Průzkumy památek 2006, 13(2):98-111

Středověké nástěnné malby v kostele Povýšení sv. Kříže ve Vrbně u Mělníka

Jan Royt, Dagmar Hamsíková, Radana Hamsíková, Jiří Čepelák

Nově odkryté nástěnné malby v presbytáři kostela sv. Kříže ve Vrbně u Mělníka náleží do stejné stylové vrstvy jako malby v Libiši, v Uhlířských Janovicích, ve Strašicích či ve Slavětíně a lze je datovat do doby kolem roku 1390. Za donátory maleb je možné hypoteticky považovat Mléčky z Vrbna, jejichž kamenný erb se znamením husy se prakticky nachází nad původním vstupním portálem v jižní stěně chrámové lodi ve Vrbně, což poukazuje na velmi privátní vztah rodu Mléčků ke kostelu. Příslušníci tohoto rodu byli s největší pravděpodobností patrony kostela, mezi jejichž patronátní práva a povinnosti by patřilo i financování výzdoby patronátního chrámu. Otázkou je zde kostel sloužil také jako pohřebiště Mléčků, to se však zatím nepodařilo prokázat. Otevřená zůstává i otázka kdo určil jaká bude tématika výzdoby kostela, zda donátoři či duchovní správci kostela. Volba tématiky nástěnných maleb v presbytáři kostela ? christologický cyklus s akcentem na scénu Ukřižování, je s ohledem k jeho zasvěcení sv. Kříži logická. Vzhledem k tomu, že duchovní správu obstarávali křížovnící s červenou hvězdou, což byl řád jenž nebyl netečný k uměleckým dílům (viz např. iluminace v Brevíři křížovnického velmistra Lva), je velmi pravděpodobné, že ideový koncept maleb mohl vytvořit některý z příslušníků tehdy špitálního řádu. Přestože malby nemají dvorský charakter jako například nástěnná výzdoba v nedaleké Libiši, přesto některými svými komponentami a prvky (sytě červené pozadí, expresivní podání podkresby) reflektují soudobé tvůrčí proudy (krásný styl) a svoji ikonografií (umístění poslední večeře na tabernáklem a zdůraznění kalicha) reagují na dobové teologické disputace o eucharistii konané zejména na půdě pražské Karlovy univerzity.

Zveřejněno: 15. prosinec 2006  Zobrazit citaci