Průzkumy památek - Nejnovější články

Doplňující zjištění k raně novověkému stavebnímu vývoji samoty Harazim u Rájova na ČeskokrumlovskuMateriálie

Additional Findings on the Early Modern Building Development of the Harazim Solitary Homestead near Rájov in the Český Krumlov Region

Filip Facincani, František Iša

Průzkumy památek 2024, 31(2)

Příspěvek rozšiřuje výsledky průzkumu pozdně renesanční sýpky jihočeské venkovské usedlosti Harazim. Věnuje se torzálně dochovanému objektu, který byl do sýpky v době její výstavby kolem roku 1600 inkorporován. Doplněny jsou i výsledky archivní rešerše.

K dataci roubených sýpek ve vsi Jarov na severním PlzeňskuMateriálie

On Dating of Half‑Timbered Granaries in the Village of Jarov in the North Pilsen Region

Alena Aubrechtová, Karel Foud, Tomáš Karel, Stanislav Plešmíd

Průzkumy památek 2024, 31(2)

K charakteristickým rysům lidové architektury severního Plzeňska patří roubené patrové sýpky s pavláčkou. V největším počtu se dochovaly ve vesnici Jarov (okres Plzeň‑sever), kde byly v posledních letech podrobeny dendrochronologické analýze, jejíž výsledky přináší tento článek. Nejstarší zjištěnou sýpku datují trámy, které byly zhotoveny z kmenů pokácených v zimě 1718/1719.

Barokní bazény v zámeckých zahradách v Dobříši a ve SmilkověMateriálie

Baroque Pools in Castle Gardens in Dobříš and Smilkov

Jan Kypta, Filip Laval, Zdeněk Neustupný

Průzkumy památek 2024, 31(2)

V okrasných zahradách zámků v Dobříši a ve Smilkově (obojí střední Čechy) byly nedávno objeveny relikty barokních bazénů složitých půdorysných tvarů. Zrušené bazény v Dobříši jsou znázorněny na grafickém listu zachycujícím zahradu kolem roku 1770. Ve 2. polovině 20. století zasypaný bazén ve Smilkově je částečně patrný na historických fotografiích. Přínosem archeologických výzkumů v obou lokalitách je celková rekonstrukce půdorysů bazénů. Na dobovém vyobrazení zahrady v Dobříši zaujme, že tvary bazénů jsou zobrazeny zkresleně.

Kristina Uhlíková (ed.), Městský chrám sv. Vavřince ve Vysokém MýtěRecenze

Jan Kypta

Průzkumy památek 2024, 31(2)

Jan Chlíbec – Jiří Roháček, Monumenta mortis et memoriae. Sepulkrální skulptura ve výtvarné kultuře českého středověkuRecenze

Jan Kypta

Průzkumy památek 2024, 31(2)

V příloze odpověď Jana Chlíbce na recenzi

Skupina maleb chudenického oltáře Případ pozdně gotické malířské dílny ve službách šlechtyStudie

Group of Paintings of the Chudenice Altarpiece The Case of a Late Gothic Painting Workshop in the Nobility’s Service

Ondřej Šindlář

Průzkumy památek 2024, 31(2)

Článek se věnuje několika pozdně gotickým deskovým malbám, jež byly na základě formální analýzy už na počátku 20. století propojeny společným autorským východiskem jakožto produkce jedné malířské dílny. Anonymní tvůrce byl pomocně pojmenován jako Mistr chudenického oltáře. Prostřednictvím daného příkladu je nastíněna situace uměle konstruovaných malířských dílen v Čechách a se zřetelem k dobové dílenské praxi diskutována relevance tohoto tradičního uměleckohistorického konceptu. Na základě revizní formální analýzy podpořené nově provedeným průzkumem podkreseb však lze společné autorství u této konkrétní skupiny maleb i nadále považovat za oprávněné....

