Průzkumy památek 2010, 17(1):121-138

Nově objevené pozdně gotické nástěnné malby v presbytáři kostela sv. Jakuba Většího v Prachaticích

Ondřej Faktor

Od roku 2007 do roku 2009 probíhalo na severní a jižní stěně uvnitř presbytáře kostela sv. Jakuba Většího v Prachaticích odkrývání a následné restaurování středověkých maleb. Objevené malby na severní straně představují kolekci samostatných obrazů z období od zhruba 40. let 15. století do počátku století následujícího. Nejstarší je kompozice se sv. Jeronýmem a lvem a sousední výjev s postavou v iluzivní architektuře (Lůno Abrahamovo?). Na scéně se sv. Jeronýmem je možno shledat vazbu ke knižní malbě konce 14. století v podobě hradu v pozadí, ale na druhou stranu rovněž pravděpodobný vliv mladších dřevořezů, projevující se v tvrdé kresbě a stylizaci. Výjev je tak možno položit do 40. - 50 let 15. století, kdy se dřevořezy již staly inspiračním zdrojem umělců. Zároveň v uvedené době se po husitských válkách znovu rozeběhla stavební aktivita na kostele sv. Jakuba.
Nepříliš kvalitní votivní obraz madony s Ježíškem a donátorem vznikl zřejmě v 60. - 80. letech 15. století. K obrazu sv. Veroniky a sv. Václava je možno vztáhnout letopočet 1513, fragmentárně zachovaný vedle Václavovy postavy. Ke knížeti se přidružují ještě rodové znaky a zvěčněná jména pravděpodobných objednavatelů malby. Tyto dva obrazy se vyznačují rustikálním projevem korespondujícím s Leviathanem a postavičkami ďáblů s hříšníky na protějším jižním ostění vítězného oblouku. To by svědčilo pro jednoho autora. Zbylé postavičky na zobrazení Pekla na jižní stěně vytvořil evidentně jiný malíř. Zajímavým motivem na scéně Pekla je k Deesis kráčející muž, jenž drží list asi s odpustky či výčtem hříchů (?). Ostatní výjevy na jižní stěně je možno na základě formální analýzy vročit do 50. - 70. let 15. století, možná i přímo k roku 1468, kdy byl kostel opravován. Vedle sebe tu jsou seřazeny Martyrium sv. Šebestiána, votivní obraz s madonou, malým Kristem, sv. Barborou a sv. Kateřinou, které adoruje donátor ve zbroji, a na závěr Deesis, sousedící s patrně mladším zobrazením Pekla. Obrazy jsou od sebe odděleny zelenými akantovými bordurami, pozadí jsou vzorkována malovanými rozvilinami i šablonovými akantoidy. U některých výjevů tušíme grafické předlohy. Malby byly místy výrazně retušovány.

Zveřejněno: 15. červen 2010  Zobrazit citaci