Průzkumy památek 2018, 25(1):71-86 | DOI: 10.56112/pp.2018.1.05

Calices arte et pretio exquisitos: Liturgické stříbro kostela Jména Ježíš v Telči z pohledu kostelních inventářů a účtů

Anna Hamrlová
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Telči

Stříbrné liturgické náčiní kostela Jména Ježíš v Telči je dokladem honosného vybavení zdejších jezuitů i názorným příkladem toho, jak do kostelního vybavení zasahovaly rekvizice počátku 19. století. Zdejší kolej a dům třetí probace byly založeny Františkou hraběnkou Slavatovou rozenou z Meggau (1610-1676) krátce po polovině 17. století, r. 1667 následovalo i vysvěcení zdejšího kostela. O počtu a typu předmětů nás informují především kostelní inventáře dochované až od r. 1804 a kostelní účty spjaté především s 18. stoletím. Rok 1804 je důležitým pro představu o vybavenosti někdejšího řádového kostela liturgickými stříbrnými předměty. Nejstarší dochovaný inventář, pořízený jen třicet let po zrušení Tovaryšstva Ježíšova, je o to cennější, že značná část těchto exemplářů zanikla po následných rekvizicích. Díky těmto soupisům si tak lze rovněž udělat dobrou představu o předmětech, jež se nám dochovaly. Údaje o opravách či četném čištění poskytují kostelní účty a to i u předmětů, které zanikly v průběhu času. Dozvídáme se tak rok pořízení misálu s deskami zdobenými stříbrem, o stříbrných křížích či lampách, zároveň čteme o pozlacování kalichů, čištění kostelního stříbra i o opravách zadávaných místním jihlavským zlatníkům. Řadu údajů je možné vztáhnout k dochovaným předmětům, tyto informace spolu se zlatnickými značkami, puncy a inventáři tak dávají možnost dozvědět se o zdejším stříbře řadu zajímavých informací spjatých s jejich původem a užíváním. Z uvedených zápisů se mimo jiné dozvídáme i skutečnost, že základem dochované skupiny je soubor předmětů darovaných koleji a domu třetí probace v Telči fundátorkou a štědrou mecenáškou Františkou Slavatovou. Dokládají to údaje z účtů zaznamenávající pouze opravy, nikoliv nové objednávky, stejně tak i zlatnické značky a stylové pojetí děl odkazující na kvalitní zlatnické mistry. Nejstarší soubor augšpurské provenience, nikoliv však soubor ve smyslu jednotné koncepce, obsahuje kalich Arma Christi (Georg Wilhelm Fesenmayer), ciborium a mešní konvičky s tácem, součástí byla i monstrance známá z literárního popisu. Tyto předměty tak poukazují nejen na značné peněžní sumy, které byly na zařízení nově založené koleje vynakládány, ale i na Františčin kontakt se zahraničím, kdy jako vychovatelka budoucího císaře Leopolda I. působila ve Vídni a mohla tak sama objednat kvalitní předměty pro nový chrám v Telči. Nejstarší skupinu doplňuje rovněž pacifikál brněnské provenience (Johann Fischer), mladší vrcholně barokní práce zastupuje monstrance od augšpurského zlatníka Dominika Salera, kalich Františka Svobody S. J. (Wolfgang Rossmayer), najdeme zde však rovněž kalich kroměřížského děkana Oldřicha Prokopa Michala (Franz I. Schönfeld) a opata augustiniánské kanonie ve Fulneku Augustina Schmidta (Franz II. Unverdoben). Jejich propojení s Telčí prozatím zůstává neznámé, nabízí však otázky pro další bádání.

Klíčová slova: kostel Jména Ježíš, Telč, barokní zlatnictví, augšpurské zlatnictví, 17.-18. století, Františka Slavatová

Calices arte et pretio exquisitos: Liturgical silver in the Church of the Holy Name of Jesus in Telč from the perspective of church inventories and accounts

The silver liturgical instruments in the Church of the Holy Name of Jesus in Telč provide evidence of the costly equipment of the local Jesuits. A comprehensive study showed the interconnection of the earliest objects with Františka Slavatová, founder of the local college. Comprised of a chalice (G.W. Fesenmayer), ciborium, and cruets with a tray, the set of the Augsburg provenance reflects the generosity of the founder and her contacts with the imperial court in Vienna. Furthermore, the set is completed with a pax (J. Fischer), monstrance (D. Saler), and chalice of F. Svoboda SJ (W. Rossmayer). Chalices by F. I. Schönfeld and F.II. Unverdoben are objects that have not yet been identified.

Keywords: Church of the Holy Name of Jesus, Telč, baroque goldsmithery, Augsburg goldsmithery, 17th-18th century, Františka Slavatová

Zveřejněno: 15. červen 2018  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Hamrlová, A. (2018). Calices arte et pretio exquisitos: Liturgické stříbro kostela Jména Ježíš v Telči z pohledu kostelních inventářů a účtů. Průzkumy památek25(1), 71-86. doi: 10.56112/pp.2018.1.05
Stáhnout citaci

