Průzkumy památek, 2017 (roč. 24), číslo 1

Nezisková organizace na poli archeologie a stavebněhistorického výzkumu

David Merta, Marek Peška

Průzkumy památek 2017, 24(1):1-2  

Přestavba kostela sv. Martina v Sedlčanech ve 14. století

Dalibor Prix

Průzkumy památek 2017, 24(1):3-38  

Sedlčany ve středních Čechách (okres Příbram) představují malé město v zvlněné krajině v podhůří Vlašimské pahorkatiny, položené nad soutokem potoka Mastníku a Sedleckého potoka. V dochovaných písemných pramenech vystupují jako trhová ves poprvé v roce 1294. Sedlčany tehdy náležely k majetku pánů z Hradce, ve 13. století jedné z nejvlivnějších větví významného šlechtického rozrodu Vítkovců. Pravděpodobně Oldřich (I.; † po 1282) nebo jeho syn Oldřich (II.) z Hradce († krátce před 1312) nechali v Sedlčanech vystavět přibližně mezi lety 1275-1287 zděný farní kostel sv. Martina. Jeho dochované části tvoří torzo obdélné sálové lodi s představenou...

"Příjezd, Setkání a Klanění sv. Tří králů" na nástěnné malbě v presbytáři kostela sv. Martina v Sedlčanech

Zuzana Všetečková

Průzkumy památek 2017, 24(1):39-50  

Malíř v prvním poli severní stěny presbytáře vkomponoval do členité hornaté krajiny výpravnou narativní scénu Klanění tří králů. První z králů klečel před sedící Pannou Marií s dítětem Ježíš, kterému podával skříňku se zlatem. Korunu klečícího krále v levé ruce držel pacholek - motiv, který zatím v českých zemích nemáme doložený. Muže, držícího korunu prvního krále, známe z maleb v cisterciáckém kostele v Ladu a z dolnorakouských kostelů v Litschau, v Neukirchen a v Lichteneggu. Druhý král přijížděl z levé strany, v ruce držel ciboriu s věžovitým víkem. Třetího krále částečně zakrývala skalnatá kulisa, jel po úzké cestě, sevřené horami. Oba krále doprovázel...

Exkurz: Restaurování nástěnné malby "Průvod a Klanění tří králů" v presbytáři kostela sv. Marina v Sedlčanech

Markéta Pavlíková, Theodora Popova

Průzkumy památek 2017, 24(1):52-56  

Kostel sv. Václava v Hulíně

Jan Štětina

Průzkumy památek 2017, 24(1):57-88  

Osídlení v místě pozdějšího města Hulína (okr. Kroměříž, Zlínský kraj) vznikalo v komunikačně exponované poloze, jejíž význam předurčila trasa dálkové komunikace, spojující jižní a střední Moravu. V místě, kde tato významná cesta překračovala rozvětvená ramena řeky Rusavy, vyrostlo již v raném středověku nížinné sídliště. Ve 12. a první polovině 13. století se změnilo v trhovou ves - hospodářské a správní centrum okolních markraběcích statků. Význam osídlení v době kolem roku 1230 stvrdila výstavba rozsáhlého románského kostela sv. Václava. Kostel, budovaný z pravoúhlých tesaných kvádrů, měl dispozici s plochostropým jednolodním, na něž na východě...

Renesanční roubená světnice v čp. 24 ve Vyšším Brodě v kontextu obdobných dochovaných příkladů na Českokrumlovsku

Jiří Bloch, Jarmila Hansová, Daniel Šnejd

Průzkumy památek 2017, 24(1):89-114  

Při opravách řadového domku čp. 24 v ulici 5. Května ve Vyšším Brodě byla v roce 2016 objevena roubená světnice, dendrochronologicky datovaná do roku 1566. Tento prostor se vyznačuje řadou archaických znaků a pozoruhodných detailů, majících vztah k vývoji otopného systému. Ve stěně do náměstí se torzálně dochovala tři okénka a jedno horní okno těsně pod trámovým stropem. Okna byla na vnitřní straně vybavena dvojicí posuvných okenic ukrytých v pouzdře. Vzhledem k nízkému stropu je však zjevné, že zde se jednalo o světnici s nepřímým vytápěním. Přesto je zde prostup pro odvod kouře ve stropě a koridor mezi dvěma stropními trámy vedoucí k hornímu okénku...

Archivní zprávy k životu a dílu architekta a stavitele Josefa Jedličky (1702-1784)

Pavel Zahradník

Průzkumy památek 2017, 24(1):115-134  

Článek se zabývá osobou architekta a stavitele Josefa Jedličky (1702-1784), jehož činnost zasáhla značnou část Polabí, zhruba v hranicích dnešních středočeských okresů Kolín, Kutná Hora/Kuttenberg, Mladá Boleslav/Jungbunzlau, Nymburk a Praha-východ/Prag-Ost a východočeských okresů Hradec Králové/Königgrätz, Chrudim, Jičín a Pardubice, a jenž je zajímavým regionálním zjevem českého pozdního baroka, dějinami umění však dosud dosti zanedbávaným. Jsou zde shrnuty archivní prameny k životu a tvorbě Josefa Jedličky, pocházející - pokud jde o Jedličkovy životní osudy - z velké části z kolínských matrik a z pramenů uchovávaných ve fondu Archiv města Kolín,...

