Průzkumy památek 2010, 17(2):93-102

Neznámý románský dům na Staroměstském náměstí v Praze

Jan Havrda, Matouš Semerád

Románské domy na Staroměstském náměstí a v jeho okolí patří k dobře známým objektům pražské raně středověké architektury. Okolo náměstí se v 2. polovině 12. a 1. polovině 13. století nalézala řada kamenných staveb různého dispozičního řešení. Pozůstatky románských domů byly odhaleny v radničním bloku a při jižní a východní frontě náměstí. V důsledku asanace na přelomu 19. a 20. století však byly zničeny či zasypány doklady o eventuelní existenci románských objektů při severozápadní a částečně i severní frontě náměstí. Příležitost poznat starší osídlení, včetně pozůstatků architektury přinesla výměna vodovodního řadu v severozápadní části náměstí. Ve stěně starého výkopů bylo objeveno torzo románského domu. Z domu byly odkryty dvě části jeho interiéru a to vstupní šíje s dochovanou portálovou nikou a k ní přiléhající torzo místnosti zaklenuté valenou klenbou. Odkrytí neznámého románského domu patří k poměrně vzácným nálezům. Obdélná vstupní šíje je široká 2,78 m a je dokumentovaná v délce 2 m, která není úplná. Souvisle bylo odkryto pouze západní čelo šíje spolu s krátkými úseky bočních stěn. Celkem mohlo být dokumentováno 8 kvádříkových řádků. Jedná se o vůbec první dochovanou a jedinou nám známou část čelní partie vstupní šíje, která je uzavřena směrem do exteriéru stěnou s částečně dochovaným portálem. Celkový půdorys domu je na základě současných informací rekonstruovatelný pouze hypoteticky a ve variantách. Z analogií lze předpokládat, že přístup do budovy byl z jeho zadní, dvorní strany. Celková nalezená situace by mohla odpovídat obvyklému dispozičnímu řešení, v němž se zděnou šíjí vstupuje z hloubi parcely do hlavního polosuterénního prostoru, situovaném při veřejném prostranství. Hlavní místnost domu lze hypoteticky očekávat nejspíše v ose vstupní schodišťové šíje, tj. východně od ní. Z toho by vyplývalo, že východní zeď hlavní místnosti domu by se snad přímo obracela k veřejnému prostoru, tržišti. Je pravděpodobné, že dům měl přímý kontakt s uliční čárou. Severně od domu se nalézala archeologicky doložená středověká komunikace. Za ojedinělé je možné považovat použití vyzdívky nad rubem valené klenby. Ta byla zaznamenána v místnosti nalézající se severně od vstupní šíje. Větší místnosti románských domů jsou téměř výhradně zaklenuty křížovou klenbou. Vznik pražských románských domů je běžně řazen do období 2. poloviny 12. a do podstatné části 1. poloviny 13. století. Přesnější datace nálezu je značně problematická. Nebyl zachován kontakt zděných konstrukcí s archeologickými terény v exteriéru domu, nebyly nalezeny žádné tvaroslovné prvky in situ, ani nebyl objeven dřevěný prvek vhodný pro dendrochronologickou analýzu. Dle pojednání spár, ojedinělého použití plochých úštěpků opuky při vyrovnání výšky řádek a ne příliš kvalitního opracování kvádříků je možno tento dům řadit spíše k mladší skupině pražských románských domů. Přestože je okolí nálezu hustě protkáno výkopy pro inženýrské sítě, které místy totálně zničily historické nadloží, nelze vyloučit i existenci dalších románských konstrukcí v místech asanované zástavby Staroměstského náměstí.

Zveřejněno: 15. prosinec 2010  Zobrazit citaci