Průzkumy památek, 2016 (roč. 23), číslo 2

Stavebně historické průzkumy, dějiny umění a periferie

Dalibor Prix

Průzkumy památek 2016, 23(2):1-4  

Netolická archa v kapli zámku Hluboká nad Vltavou. Osudy, stáří a ikonografie pozdně středověkého oltáře

Roman Lavička

Průzkumy památek 2016, 23(2):5-24  

Podle tradice pocházel skříňový oltář ze zrušeného dominikánského kláštera v Českých Budějovicích, odkud jej kolem roku 1830 získal kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu, aby ho věnoval kostelu sv. Václava v Netolicích. Kněžna Marie Eleonora ze Schwarzenbergu chtěla od roku 1847 archu získat pro nově budovanou kapli na hlubockém zámku. V letech 1854-1857 restauroval oltář řezbář Jan Pták, který připojil nový tabernákl, nástavec a jemné řezby na bocích skříně a predelly. Dokončený oltář byl instalován v nové zámecké kapli vysvěcené 16. srpna 1857 ke cti Nejsvětějšího Spasitele. Restaurování v letech 1961-1963 prokázalo, že ústřední socha Krista Spasitele...

Průzkum suterénu domů čp. 28 a 29 v Mladé Boleslavi. Příspěvek ke stavebnímu vývoji městského domu a parcelaci ve středověku

Eva Vyletová

Průzkumy památek 2016, 23(2):25-34  

Průzkum suterénu domů čp. 28 a 29 v Mladé Boleslavi (příspěvek ke stavebnímu vývoji městského domu a parcelaci ve středověku)Článek prezentuje výsledky průzkumu sklepů domů čp. 28 a 29 v Mladé Boleslavi. Poddanské město Mladá Boleslav bylo vysazeno v roce 1334 Janem Ješkem z Michalovic. Dosavadní průzkumy předpokládaly, že zděná jádra domů pozdně středověkého původu na parcelách o šířce 8 metrů odpovídají původní parcelaci. Šířku parcel 8 metrů mají i domy čp. 28 a 29 stojící na jihovýchodní straně náměstí. Průzkum sklepů ale prokázal, že ve středověku tvořily jednu parcelu. I když to nelze pro 14. století přímo doložit, dochované stavební konstrukce...

Pivovar a sladovna na hradě Velhartice

Jan Anderle, Linda Foster, Marcela Waldmannová

Průzkumy památek 2016, 23(2):35-46  

Článek shrnuje výsledky průzkumů budovy pivovaru na hradě Velhartice. Obnova stavby, ze které zbyly víceméně obvodové zdi, trvala od 80. let 20. století do roku 2012. Archeologické sondy byly dokumentovány v letech 1988 a 1996; zjišťovací výzkumy následovaly až v letech 2008-2009 spolu se stavebně historickým vyhodnocením. V roce 2014 bylo doplněno geodetické zaměření šachty tesané ve skále pro přívod vody a 2015 geofyzikální průzkum se snahou o identifikaci zaniklé vodní nádrže před pivovarem. Kromě rekonstrukce dispozice provozního zařízení sladovny a pivovaru článek obsahuje stavebně historický popis s akcentem na zjištění týkající se pivovarského...

Průzkum a dokumentace venkovských školních budov z období od počátku 20. století do konce první republiky

David Tuma

Průzkumy památek 2016, 23(2):47-66  

Typických venkovských školních staveb s původními historickými prvky razantně ubývá, proto vyvstala potřeba průzkumu a dokumentace tohoto stavebního fondu. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni, se od roku 2013 soustavně zabývá plošným výzkumem školních budov v bývalém politickém okrese Klatovy. Tento příspěvek se však soustředí na menší správní obvod obce s rozšířenou působností Horažďovice. Jedná se o jedno z menších území rozsahu obce s rozšířenou působností v Plzeňském kraji, ale sledované školy představují dostatečný vzorek reprezentující vývoj, typologické varianty nebo proměny ve výzdobných prvcích fasád. Výzkum se soustředil...

K podobě hradu a zámku v Žacléři

Miloš Buroň, Ivan Peřina, Pavel Zahradník

Průzkumy památek 2016, 23(2):67-77  

Žacléřský hrad se nachází v severním výběžku královéhradeckého kraje v okrese Trutnov. Založen byl zřejmě jako zeměpanský strážný hrad při staré zemské stezce do Slezska, nejspíš již ve druhé polovině 13. století při kolonizaci Trutnovska. V současné době je na jeho místě zámek poznamenaný historizující přestavbou z konce 19. století. Příspěvek se věnuje zejména nejstarší podobě hradu a hradního paláce, jeho přestavbě na renesanční zámek a jeho následné barokní přestavbě. Nové poznatky přinesla operativní dokumentace provedená během stavebních prací a nalezený plán zámku z roku 1757.Hrad je situován na ostrožně na jižním konci města, od přístupové...