Vzorník evangelických kostelů od Julia Zeissiga a jeho vliv na architekturu v Čechách na počátku 20. století

Václav Zeman

Průzkumy památek 2017, 24(1):135-152  

Nadace Gustava Adolfa, která sloužila podpoře evangelických církví v německých zemích i v zahraničí, se velkou měrou finančně podílela na podpoře výstavby kostelů, a to zejména ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století. Právě na přelomu století stavební činnost evangelických sborů, mimo jiné také v Čechách, natolik zintenzívněla, že bylo ze strany Spolku nezbytné začít - často přehnané - nároky evangelických sborů korigovat. Jedním z nástrojů se měl na počátku nového století stát i vzorník evangelických kostelů, který měl posloužit i zástupcům evangelických sborů jako laikům neorientujícím se v problematice výstaveb sakrálních staveb dosáhnout...

Posouzení původu neobvyklých hornin ve zdivu hradu Týřova

Karel Žák, Richard Přikryl, Zuzana Weishauptová

Průzkumy památek 2017, 24(1):153-159  

Při stavbě hradu Týřov se kromě převažujících svrchnokambrických vulkanických hornin křivoklátsko-rokycanského pásma dopravovaných z malých vzdáleností (stovky metrů až první kilometry) významně uplatnily i horninové typy, jež pocházejí z geologických jednotek vzdálených první desítky kilometrů od místa stavby. Některé z těchto hornin nebyly použity pouze na náročnější kamenicky tesané prvky (např. ostění oken či dveří), ale objevují se náhodně zazděné mezi převládajícími místními horninami v běžném zdivu hradu.Pokud odhadneme, že u řádkového zdiva z nepravidelných kamenů představuje malta zhruba 30 % objemu zdiva a v této maltě bylo cca 20 % objemu...

Doplnění poznatků o stavebním vývoji věžového paláce hradu Týřova

Vladislav Razím

Průzkumy památek 2017, 24(1):160-166  

Materiálie seznamuje s výsledky doplňujícího průzkumu a dokumentace věžového paláce královského hradu Týřova (první zmínka 1249) ve středním povodí řeky Berounky (okr. Rakovník). Průzkum byl vyvolán značně rozsáhlou destrukcí zdiva roku 2015. Hrad je známý především systémem válcových věží v hradbě přední části dispozice. Předmětný palác stojí na konci horního hradu. Čtvercová podsklepená stavba cca 12 x 12 m, minim. 4 plochostropá podlaží, dendrochronologicky datovaná do 60. - 70 let 13. století. Hlavní zjištění se týká postupu výstavby, nasvědčující improvizaci a střídavému působení různě kvalifikovaných pracovních skupin, bez větší vzájemné koordinace....

K identifikaci soch s antickou tematikou ze sochařské dílny rodiny Platzerů v zámeckém parku ve Lnářích

Alena Hadravová

Průzkumy památek 2017, 24(1):166-175  

Autorka příspěvku se zabývá souborem dvanácti soch, které pocházejí ze sochařské dílny rodu Platzerů a na konci 18. století byly zhotoveny pro zámeckou zahradu ve Lnářích (Jihočeský kraj, okres Strakonice). Sochy představují dvanáct božstev klasického řeckého pantheonu; v příspěvku jsou napraveny dosavadní nesprávné identifikace některých z nich. Plastiky stojí na podstavcích, na nichž jsou zobrazena personifikovaná ekliptikální souhvězdí (znamení). Klíčem k pochopení celé kompozice díla je báseň Astronomica Marka Manilia z 1. století n. l. Na jejím základě je v příspěvku popsána správná atribuce řeckých bohů a bohyň k jednotlivým znamením zodiaku....

Voluptuární stavby v liechtensteinských parcích v Nových Zámcích u Litovle a v Adamově

Daniel Lyčka

Průzkumy památek 2017, 24(1):175-186  

Předložená studie mapuje stavební vývoj v zámeckých parcích v Adamově (Adamsthal) a Nových Zámcích u Litovle (Neuschloss), kdy se autor primárně zabývá vznikem voluptuárních staveb v novozámeckém zámeckém areálu, romantizující úpravě Nového hradu u Adamova a výstavbě dřevěné a dnes již neexistující kolonádě taktéž v Adamově.Právě, oproti Lednici, v méně bohatém perku-oboře v Nových Zámcích u Litovle, byl taktéž podle plánů architekta a knížecího stavebního ředitele Josepha Hardtmutha do roku 1808 vztyčen obelisk, realizován templ nad vodopádem (dnes Chrám přátelství) a také již neexistující antikizující Rytířská síň (1808-cca 1910). V případě posledně...

Dalibor Janiš - Jiří Holík - Jana Langová - Radim Vrla: Hrad Lukov, proměny opevněného sídla

Jiří Varhaník

Průzkumy památek 2017, 24(1):221-224  

Kostol košických dominikánov a jeho kameňosochársky program

Maroš Volovár

Průzkumy památek 2017, 24(1):187-221