Průzkumy památek 2018, 25(1):113-132 | DOI: 10.56112/pp.2018.1.08

Mozaikářská dílna Ústředí uměleckých řemesel a její předchůdci

Vladislava Říhová1, Zuzana Křenková2
1 Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování
2 Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav chemické technologie restaurování památek

V meziválečném období byl v Čechách vyvinut skleněný materiál na výrobu mozaik. Jeho charakteristika a vlastnosti byly jiné, než u skla dováženého z Itálie a byly oproti zahraničnímu vyzdvihovány. Na tento úspěch se pokoušela navázat i poválečná mozaikářská činnost.
Po roce 1945 byly obnoveny některé starší ateliéry, nakonec ale fungovaly jen epizodicky a byly sloučeny pod jednou hlavičkou do podniku Česká mosaika (1949). Soukromá mozaikářská činnost v této době v podstatě zanikla a ustavila se nová mozaikářská dílna, která v socialistickém Československu vyráběla mozaiky čtyřicet let v rámci podniku Ústředí uměleckých řemesel (ÚUŘ; 1954-1993). Bohužel se nezachovaly téměř žádné písemnosti, které by komplexněji charakterizovaly její činnost. Publikovaná odborná literatura je v přehledech daného tématu jen kusá, proto je nutné při pokusu o sledování dějin a produkce této dílny využívat drobné zlomky informací získané z dobových článků nebo přímo od mistra mozaikářského řemesla a dlouholetého vedoucího dílny ÚUŘ Františka Tesaře. Podstatnou informační základnu podávají také samotné realizace mozaik. Jejich průzkum in situ přinesl řadu zjištění týkajících se především využívaných materiálů, technologií a technik mozaikářské práce.
Poválečná mozaika měla řadu podob, lišících se především díky širokému spektru využívaných materiálů. Klasický způsob tvorby díla skládáním mozaikových kostek štípaných ze skla nebo kamene však využívala v období od 50. do konce 80. let 20. století v podstatě jen dílna ÚUŘ. S ní si tedy můžeme spojovat nejznámější mozaikové kompozice, které se uplatnily na světových výstavách (např. EXPO 58 v Bruselu), v prostorách pražského metra či ve výzdobě řady dalších veřejných budov v celé České republice.
V příspěvku neklademe důraz na soupis děl, která v dílně vznikala, a jejichž počet údajně během čtyř desítek let dosáhl až čtyř stovek. Pokusili jsme se o charakterizování základních principů tvorby mozaikových zakázek od schválení spolupráce autora návrhu a architekta v umělecké komisi, přes schvalování návrhů kompozic, jejich prvotní vzorování v dílně, přípravu a osazení na místě. Z dnešního hlediska jistě stojí za to upozornit na fakt, který si často málo uvědomujeme, že i existenci tak specifického uměleckého ateliéru provázely charakteristické potíže socialistické výroby. Ta se ve sledovaném oboru projevila centralizací, resp. sloučením řemeslníků do jedné pražské dílny. Problémem bylo získávání základní suroviny, protože dodávky skla byly poznamenané častým nedostatkem materiálu. Dílna tak nemohla některá požadovaná díla realizovat, což vedlo výtvarníky ke konkurenci, kterou tvořila mozaikářská dílna n. p. Železnobrodské sklo. Zde se ale mozaiky vysazovaly ze zcela odlišného skleněného materiálu - prefabrikovaných mačkaných kostek. Někteří umělci v této době sami pracovali i na autorských mozaikách ze štípaného kamene a skla, ti však neměli možnost oficiálně zakoupit skleněný materiál (Antonín Klouda).

Klíčová slova: mozaika, tavba skla, mozaikářská dílna, Česká mosaika, Ústředí uměleckých řemesel, monumentální umění 2. poloviny 20. století, Michal Ajvaz, František Tesař, Josef Kaplický, Miroslav Houra, Antonín Klouda

The Arts and Crafts Centre mosaic studio and its predecessors

The study seeks to verify and complete the basic information about the history of post-war mosaic production, or the history of the most significant socialist mosaic studio in the Czech lands. Many of its artefacts have survived and came under scrutiny of theoreticians and art historians as well as the general public that slowly discovers qualities of post-war architecture and art. Hand in hand with such revealed interest, people often attempt to rescue and restore those artefacts. Therefore, this text should primarily be an elemental overview which supports interest in one of the important fields of monumental art.

Keywords: mosaic, glass melting, mosaic studio, Czech mosaic, Arts and Crafts Centre, monumental art of the 2nd half of the 20th century, Michal Ajvaz, František Tesař, Josef Kaplický, Miroslav Houra, Antonín Klouda

Zveřejněno: 15. červen 2018  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Říhová, V., & Křenková, Z. (2018). Mozaikářská dílna Ústředí uměleckých řemesel a její předchůdci. Průzkumy památek25(1), 113-132. doi: 10.56112/pp.2018.1.08
Stáhnout citaci