Rožmberské paláce hradů Dívčího Kamene (Menštejna) a Helfenburku u Bavorova Příspěvek k výzkumu kultury bydlení ve středověkuStudie

The Rožmberk Palaces of Dívčí Kámen (Menštejn) Castle and Helfenburk Castle near Bavorov Contribution to Research of Housing Culture in the Middle Ages

Vladislav Razím

Průzkumy památek 2024, 31(2)

V podhůří Šumavy stojí rozsáhlé zříceniny dvou hradů, vystavěných nedaleko od sebe mocným rodem Rožmberků v průběhu 3. čtvrtiny 14. století jako správní centra tehdy nově zorganizovaných panství. Vzhledem ke stejným stavebníkům nepřekvapí vzájemná podobnost hradů, kterou představuje zejména jádro tvořené monumentálním trojdílným palácem v centrální části hradní dispozice. I přes relativně výjimečnou vypovídací hodnotu a vzácnou možnost srovnání věnovali stavební historici oběma hradům dosud nevelkou pozornost. Tento deficit je citelný zejména u zmíněných paláců, které patří k největším a nejlépe dochovaným obytným stavbám své doby. Předložená studie,...

Archivní rešerše v digitálních časechÚvodník

Romana Rosová

Průzkumy památek 2024, 31(2)

Pavel Vlček – Pavel Zahradník a kolektiv, Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v ČecháchRecenze

Martin Šanda

Průzkumy památek 2024, 31(1)

Zdeněk Dragoun – Michal Tryml, Románský kostel v Dolních Chabrech a jeho předchůdciRecenze

Rudolf Procházka

Průzkumy památek 2024, 31(1)

Poznámky k tvorbě barokního malíře Jana Kryštofa Handkeho
Průzkum a rehabilitace obrazu Svaté rodinyMateriálie

Notes on the Work of the Baroque Painter Johann Christoph Handke
The Holy Family Painting Research and Rehabilitation

Luboš Machačko, Michal Vopálenský, Leoš Mlčák

Průzkumy památek 2024, 31(1)  

V článku jsou prezentovány výsledky detailního restaurátorského průzkumu obrazu Svaté rodiny, který byl dosud jen hypoteticky připsán baroknímu, v Olomouci činnému malíři Janu Kryštofu Handkemu (1694–1774). Během restaurování byla odstraněna přemalba, čímž došlo k odhalení postavy sv. Josefa. Na rubu plátna byla nově zjištěna autentická datace 1753. Rehabilitovanou malbu lze na základě stylové analýzy bezpečně zařadit mezi Handkeho práce.

Průzkum nástropních maleb Carpofora Tencally v Arcibiskupském paláci v OlomouciMateriálie

Research of the Ceiling Paintings by Carpoforo Tencalla in the Archiepiscopal Palace in Olomouc

Jana Zapletalová, Filip Menzel

Průzkumy památek 2024, 31(1)  

Nástropní malby v pěti štukových polích v kabinetu ve druhém patře Arcibiskupského paláce v Olomouci bývají pokládány za jediné dochované dílo císařského malíře Carpofora Tencally v tomto objektu. Nástropní malby pocházející patrně z roku 1674 a slavný malíř je vytvořil na zakázku olomouckého biskupa Karla z Lichtensteinu‑Castelcorna. Recentně provedený neinvazivní technologický průzkum nástěnných maleb, spočívající v podrobné vizuální prohlídce maleb v dopadajícím rozptýleném světle, razantním bočním nasvícení i ultrafialové indukované viditelné fluorescenci, přinesl cenné informace o díle. Tento drobný text tudíž přináší upřesňující informace...

Nová zjištění k renesančnímu portrétnímu obrazu z mobiliáře hradu PernštejnaMateriálie

New Findings on the Renaissance Portrait Painting from the Pernštejn Castle Furnishings

Zdeněk Vácha

Průzkumy památek 2024, 31(1)  

Předmětem článku je prezentace nových zjištění k renesančnímu skupinovému portrétnímu obrazu, který je dnes součástí mobiliáře hradu Pernštejna. Desková malba nese dataci 1548. Kompozici dominuje portrét početné rodiny (celkem 23 osob) seskupené kolem stolu pod širým nebem. Provenienci obrazu se nyní podařilo bezpečně stanovit na základě identifikace osob a města v pozadí scény. Celková krajinná scenérie i architektonické dominanty odpovídají hornorakouskému Štýru (Steyr). Závěr, že malba zobrazuje štýrského měšťana Colmana (Kolomana) Dorningera († 1552) s rodinou, se opírá především o zobrazené erby. Jeden náleží Dorningerům ze Štýru, protestantskému...

