Průzkumy památek 2018, 25(1):25-46 | DOI: 10.56112/pp.2018.1.03
Bella, & rara armaria di sua Altezza: Zbrojnice Pražského hradu v době Ferdinanda Tyrolského
- Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.
Když se v roce 1567 po dvaceti letech plnění své role místodržitele českých zemí stěhoval z Pražského hradu do Ambrasu u Innsbrucku Ferdinand II. Tyrolský (1529-1595), bral si sebou 347 liber osobní zbroje a zbraní. Ty se měly stát jádrem jeho proslulé sbírky budované na Ambrasu do konce života, umístěné do čtyř zámeckých zbrojnic a obsahující mimo jiné zbroje významných vojevůdců své doby, instalované ve speciální "Zbrojnici hrdinů". Je zřejmé, že počátky jeho slavné sbírky se formovaly v Čechách, detailní doklady se však dosud nepodařilo shromáždit. Předkládaný článek zaplňuje tuto mezeru alespoň tím, že předvádí panorama zbrojnic a jejich obsah v době Ferdinandova regentství na Pražském hradě (1547-1567). Arcivévoda přišel na Pražský hrad po dvaceti letech vlády svého otce Ferdinanda I. (1526-1564), zpráv o zbrojích a zbrojnicích z prvních lete habsburské vlády je však zejména kvůli požáru Pražského hradu v roce 1541 znáno jen velice málo. O to více je cenný v tomto článku poprvé otištěný a analyzovaný podrobný inventář, sepsaný v roce 1550. Zbraně a zbroje se tehdy nacházely na mnoha místech hradu. Děla byla umístěna do čtyř zbrojnic, z nichž ovšem asi většina měla spíše charakter dřevěného přístavku. Jedna byla v parkánu severně od Vikářské ulice vedle slévárny, druhá v severozápadním nároží III. nádvoří, třetí ve Vikářské ulici (severně od katedrály) a poslední asi ve východním křídle Starého královského paláce. V podkroví prvních tří zbrojnic byly uloženy dřevcové zbraně. Další palné zbraně byly v baštách hradu a také v kapli Panny Marie svatojiřského kláštera. Také zbroj byla umístěna na několika místech hradu. Menší zbrojnice byla nad Starou sněmovnou ve východním křídle Starého královského paláce, větší pak v podkroví přímo nad Vladislavským sálem. Zde bylo celkem 2196 kusů zbroje, umístěné na čtyřech stranách podkroví, zavěšené na trámech krovu, další části byly uložené na lavicích. Inventář z roku 1550 nicméně nezmiňuje soukromou zbroj arcivévody Ferdinanda, který tehdy již tři roky na hradě sídlil. Pro její výrobu a opravu a také udržování zbroje svého dvora nechal arcivévoda v roce 1551 uřídit platnéřskou dílnu při (dnes již neexistující) první bráně hradu, naproti Arcibiskupskému paláci, a to na místě starší zámečnické dílny. V tento rok je také ve funkci správce arcivévody zbrojnice doložen Wolf Kheser. V roce 1555 byl Hansem Tirolem pro arcivévodu upraven na palác starší dům při Bílé věži, kde jsou doloženy dvě soukromé Ferdinandovy zbrojnice. První je zmiňovaná v roce 1555 a stála samostatně (oddělená od paláce) v přízemí na západní straně Bílé věže. Druhá zbrojnice je zmiňovaná v roce 1558 Pietrem Andrea Matthiolim v bráně u Bílé věže, patrně v jejím druhém patře, a je Matthiolim označená jako "krásná a vzácná". Podrobnější zprávy o jejím obsahu však nejsou bohužel známy. Po arcivévodově odstěhování do Ambrasu zbrojnici upravil stavitel Bonifác Wohlmut na fraucimor. Po roce 1567 probíhala diskuze nad možností úpravy špatného stavu hradních zbrojnic, která vyústila ve zřízení velké zbrojnice u první brány (kde byla dříve arcivévodova platnéřská dílna) v roce 1572, kam byla přemístěna děla a do dřevěného nebo hrázděného patra patrně zbroj z podkroví Vladislavského sálu. I když další výzkumy budou muset ilustrovat detaily jednotlivých zbrojnic podle inventáře z roku 1550 a hledat další prameny k arcivévodovým soukromým zbrojnicím, předkládaný text jako první přináší komplexnější informaci o počtu a funkci četných zbrojnic Pražského hradu v tomto období a v jeho dějinách vůbec a může být tak pro další bádání základem.
