Průzkumy památek 2013, 20(2):115-123

Hrad Brumov - nové poznatky a úvahy o stavebním vývoji ve 13.-16.století

Radim Vrla

Zříceniny hradu Brumova leží nad městem Brumov-Bylnice, v jihovýchodní části Zlínského kraje. V letech 1977-1982 zde proběhl rozsáhlý archeologický výzkum, vedený PhDr.Jiřím Kohoutkem. Na základě výsledků tohoto výzkumu byly formulovány tyto základní teze o stavebním vývoji hradu: Hrad byl založen v období 1.poloviny 13.století. Z této doby pochází soubor pozdněrománských, kamenických článků a spodní část velké, hranolové věže. V následujícím období byly vystavěny další obytné budovy kolem nádvoří a ve 2. polovině 15. století byla vystavěna brána s okrouhlou baštou, vysunutá do příkopu. V první polovině 16.století byl hrad radikálně přestavěn za Meziříčských z Lomnice. Tehdy bylo přestavěno i starší předhradí. Po požáru v roce 1760 byl hrad provizorně opraven, kolem roku 1826 však byl definitivně opuštěn a jeho zdivo bylo rozebráno na stavební materiál. Po provedení archeologického výzkumu došlo ke konzervaci a zastřešení části areálu. Při následných zabezpečovacích pracích byly učiněny další objevy, které umožňují zpřesnění stavebního vývoje hradu.
K problematice velké hranolové věže
Zmíněná hranolová věž je součástí původní stavby z 1. poloviny 13.století (obr.3/1). Její půdorysné rozměry jsou 12x12m. Kromě základů jsou dnes přístupné pouze malé části vnějšího líce. Líc je budován z velkých, pískovcových bloků, z nichž některé jsou přisekány do tvaru ne zcela pravidelných kvádrů; spodní partie je tvořena řadou velkých, lomových bloků (obr.6,7). V jádru zdiva jsou dochovány otvory po dřevěných trámech, tvořících výztuž zdiva (obr.5,8).
Na základě průzkumu půdorysné situace sklepů paláce v jižní části hradu je zde vyslovena následující hypotéza: Rozměrný blok zdiva, ponechaný mezi sklepními místnostmi (obr.3/1, obr.11) může být pozůstatkem další, pozdněrománské věže. Dvojici hranolových věží má např. nedaleký, pozdněrománský hrad Buchlov, obdobné řešení nalezneme i na hradě Landštejně na česko-rakouském pomezí. Inspirací pro tyto monumentální stavby je rakouské Podunají. Potvrzení existence druhé věže na Brumově však může přinést pouze další archeologický výzkum.
Nejstarší zděné konstrukce v jižním palácovém traktu
Ve složitém půdorysu jižního traktu můžeme rozeznat tři situace, uchovávající starší stavební konstrukce. V první řadě zde zmiňuji torzo staré hradby v jihozápadním koutě nádvoří (obr.9/g). V se jedná o hranolový blok plného zdiva v severovýchodní části (obr.9/a), který je interpretován jako věžice v jihovýchodní nároží původní hradby. Její vznik je uvažován v širším období 13.-14.století a je uvažováno, že v její blízkosti existovala brána.
Další, zajímavou konstrukcí v jižním palácovém traktu je dvojice starších zdí v prostoru místnosti obdélného půdorysu se zbytky valené klenby (obr.9/b). Jedná se o kout místnosti neznámého objektu. Pravděpodobně zde stál palácový objekt, který pravděpodobně sahal až k dnešní jižní obvodové zdi hradu. Na východní straně mohl tento objekt dosahovat až k námi předpokládané, hranolové věžici (obr.9/a), jejíž funkci asi zrušil. Je možné, že tento palác je dílem mladších, středověkých stavebních úprav (14.století?).
Rizalit při jihozápadním obvodu jádra
Jihozápadní část jádra je z vnější strany vzepřena mohutným blokem zdiva, složitějšího stavebního vývoje (obr.3/6). Při jeho památkové opravě (2002/3) byly učiněny některé zajímavé objevy. Na jižním a severním okraji rizalitu byly identifikovány hranolové věžice (zjištěné rozměry u jižní z nich činily cca 430x320cm. Obr.9/c,d), které byly, spolu s další věžicí, ukrytou v jižním rizalitu (obr.9/e) součástí pozdněgotických, fortifikačních úprav hradu (podobné věžice jsou dochovány na hradech Brníčko, Zábřeh, Javorník, či Frejštejn).
V mase zdiva, které dodatečně vyplnilo mezeru mezi dvojicí věžic na západní straně, byl situován drobný, klenutý prostor (obr.9/f). Jeho půdorysné rozměry jsou 710-718 x 105-110cm, výška cca 340cm), přístupný byl svislou šachtou při jižní stěně, ústící nahoře, na koruně zdiva. V líci východní stěny místnosti je dochována řada drobných a mělkých otvorů, situovaných v jedné, vodorovné linii (kapsy po dřevěných prvcích). Kapsy byly vybudovány současně se zdivem místnosti. Klenba místnosti, stěny i prostor nad klenbou byly budovány z lomového kamene, bez použití cihel (obr.12/c). V severozápadním koutě místnosti byla zjištěna spára mezi průběžnou, západní a přizděnou, severní stěnou. Účel této místnosti neznáme, snad se jednalo o prachárnu, zmiňovanou v inventářích hradu. Místnost vznikla pravděpodobně při velké přestavbě hradu za Meziříčských z Lomnice (1519-74).

Zveřejněno: 15. prosinec 2013  Zobrazit citaci