Předsunutá fortifikace hradu CornštejnaMateriálie

Forward Fortification of Cornštejn Castle

Jan Kypta, Jiří Marounek

Průzkumy památek 2024, 31(1)  

Článek je věnován předsunuté fortifikaci hradu Cornštejna (okres Znojmo), který je situován při moravsko‑rakouské hranici. Fortifikace blokuje vyvýšené místo nad přístupovou komunikací, odkud mohl být hrad vážně ohrožen během obléhání. Její obvodové opevnění je tvořeno soustavou liniových náspů a čelním příkopem. Na nejvyšším místě ohrazené plochy stojí torzo kamenné hranolové věže. Díky exaktní analýze několika dřevěných prvků se výstavbu věže podařilo datovat do roku 1478.

Nové poznatky k životu a dílu barokního sochaře Jindřicha WeberaStudie

New Findings on the Life and Work of the Baroque Sculptor Jindřich Weber

Terezie Bednářová, Pavel Zahradník

Průzkumy památek 2024, 31(1)  

Článek se zabývá sochařem Jindřichem Weberem, který byl svým profesním životem spjatý nejen se západními, ale především jižními Čechami, a to od konce 40. do počátku 60. let 18. století. Revize literárních i pramenných zmínek umožnila doplnit dosavadní stav poznání o tomto umělci. Vedle řady drobných upřesnění jsou přínosná především nová zjištění týkající se Weberova pobytu na severním Písecku – v Kovářově a jeho okolí. Díky nově nalezeným archiváliím je možné délku Weberova pobytu v této lokalitě předatovat (od letních měsíců roku 1755 do konce roku 1756), doložit jeho účast na dalších uměleckých zakázkách (Lašovice a Staré Sedlo?) a lépe nahlédnout...

Pozdně gotický retábl z Chudenic v proměnách časuStudie

Late Gothic Altarpiece from Chudenice in the Vicissitudes of Time

Ondřej Šindlář

Průzkumy památek 2024, 31(1)  

Příspěvek sleduje osudy pozdně gotického oltáře z kostela sv. Jana Křtitele v Chudenicích od jeho vzniku na počátku 16. století až dodnes. Středověké výtvarné dílo bylo po několik století médiem rodové reprezentace a paměti, v průběhu 19. a 20. století doznalo několikerých úprav a restaurátorských zásahů. Oltář je nahlížen jako modelový příklad fungování, využívání a vnímání jednoho konkrétního díla v dlouhém časovém rámci. To je umožněno díky neobvykle bohatému archivnímu materiálu, jenž se vztahuje k samotnému oltáři i celému kostelu a jeho mobiliáři. Chudenický oltář hrál (spolu s nástěnnými malbami v presbytáři) podstatnou roli při prezentaci starobylosti...

Gotické části klášterního kostela sv. Vojtěcha v BroumověStudie

Gothic Parts of the Monastic Church of St Adalbert in Broumov

Jiří Slavík, † Petr Sommer

Průzkumy památek 2024, 31(1)  

Příspěvek se zabývá středověkou podobou konventního kostela benediktinského proboštství v Broumově, vzniklého v průběhu 14. století přestavbou klášterního hradu. Kostel byl vystavěn ve 3. čtvrtině 14. století. Jeho dnešní podobu určuje barokní přestavba, ze středověké stavby se zachovalo obvodové zdivo do výšky parapetů oken a západní věž s pozoruhodnou pozdně gotickou místností v dnešním prvním patře. U této prostory autoři zvažují její původní využití k obytnému účelu. Později byla adaptována na trezor či archiv. Mezi dochovanými architektonickými prvky vyniká velký gotický portál na západní straně kostela.

Průzkumy památek a průzkumníci v digitální doběÚvodník

Roman Lavička

Průzkumy památek 2024, 31(1)  

Průzkumy památek v odborném tisku za rok 2022Z odborného tisku

Dita Roubíčková (ed.), Milan Jančo, Bronislava Mollerová, Irena Nováková, Zdeňka Prokopová, Martina Sanetrníková

Průzkumy památek 2023, 30(2):96-128  

Günther Buchinger (Hrsg.), Die Gozzoburg. Das Haus des Stadtrichters in KremsRecenze