Klíčová slova: Pražský hrad, zbroj, zbrojnice, Ferdinand I., Ferdinand Tyrolský
Bella, & rara armaria di sua Altezza: Prague Castle Armories in the Time of Ferdinand II, Archduke of Austria
In 1567, after twenty years as Governor in the Czech Lands, the Archduke of Further Austria Ferdinand II (1529-1595) moved from Prague Castle to Ambras near Innsbruck, taking along 347 pounds of personal armour and weapons. They were the heart of his renowned Ambras collection, enshrined in four armouries and included the armours of remarkable military commanders of his time which constituted the special 'Armoury of Heroes'. It is evident, that he began to collect the armour in Bohemia, yet detailed information was not previously gathered. The article fills in this gap by presenting the armouries and their contents during Ferdinand's governance at Prague Castle (1547-1567) including the archduke's beautiful and precious armoury that was situated above the White Tower gate. Although more extensive research is needed to illustrate the detailed furnishings of this space, the article is the first to provide complex information about the number, functions, and appearances of the many castle armouries and thus may lay a foundation for further research.
Keywords: Prague Castle, armour, armoury, Ferdinand I, Ferdinand of Austria
Zveřejněno: 15. červen 2018 Zobrazit citaci
Reference
- M. Mudra, Pražská zbrojnice ve 2. polovici 16. a na počátku 17. století, Historie a vojenství 1957.
- T. Kuster, "Toto heroické theatrum": Zbrojnice hrdinů na zámku Ambras, in: B. Kubíková - J. Hausenblasová - S. Dobalová edd., Arcivévoda Ferdinand II. Habsburský. Renesanční vladař a mecenáš. Mezi Prahou a Innsbruckem. Praha 2017, s. 48-50.
- M. Pfaffenbichler, Die Produktion von Turnierrüstungen - Plattnerzentren in Süddeutschland und Österreich, in: S. Krause - M. Pfaffenbichler edd., Turnier: 1000 s. CCLXVIII-CCLXXVII (inventář z roku 1596).
- V. Prchal, Společenstvo hrdinů. Válka a reprezentační strategie českomoravské aristokracie 1550-1750. Praha 2015.
- Slovník středověké latiny III. Praha 1979.
- Slovník středověké latiny IV. Praha 2002.
- P. Uličný, Palace of Queen Anne Jagiello and Archduke Ferdinand II of Tyrol by the White Tower in Prague Castle, Historie - Otázky - Problémy VII, č. 2, 2015, s. 142-161.
- K. Köpl, Ueber "Benesch von Laun", Mittheilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen XXVII, 1888-1889.
- P. Kalina, Benedikt Ried a počátky záalpské renesance. Praha 2009.
- F. Roubík, Regesta fondu militare Archivu ministerstva vnitra v Praze I: 1527-1598. Praha 1937.
- Renate Holzschuh-Hofer - Herbert Karner, Die Alte Burg (Schweizerhof), in: Herbert Karner (ed.), Die Wiener Hofburg 1521-1705. Baugeschichte, Funktion und Etablierung als Kaiserresidenz, Wien 2014, s. 95-96.
- A. Rezek ed., Paměti Mikuláše Dačického z Heslova II. Praha 1878.
- T. Kyncl - P. Měchura, Nástin vývoje zastřešení Vladislavského sálu od požáru Pražského hradu v roce 1541, in: Dějiny staveb 2007, s. 264-265.
- P. Vorel, Místodržitelský dvůr arciknížete Ferdinanda Habsburského v Praze roku 1551 ve světle účetní dokumentace, Folia historica Bohemica XXI.
- P. Uličný, Hledání velkoleposti: Rezidence císaře Rudolfa II. na Pražském hradě v letech 1600-1612, in: P. Uličný a kol., Architektura Albrechta z Valdštejna. Italská stavební kultura v Čechách v letech 1600-1635. Praha 2017, s. 840-846.
- J. Bažant, "Pompa in honorem Ferdinandi 1558", in: J. Nechutová ed., Druhý život antického mýtu. Brno 2004, s. 197-207.
- M. Vilímková - F. Kašička, Pražský hrad, kaple sv. Kříže. I. koncept. Praha 1984.
- M. Vilímková, Stavebně historický průzkum Pražského hradu: Pražský hrad. Jižní křídlo. Dějiny. Praha 1972.
- M. Vilímková - F. Kašička, Stavební proměny Středního křídla Pražského hradu, Památky a příroda XXXVII, 1977, s. 129-139.
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.