Reference

  1. S. Řeřichová, Franziska von Meggau, verehelichte Slawata (1610-1676). Ein Beitrag zur Adelsgeschichte Böhmens und Österreichs im 17. Jahrhundert, in: Mitteilungen des Oberösterreichischen Landesarchivs 18, 1996, s. 361-383.
  2. J. Bílý, Františka Slavatovna, Teologické texty V, 1994, s. 179-180.
  3. A. Hrudička, Františka Slavatová a doba její. Brno 1902.
  4. J. E. Kypta, Zrcadlo nábožnosti a dobročinnosti, čili: Život Františky hraběnky Slavatové, rozené hraběnky z Meggau, vdovy a paní na Jindřichově Hradci a Telči: obsahujíc množství výborných naučení a rozjímání a modliteb. Jindřichův Hradec 1862 (výběr a český překlad B. Christelia, 1694).
  5. B. Christelius, Praecellens Viduarum Speculum, Fürtrefflicher Wittib-Spiegel; Oder Löblicher Lebens Wandel Ihro Excellenz der… Franciscae, Grafin Slavatin. Brünn 1694.
  6. P. Zahradník - P. Vlček, Telč, čp. 2/1, 3/1 býv. jesuitská kolej a dům třetí probace s gymnasiem, kostel Jména Ježíš. Stavebně historický průzkum. Praha 2000.
  7. A. Vošahlík - K. Kibic - J. Wagner - J. Svatoň - V. Novotný - J. Hobzek, Paměť měst. Městské památkové rezervace v českých zemích. Praha 1981.
  8. B. Pavlů, Kostel Jména Ježíš. Telč 1997.
  9. R. Šimůnek a kol., Historický atlas měst České republiky, sv. 10: Telč. Praha 2001.
  10. J. Jabulka a kol., Telč: paměť domů. Telč 2008.
  11. J. Kroupa ed., Telč. Historické centrum. Praha 2013.
  12. S. Zapletal, Františka Slavatová 9. Kostel Jména Ježíš v Telči, in: Farní věstník, úřední měsíčník pro duchovní správu v Telči V, č. 5, 1923, s. 19.
  13. M. Ramešová - Š. Valecký, Založení domu třetí probace v Telči, in: M. Drdácký ed., Proměny telčských domů. Telč 2013, s. 353-359.
  14. J. Hráský, Značkování výrobků z drahých kovů, in: Pražský sborník historický VIII, Praha 1973, s. 29-41.
  15. K. Täubl, Vývoj českého puncovnictví. Praha 2001.
  16. M. Mahler, Oceňování výrobků z drahých kovů. Praha 1999.
  17. M. Hlavačka - J. Kaše - J. P. Kučera - D. Tinková, Velké dějiny zemí Koruny české XI.b. 1792-1860. Praha 2013.
  18. V. Vlnas ed., Sláva barokní Čechie. Stati o umění, kultuře a společnosti 17. a 18. století. Praha 2001.
  19. A. Hrudička, Kostel Matky Boží a jiné církevní památky města Telče na oslavu 800letého jubilea založení kostela Matky Boží i města Telče. Telč 1899.
  20. S. Zapletal, Františka Slavatová 8. Kostel Jména Ježíš v Telči, in: Farní věstník, úřední měsíčník pro duchovní správu v Telči V, č. 4, 1923, s. 15.
  21. J. Beringer - J. Janoušek, Město a panství Telč, in: J. Kypta - J. Beringer - J. Janoušek - J. Rampula, Dějiny Telče v díle místních historiků. Semily 2004, s. II-1 - II-115.
  22. A. Grossová, Barokní liturgické stříbro bývalé jezuitské koleje v Brně, dochované v diecézní katedrále na Petrově a poutním mariánském kostele v Brně-Tuřanech, Zprávy památkové péče 76, Příloha, 2016, s. 61-67.
  23. H. Zápalková - L. Šturc edd., Speculum mundi. Sběratelství kláštera premonstrátů na Strahově. Olomouc 2014.
  24. O. Jakubec - M. Perůtka edd., Olomoucké baroko. Výtvarná kultura let 1620-1780. Olomouc 2010.
  25. D. Stehlíková ed., Bohemia sancta, poklady křesťanského umění z českých zemí. Caltanissetta - Syrakosy - Praha 2004.
  26. V. Maňas - Z. Orlita - M. Potůčková edd., Zbožných duší úl. Náboženská bratrstva v kultuře raněnovověké Moravy. Olomouc 2010.
  27. A. Steckerová - Š. Vácha edd., Vznešenost a zbožnost. Barokní umění na Plzeňsku a v západních Čechách. Plzeň 2015.
  28. L. Urešová, Barokní zlatnictví ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Praha 1974.
  29. M. Rosenberg, Der Goldschmiede Merkzeichen. Frankfurt am Main 1890. Přejít k původnímu zdroji...
  30. H. Seling, Die Kunst der Augsburger Goldschmiede 1529-1868, sv. III. München 1980.
  31. V. Kratinová - B. Samek - M. Stehlík, Telč. Historické město jižní Moravy. Praha 1992.
  32. E. Poche, Barokní umělecké řemeslo 17. století v Čechách, in: J. Dvorský - E. Fučíková edd., Dějiny českého výtvarného umění II/1. Od počátků renesance po závěru baroka. Praha 1989, s. 378.
  33. C. Schirek, Die punzierung in Mähren: Geichzeitung Gleichzeitig ein Beitrag zur Geschichte der Goldschmiedekunst. Brünn 1902.
  34. R. Baumstark - H. Seling edd., Silver und Gold II. Augsburger Goldschmidedekunst für die höfe Europas. München 1994.
  35. F. Hradil, Paměť a identita. Narativní prameny z prostředí českých a moravských augustiniánských kanonií v raném novověku, Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci - společenské vědy, č. 302. Olomouc 2011, s. 3-21.
  36. D. Stehlíková, Encyklopedie českého zlatnictví, stříbrnictví a klenotnictví. Praha 2003.
  37. A. Grossová, Katalog nalezených stříbrnických puncovních značek, 1. část, Ingredere hospes IX. Časopis Národního památkového ústavu územního odborného pracoviště v Kroměříži, Kroměříž 2016, s. 124-129.
  38. A. Grossová, Stříbrník Johann Christian Fischer. Drobná skica k historii zlatnického řemesla v Brně v 18. století, in: Brno v minulosti a dnes. Brno 2017, s. 215-232.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.