Průzkumy památek 2008, 15(2):99-118

Přínos dendrochronologie pro poznání stavebních památek města Telče

Jiří Bláha, Tomáš Kyncl

V městě Telči bylo doposud dendrochronologicky datováno 114 jmenovitých dřevěných konstrukcí nebo jejich časově odlišených úprav a oprav celkem z více než 50 různých stavebních objektů. Z naprosté většiny se jedná o historické krovy, objevují se zde ale také vzorky ze stropních konstrukcí (ve dvou příkladech dokonce včetně záklopových prken), dále z dřevěného schodiště ve věži kostela sv. Jakuba a dva fragmenty roubených stěn.
Sakrální stavby patří k památkám, na nichž lze velmi zřetelně sledovat postupný vývoj konstrukčního stavitelství v průběhu historie. V Telči byly zatím dendrochronologickému průzkumu podrobeny celkem čtyři kostely, pátým je kostelík sv. Vojtěcha v sousedních Studnicích. Velmi významným a v regionu českomoravského pomezí dosud ojedinělým přímým dokladem podoby krovové konstrukce z období vrcholného středověku je nevelký soubor celkem pěti druhotně použitých prvků, které byly lokalizovány v krovu nad presbytářem kostela Panny Marie (Matky Boží) v Telči ? Starém Městě (viz obr. 4).
Střechy telčského zámku jsou pozoruhodné hned z několika důvodů. Zatímco renesanční architektonické formy i detaily výzdoby zděných částí stavby vycházejí z předloh importovaných ze severoitalského prostředí, tvary střech (především strmé sklony krokví) odpovídají drsným klimatickým podmínkám podhůří Českomoravské vrchoviny. Výsledky získané z dendrochronologických rozborů jednotlivých krovových konstrukcí nám podávají velmi podrobný obraz postupného utváření a rozrůstání zámeckého areálu, a to ať už během jeho přestavby na výstavnou rezidenci Zachariáše z Hradce ve druhé polovině 16. století, nebo při pozdějším doplňování a zahušťování zámeckého komplexu mladšími stavbami (viz obr. 6 až 8)
Reprezentativní soubor měšťanských domů seskupených okolo telčského náměstí obsahuje krovové konstrukce z různých časových období a je pro nás jedinečným zdrojem informací o tom, jak se postupně vyvíjelo jejich konstrukční uspořádání, tedy především podoba stojatých a ležatých stolic podélného vázání (viz schémata na obr. 11 a 12).

Zveřejněno: 15. prosinec 2008  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Bláha, J., & Kyncl, T. (2008). Přínos dendrochronologie pro poznání stavebních památek města Telče. Průzkumy památek15(2), 99-118
Stáhnout citaci

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.