Průzkumy památek 2016, 23(2):47-66
Průzkum a dokumentace venkovských školních budov z období od počátku 20. století do konce první republiky
Typických venkovských školních staveb s původními historickými prvky razantně ubývá, proto vyvstala potřeba průzkumu a dokumentace tohoto stavebního fondu. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni, se od roku 2013 soustavně zabývá plošným výzkumem školních budov v bývalém politickém okrese Klatovy. Tento příspěvek se však soustředí na menší správní obvod obce s rozšířenou působností Horažďovice. Jedná se o jedno z menších území rozsahu obce s rozšířenou působností v Plzeňském kraji, ale sledované školy představují dostatečný vzorek reprezentující vývoj, typologické varianty nebo proměny ve výzdobných prvcích fasád. Výzkum se soustředil na obecné školy, zakládané především ve vesnickém prostředí a z hlediska nástinu historického vývoje navazuje na předchozí publikovaný článek zveřejněný na stránkách tohoto periodika zabývající se průzkumem a dokumentaci školních budov v 19. století. Výzkum tak mohl doplnit seznam novostaveb školních budov na Horažďovicku o tyto lokality: Defurovy Lažany, Hejná, Hradešice, Komušín, Kovčín, Miřenice, Myslív, Pačejov, Strážovice a Ústaleč.
Koncepce obecného vzdělání se formovala po celé 19. století. Jeho nástrojem se stala škola se svojí výchovnou a vzdělávací funkcí. Na konci 19. století dochází v Rakousko-Uherské monarchii k výrazné stabilizaci primární sítě škol podpořené snahami učitelů o zkvalitnění obsahu výuky na venkovských (obecných) školách. Po vzniku samostatného československého státu se postupně začal upřednostňovat význam školy v národotvorném procesu, což se projevilo i ve snahách jednotlivých obcí o zřízení vlastních školních budov. Výstavba školních budov významně zasáhla do urbanistické a architektonické struktury obcí. Změnila jejich výškovou hladinu i měřítko prostoru. Na konci 19. a 1. čtvrtině 20. století vznikají solitérní vesnické budovy škol a vykazující architektonické kvality ve své půdorysné hmotě i detailu. Přes různorodost inspiračních zdrojů se vyvíjeli architektonické kompozice vesměs vyvážené, avšak stylově nejednotné. Projekty škol odpovídaly významu díla, vzdělání, nadání architekta a stavitele a technickým nebo ekonomickým možnostem investora.
Zveřejněno: 15. prosinec 2016 Zobrazit citaci
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.