Architekt Fritz Lehmann. Příspěvek k poznání "periferní" meziválečné architektury
Z hlediska poznání stavebního fondu meziválečné architektury představuje tvorba českých Němců dosud nepříliš probádanou oblast. Cílem příspěvku, věnujícího se málo známému dílu jednoho z nejvýznamnějších německy hovořících architektů působících na našem území, je představit nové poznatky učiněné v rámci archivního a terénního výzkumu. Ty doplňují jako pomyslné střípky složitou a stále neúplnou mozaiku "české" meziválečné architektury o nová zjištění a pomáhají tak dotvářet její celistvý a plastický obraz. Východiskem Lehmannovy osobité tvorby byl tradicionalismus a moderní "historismus," jejichž podstatou je kombinace retrospektivních tendencí a moderních prvků a které díky své údajné nepůvodnosti donedávna představovaly rozporuplně hodnocený fenomén. Moderní historismus se tak ocitl na periferii dějin umění, čímž vznikl jejich značně deformovaný a neúplný obraz. Během posledních dvou dekád se však tento pohled začíná měnit a pozvolna dochází k rehabilitaci historizující a tradicionalistické tvorby, která získává zpět své zasloužené místo v dějinách architektury.
Zveřejněno: 15. červen 2013 Zobrazit citaci
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.