Rudolf Procházka

Průzkumy památek 2023, 30(2):93-95 | DOI: 10.56112/pp.2023.2.08  

Dvě poznámky k životu a dílu Giovanniho Battisty AlliprandihoMateriálie

Two Comments on the Life and Work of Giovanni Battista Alliprandi

Pavel Zahradník

Průzkumy památek 2023, 30(2):86-92 | DOI: 10.56112/pp.2023.2.07  

Článek se zabývá jedním z předních tvůrců barokní architektury v Čechách, architektem a stavitelem Giovannim Battistou Alliprandim. První část pojednává o podmínkách Alliprandiho činnosti pro jeho prvního významného českého zaměstnavatele Heřmana Jakuba hraběte Černína z Chudenic (včetně edice smlouvy, kterou stavitel s hrabětem uzavřel). Druhá, stručnější část se zabývá problematikou Alliprandiho činnosti ve Vídni, která sice nebyla dosud jednoznačně doložena, ale jíž se pražské i vídeňské archivní prameny zdají nasvědčovat.

Pražský sochař Petr Prachner (1744-1807) - jeho studijní zahraniční cesty a podíl na výzdobě Nové Mincovny v PrazeMateriálie

Petr Prachner (1744-1807), a Sculptor of Prague - His Study Travels Abroad and Contribution to the Decoration of the New Mint in Prague

Kryštof Loub

Průzkumy památek 2023, 30(2):72-85 | DOI: 10.56112/pp.2023.2.06  

Příspěvek se věnuje studijním cestám pražského sochaře Petra Prachnera (1744-1807) na akademiích v Amsterdamu, Londýně a Mannheimu a také sochařovu působení ve Vídni. Toto akademické školení a zahraniční zkušenosti se pak odrazily i na jeho sochařském díle na Nové Mincovně na Starém Městě pražském. Archivní prameny tak pomáhají nejen detailněji rekonstruovat fungování sochařské dílny Petrova otce Richarda Jiřího Prachnera (1705-1782), ale také korigují náš pohled na sochařství druhé poloviny 18. století v Praze.

Okruží a manžety připisované Vilému Slavatovi z mobiliáře zámku v Jindřichově HradciMateriálie

The Ruff and Cuffs Attributed to Vilém Slavata in Jindřichův Hradec Castle Furnishings

Veronika Pilná

Průzkumy památek 2023, 30(2):63-72 | DOI: 10.56112/pp.2023.2.05  

Autentické oděvní součástky ze 17. století jsou vzácností v českém i evropském kontextu. Mezi ně patří také sada límce tzv. okruží a dvou manžet, které jsou uchovávány na zámku v Jindřichově Hradci. Sada jindřichohradeckých oděvních doplňků patří mezi velmi známé textilní památky a vzhledem k jejich přípisu byly mnohokrát vystaveny. Předkládaný text si klade za cíl přiblížit tyto artefakty z hlediska historické krejčovské a krajkářské technologie. Zabývá se podrobným popisem konstrukce tohoto kusu a technologickým řešením obou typů použitých krajek.

Krov nad presbytářem kostela Narození Panny Marie v Miličíně. Síla tradice a nesnadné přijímání konstrukčních inovacíMateriálie

Roof structure above the Presbytery of the Church of Our Lady's Nativity in Miličín - the Power of Tradition and Uneasy Adoption of Construction Innovations

Jan Veselý, Jan Kypta

Průzkumy památek 2023, 30(2):53-62 | DOI: 10.56112/pp.2023.2.04  

Dnešní podoba zastřešení vrcholně gotického kostela Narození Panny Marie v Miličíně vznikla po požáru městečka v roce 1644. Zatímco nový krov nad presbytářem vznikl ihned po katastrofě, kostelní loď dostala definitivní zastřešení až o více než sto let později. Článek je věnován staršímu krovu. Ten je zajímavý především užitím ve své době značně anachronické konstrukce s klasovými vzpěrami a podélným rámem v osové rovině, která patří typologicky ještě do středověku. Je však navíc kombinovaná s velmi regresivním typem ležaté stolice, a to v době, kdy již v Čechách převládá užití plně rozvinutého typu této konstrukce. Za pozornost stojí též tesařské značení...

