Průzkumy památek 2016, 23(2):67-77

K podobě hradu a zámku v Žacléři

Miloš Buroň, Ivan Peřina, Pavel Zahradník

Žacléřský hrad se nachází v severním výběžku královéhradeckého kraje v okrese Trutnov. Založen byl zřejmě jako zeměpanský strážný hrad při staré zemské stezce do Slezska, nejspíš již ve druhé polovině 13. století při kolonizaci Trutnovska. V současné době je na jeho místě zámek poznamenaný historizující přestavbou z konce 19. století. Příspěvek se věnuje zejména nejstarší podobě hradu a hradního paláce, jeho přestavbě na renesanční zámek a jeho následné barokní přestavbě. Nové poznatky přinesla operativní dokumentace provedená během stavebních prací a nalezený plán zámku z roku 1757.
Hrad je situován na ostrožně na jižním konci města, od přístupové cesty je ostrožna oddělená šíjovým příkopem. Areál je rozdělen na dvě části, tzv. horní a dolní hrad. Přednímu hradu dominuje dnešní zámecká budova, která v sobě pojímá část někdejšího hradního paláce situovaného v hradním jádru. Po obvodu paláce stoupá cesta, která od sebe prostor horního a dolního hradu odděluje. Tzv. dolní hrad se nacházel na jižním lichoběžníkovém konci ostrožny. Do dnešního dne se zde dochovaly relikty středověkých hradebních zdí s opěrnými pilíři, které v tomto místě dovolují uvažovat o zástavbě. Tato část hradu plnila nejspíš funkci jakéhosi samostatného přihrádku. V kamenném zdivu dnešního zámku se dochovaly fragmenty středověkých okenních otvorů, kapsy po stropních trámech a ve sklepě i stopy po úrovni starší podlahy. Díky těmto nálezům víme, že se přízemí hradního paláce nacházelo v úrovni dnešních sklepů. Zajímavým nálezem je dodatečně zazděný průduch ve vnější obvodové zdi nad vstupem do někdejšího přízemí, který dokládá existenci otopného zařízení a podporuje teorii o teplovzdušném vytápění obytného patra. Nálezy záklenků a fragmentu středověkého portálu evokují myšlenku o poloze schodiště středověkého paláce ve střední části dnešní budovy. Při renesanční přestavbě provedené v roce 1555 byl původní hradní palác přepatrován, nově vystavěné prostory se zaklenuly a vznikla dispozice, která se zde z větší části dochovala dodnes. Důležitou změnou bylo i prohloubení podlahy staršího přízemí do úrovně dnešního sklepa. V letech 1750 a 1770 byl zámek barokně přestavěn. O jeho barokní podobě vypovídá kromě nálezových situací, zejména řady přezděných nik, záklenků a otvorů také plán z roku 1757. Jeho největším přínosem je doklad o využití jednotlivých prostor zámecké budovy, která v době jeho vyhotovení sloužila jako jezuitská rezidence.

Zveřejněno: 15. prosinec 2016  Zobrazit citaci