Průzkumy památek 2015, 22(1):85-93

K románské stavební etapě kostela sv. Mikuláše v Drchlavě

Ivan Peřina

Středověká stavba v rozsahu části lodi a západní věže byla ve hmotě mladšího barokního kostela identifikována již v devadesátých letech 20. století. Následně byly poznatky o stavbě řazené relativně dle struktury lomového zdiva s naznačením rytých linek do malty imitující kvádříkové zdivo do pozdního románského období rozšířeny zejména odkryvem starší apsidy během archeologického výzkumu. Materiálie k nejstarší románské stavbě přináší nové poznatky z revizní obhlídky a následného dílčího průzkumu stavby, jak k podobě reliktu lodi tak věži při západním průčelí. Podrobněji vymezuje metriku starší lodi dle struktury zdiva i v konfrontaci s výsledky staršího archeologického výzkumu a popisuje některé stavební detaily, zejména podobu negativu po dřevěné výztuze v síle zdiva a vývoj přezdění portálu v bočním průčelí lodi. U věže pak díky opadu exteriérových omítek je možné opět lépe stanovit rozsah středověkého zdiva a detailnější průzkum jediného románského okenního otvoru v prvním patře věže dovolil provést nově dendrochronologickou analýzu dochované dřevěné výztuhy, která prochází v překladu okenní niky. Datace prvku na přelom let 1214/1215 pak posouvá naší představu o stáří objektu. Výsledky jsou srovnávány s nedalekými románskými kostely v Deštné a Bezdězu, kdy zejména u Deštné byla shodná menší dispozice kostela spojována s možným založením obou kostelů jedním šlechtickým rodem Načeplukoviců. Podoba zdiva i detailů okenních otvorů je však odlišná a otázka zůstává spíše otevřená k dalšímu bádání. Závěrem se autor pozastavuje nad problematikou památkové obnovy, kdy výsledky průzkumu vychází pouze ze zájmu jednotlivých badatelů a hodnotná památka nemá dosud zpracovaný komplexní stavebně historický průzkum, ačkoliv se s její obnovou z důvodu havarijního stavu již začalo.

Zveřejněno: 15. červen 2015  Zobrazit citaci