Dokumentace severní fasády zámku Holešova

Jan Štětina

Průzkumy památek 2016, 23(2):77-92  

V roce 2015 byla realizována oprava vnější fasády severního křídla a související severovýchodní a jihozápadní věže zámku v Holešově (okr. Kroměříž). Rozsáhlá čtyřkřídlá stavba vznikala krátce po polovině 17. století z iniciativy hraběte Jana z Rottalu a podle projektu císařského architekta Filliberta Luchese. I přes nevelký rozsah odstranění omítek bylo možno studovat jednotlivé stavební fáze severního průčelí i vývoj řešení jeho tektonické skladby.V západní třetině severního průčelí, budované z lomového zdiva, byla rozpoznána vnější zeď severního křídla rozsáhlé palácové stavby, dosud zčásti dochované v západní partii zámku. Z detailů se podařilo...

Sýpka usedlosti čp. 9 v Radošovicích

Daniel Šnejd, Jarmila Hansová

Průzkumy památek 2016, 23(2):93-102  

Radošovice u Strakonic patřily od roku 1243 až do konce 18. století strakonickým johanitům.I když to písemné prameny prozatím nepotvrdily, měla usedlost čp. 9 v rámci vsi pravděpodobně význačnější postavení. Lze tak usoudit z velkorysé oválné parcely, která zabírá polovinu severozápadní strany návsi. Vymezena je kamennou zdí se zbytkem valu. Nejstarší archeologické nálezy hradištní keramiky, objevené na zahradě této usedlosti, dokládají osídlení v období 10.-12. století. Ještě kolem roku 1800 patřil její hospodář ke čtyřem nejbohatším sedlákům ve vsi.Nejcennější částí usedlosti je pozdně gotický špýchar, ležící v centrální části její parcely....

Dveře roubených sýpek na příkladech datovaných staveb. Příspěvek k problematice poznání dobových výplní dveřních otvorů v lidové architektuře na Plzeňsku, Domažlicku a Klatovsku

Karel Foud, Stanislav Plešmíd

Průzkumy památek 2016, 23(2):102-108  

Roubené sýpky jsou neodmyslitelnou součástí historického stavebního fondu Plzeňska. V prostředí Plzeňského kraje nalézáme několik typů těchto svébytných staveb. V oblasti jižního Plzeňska, Klatovska a Domažlicka se dochovaly roubené, obvykle jednokomorové sýpky z tesaných klád, završené jak valenou klenbou, tak roubeným klenutím, průřezem odpovídajícím tvaru střechy. Stavbu překrýval hliněný lepenec, krov byl jednoduchý, dimenzovaný na lehkou krytinu (slaměný došek). Jiným typem roubených sýpek jsou obvykle dvoukomorové patrové stavby s pavláčkou, které lze dodnes spatřit v oblastech severně od Plzně. Většina dosud poznaných budov, u kterých bylo možné...

Polonika v mobiliárních a knihovních fondech na území plzeňského kraje

Zdeňka Kortusová

Průzkumy památek 2016, 23(2):109-117  

Předkládaný článek představuje dosud nezpracované téma polonik v mobiliárních a knihovních fondech Plzeňského kraje. Článek shrnuje četnost a rozmanitost výskytu předmětů polské provenience na sledovaném území. Text je zaměřen na objemnější skupinu polonik, která se nacházejí v knihovních fondech. Pro potřeby článku byly zpracovány údaje z 34 knihoven na území Plzeňského kraje. Zjištěná fakta jsou představena v rámci jednotlivých knihoven.

Jan Beránek, Petr Macek edd. - Metodika stavebněhistorického průzkumu.

Josef Holeček

Průzkumy památek 2016, 23(2):118-122  

Průzkumy Památek v odborném tisku za rok 2015

Eva Benáková, Zdeněk Dragoun, Jakub Drozda, Linda Hajžmanová, Petr Horák, Blanka Kynčlová, Bronislava Mollerová, Dita Roubíčková, Jiří Slavík, Monika Stádníková, Vanda Svobodová

Průzkumy památek 2016, 23(2):123-152