí...