Průzkumy památek 2004, 11(2):172-195

Zámek Jirny

Jan Pešta

Zámek v Jirnech (okres Praha-východ) je dokladem kontinuální proměny venkovského feudálního sídla od středověkého hrádku (dosud zcela neznámého) až po výstavnou rezidenci nobilizované vrstvy velkopodnikatelů 19. století. Nejstarším rozpoznatelným jádrem zámku je středověký hrádek snad z předhusitského období. Tento hrádek, založený na ploché hraně zářezu potoka, měl trojdílný palác s napojenou mohutnou věží a samostatnou studniční věž s hlubokou studnou. Do dnešního dne se kromě sklepů a zdiva paláce a věže dochovala studniční věž a zbytky obvodové hradby, na vnitřní straně opatřené oblouky vynášejícími ochoz. Renesanční a barokní úpravy tento hrádek pozměnily na dvoukřídlý dvoupatrový venkovský zámeček. Nově byly připojeny dvorní trakty s arkádovými chodbami v přízemí a krytými chodbami v patrech. Některé místnosti v interiérech byly zaklenuty.
Dnešní podobu zámek získal během dvou etap romantické přestavby za Wagnerů. První etapa z let 1844-1847 průčelí doplnila o romantický tvaroslovný aparát (bosáž, šambrány, arkýře, stupňovité štíty...). Během druhé romantické etapy v letech 1851-1856 vznikla na dosud nezastavěném místě přístavba nádherné knihovny se salou terrenou v přízemí podle návrhu Ignáce Vojtěcha Ullmanna. Současně byl ve 40. a 50. letech 19. století zámek vyzdoben nástěnnými malbami Josefa Navrátila. Malby tzv. ložnice, Alpského pokoje, knihovny a saly terreny mají vynikající uměleckou úroveň a patří k vrcholům malířova díla. Nedílnou součástí interiérů je i jedinečný soubor originálních řemeslných prvků (dveře, táflování a obklady stěn, schodiště, vestavěné skříně - zejména knihovní skříně v knihovně). V roce 1940 zámek vyhořel, poté byl zřízen dnešní nový krov a věžička. Novodobý vývoj se omezil na zcela nepodstatné úpravy v interiérech.

Published: December 15, 2004  Show citation