Průzkumy památek 2013, 20(2):134-147

Pozdně barokní krov kostela sv. Vavřince ve Výšovicích

Ondřej Belšík

Římskokatolický farní kostel sv. Vavřince je volně stojící neorientovanou stavbou s lodí obdélného půdorysu, s mírně ustoupeným půlkruhově zakončeným kněžištěm, s věží velmi mělce vystupující na severozápadní straně z hmoty lodi a s nižší patrovou sakristií přiléhající ke kněžišti na jeho severovýchodní straně. Kostel byl vybudován jako novostavba v letech 1747 až 1748.
Zkoumanou část památky, konstrukci krovu sedlové střechy nad lodí a kněžištěm, v závěru kněžiště sledující jeho půlkruhové zakončení, lze rozdělit na dvě partie, a to na šiří a delší partii nad lodí a na kratší a užší partii nad kněžištěm. Obě části konstrukce jsou krokevní, hambalkové, podélně vázané plně vyspělou ležatou stolicí, přičemž partie krovu nad lodí navíc obsahuje věšadla s věšáky propojené středovými podélným rozpěrami doplněnými zavětrovacími pásky. Krov byl sestaven z ručně tesaného měkkého dřeva, ze smrků a jedlí smýcených na konci vegetačního období nebo v období vegetačního klidu mezi lety 1794/1795 a 1796/1797.
Krov nad lodí a kněžištěm kostela sv. Vavřince je charakteristickým příkladem konstrukce pozdně barokního hambalkového krovu s rozvinutým podélným vázáním vyspělou ležatou stolicí a zároveň je i zajímavým dokladem ruční tesařské práce závěru 18. století, detaily vlastního provedení se však vymykající dobovému standardu. Dendrochronologické datování konstrukčních prvků krovu přispělo k upřesnění stavebních dějin samotného objektu, jelikož potvrdilo svým rozsahem doposud ne zcela jednoznačně určené zasažení stavby rozsáhlým požárem obce v roce 1796 a realizaci obnovy jejího zastřešení ještě v témže roce.

Zveřejněno: 15. prosinec 2013  Zobrazit citaci