Renesanční sýpka samoty Harazim u Rájova na ČeskokrumlovskuMateriálie

The Renaissance Granary of Harazim Hamlet near Rájov in the Český Krumlov Region

Filip Facincani

Průzkumy památek 2023, 30(2):43-53 | DOI: 10.56112/pp.2023.2.03  

Příspěvek se věnuje stavebnímu vývoji předbělohorské sýpky venkovské usedlosti Harazim (okres Český Krumlov), která zatím stála stranou badatelského zájmu. Předpokládaný vznik sýpky na přelomu 16. a 17. století byl potvrzen dendrochronologickým průzkumem a nálezem sgrafitového kvádrování. Ve hmotě sýpky se podařilo zachytit zděné a dřevěné relikty ještě starší stavby, snad stejné funkce.

Harrachovské hospodářské dvoryStudie

The Harrach Family Farmyards

Jan Žižka

Průzkumy památek 2023, 30(2):21-42 | DOI: 10.56112/pp.2023.2.02  

Příspěvek přibližuje podobu a proměny harrachovských hospodářských dvorů od 18. do počátku 20. století. V první části se věnuje zejména harrachovským barokním dvorům na panství Jilemnice. Největší pozornost je věnována z hlediska zemědělského hospodářství nejvýznamnějšímu panství Sadová se sídelním zámkem Hrádek u Nechanic. Vychází z terénního průzkumu prováděného v rámci výzkumného projektu NPÚ v letech 2005-2011 a pozdějších dílčích průzkumů a dokumentace. Využívá mapové podklady a podrobné popisy dvorů z let 1863, 1899 a 1909. Ukazuje předpokládanou podobu a stav dvorů v roce 1829, kdy Harrachové panství s připojenými statky koupili. Dále jsou charakterizovány...

Erb ve středověku jako dekorativní prvekStudie

The Coat of Arms as a Decorative Element in the Middle Ages

Robert Šimůnek

Průzkumy památek 2023, 30(2):3-20 | DOI: 10.56112/pp.2023.2.01  

Příspěvek je zaměřen na specifický segment heraldických reprezentací - na případy, kdy erby/znaky, ať už reálné anebo i imaginární, nebyly nositeli významu (odraz sociální či jiné vazby), ale plnily jen funkci dekorativní; v tomto smyslu stojí "heraldický dekor" na pomezí mezi heraldickými reprezentacemi, jimiž byl inspirován, a škálou dekorativních prvků (rostlinné, geometrické, figurální ad.; v roli dekoru se mohla uplatnit i jednotlivá písmena či znaky písmu podobné - tyto představují nejbližší analogii heraldickému dekoru).

In memoriam Petr Růžička (1954-2023)Nekrolog

Jan Veselý

Průzkumy památek 2023, 30(2):1-2  

Dodatky k soupisu pozdně gotických božích muk na jižní MoravěMateriálie

Additional Information to the Late Gothic Wayside Shrines in South Moravia

Zdeněk Vácha

Průzkumy památek 2023, 30(1):119-132 | DOI: 10.56112/pp.2023.1.05  

Jedním z charakteristických prvků jihomoravské krajiny byla v průběhu pozdního středověku a raného novověku boží muka, jejichž příklady se zde dodnes zachovaly v poměrně značném počtu. Co do typologie i převážně použitého kamene božích muk jde v případě jižní Moravy a zvláště Znojemska v daném období o jednu kulturní oblast s Dolními Rakousky, což v podobné míře platí i pro další přilehlé moravské regiony. Počet identifikovaných reprezentantů tohoto typu drobné architektury přitom stále narůstá, byť někdy jde jen o nová zjištění na základě historických fotografií zaniklých památek. Na základě vybraných příkladů této drobné architektury (Hostěradice,...

Středověká podoba hornické kaple u vsi ŠvařecMateriálie

Medieval Appearance of the Mining Chapel near the Village of Švařec

Jan Večeřa

Průzkumy památek 2023, 30(1):107-119 | DOI: 10.56112/pp.2023.1.04  

V průběhu rekonstrukce kaple Nejsvětější Trojice u vsi Švařec (okr. Žďár nad Sázavou) byl realizován operativní průzkum a dokumentace. Získané poznatky podstatně zpřesnily představu o stavebním vývoji kaple. Dosud uváděný vznik v 16. století je nutno posunout do 2. poloviny 13. století. Některé stavební rysy (obdélný půdorys, sestava románských okének na východní fasádě) naznačují, že kapli vystavěli horníci pocházející ze západních zemí.