Reference

  1. Z. Křenková, Jan Tumpach a cesta k českému mozaikovému materiálu, Zprávy památkové péče 77, č. 3, 2017, s. 254-259.
  2. A. Langhamer, Minulost a přítomnost skleněné mozaiky v Čechách, Sklář a keramik 53, č. 4-5, 2003, s. 72-78.
  3. Z. Křenková - V. Říhová, Skleněné mozaiky od konce 19. do poloviny 20. století - příspěvek k umělecké topografii Moravy, Zprávy památkové péče 77, č. 3, 2017, s. 207-218.
  4. V. Říhová - Z. Křenková, Zápisy komisí pro spolupráci architekta s výtvarníkem a další prameny pro výzkum mozaik ve veřejném prostoru socialistického Československa, Zprávy památkové péče 77, č. 3, 2017, s. 303-313.
  5. M. Knězů Knížová - Z. Křenková - V. Říhová - Z. Zlámalová Cílová - I. Kučerová - M. Novák - M. Zlámal, Topografický výzkum exteriérových skleněných mozaik v ČR - odborná mapa se zaměřením na jejich výskyt a poškození, Fakulta chemické technologie, Vysoká škola chemicko-technologická (dále jen VŠCHT) Praha, Praha 2015 (online), Seznam autorů, Tesař, František. Dostupné na http://mozaika.vscht.cz/data/autor_tesar_frantisek.html (citováno 30. 2. 2018).
  6. M. Kracík Štorkánová - D. Rohanová, Materiálové rozdělení skleněných mozaik, jejich degradace a metody průzkumu, Zprávy památkové péče 77, č. 3, 2017, s. 235-243.
  7. I. Kučerová - Z. Křenková - V. Říhová, Česká skleněná mozaika druhé poloviny 20. století - materiály a technologie, příspěvek přednesený na konferenci CSTI 2018 Premosťovanie disciplín a druhov dedičstva - efektívna ochrana dedičstva v 21. storočí, 7. - 9. 3. 2018 v Bratislavě.
  8. M. Kracík Štorkánová - T. Hájek, Muzivní umění. Mozaika v českém výtvarném umění. Praha 2014.
  9. V. Vicherková, Novodobá česká mozaika jako výtvarný prostředek a společenský výraz. Bakalářská práce, Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova Praha, 2008.
  10. A. Břehová, Vývoj a užití mozaiky v 50. letech 20. století, v českém prostředí. Bakalářská práce, Filosofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci, 2009.
  11. V. Vicherková, Novodobá česká mozaika jako specifický druh umění v architektuře druhé poloviny 20. století. Diplomová práce, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova Praha, 2014.
  12. V. Vicherková - M. Kracík Štorkánová, Z dějin českého mozaikářství, Zprávy památkové péče 77, č. 3, 2017, s. 197-206.
  13. P. Bauerová - M. Kracík Štorkánová - V. Vicherková, Kamenná mozaika - muzívní technika s nejdelší tradicí, Zprávy památkové péče 77, č. 3, 2017, s. 219-226.
  14. F. Tesař, Česká skleněná mozaika druhé poloviny 20. století - vývoj, specifika, in: Sborník přednášek z odborného semináře: Techniky skleněné mozaiky, pořádaný Společností pro technologie ochrany památek, konaný 15. 4. 2010 v Národním muzeu v Praze, Praha 2010.
  15. K. Fabel, Osamělý kapitán. Konec mozaiky v Čechách?, Umění a řemesla, č. 4, 1993, s. 16-17.
  16. K. Kropáček, Život pestrý jak mozaika, Obzory Kutnohorska 7, č. 23, 1996, s. 4.
  17. M. Krsek, Rozhovor s mozaikářem Františkem Tesařem, Příspěvky k ústecké vlastivědě, č. 8, 2013, s. 48-51.
  18. V. Houfek, Vzpomínky na Miroslava Houru, Příspěvky k ústecké vlastivědě, č. 8, 2013, s. 45-47.
  19. M. Kracík Štorkánová a kol., Opus musivum. Mozaika ve výtvarném umění. Roztoky u Prahy: Středočeské muzeum 2015.
  20. E. Svoboda, Alšova mozaika ve Staroměstské radnici, Zvláštní otisk z Věstníku hlavního města Prahy, 1949, s. 20.
  21. F. Tesař - A. Klouda, Mozaikářství. Praha 1988.
  22. J. Hofmeisterová, Mozaiky Josefa Nováka, Výtvarné umění 10, č. 1, 1960, s. 22.
  23. M. Ajvaz, Tradice a budoucnost mozaiky, Umění a řemesla, 1958, s. 88-97.
  24. V. Románek, V kostce a o kostkách, Výtvarná práce 2, č. 16-17, 1954, s. 11.
  25. J. Wenig, Česká mosaika do SSSR, Svobodné slovo Praha, 18. 12. 1957, s. 4.
  26. E. Fučíková, Conservation of the Last Judgment Mosaic, 1910-1992, in: F. Piqué - D. Stulik edd., Conservation of the Last Judgment Mosaic, St. Vitus Cathedral. Prague - Los Angeles 2004, s. 39-42.
  27. J. Raban, Za plné využití mosaiky k obohacení našeho monumentálního dekorativního umění, Výtvarné umění 3, č. 5-6, 1953, s. 523-531.
  28. J. Hofmeistrová, Mosaiky pro síň Rudé armády v Národním památníku na Hoře Vítkově, Výtvarné umění 4, 1954, s. 184-188.
  29. K. Hetteš, Umělecké sklo, česká sklářská tradice a výsledky činnosti národního podniku Umělecké sklo. Průvodce po výstavě Národního podniku Umělecké sklo v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze a v Brně v roce 1952. Praha 1952.
  30. T. Petišková, Československý socialistický realismus, 1948-1958. Praha 2002.
  31. P. Zatloukal, "Je to velké a šťastné Vaše dílo". Olomoucký orloj Karla Svolinského, in: R. Musil - E. Burget, Karel Svolinský (1896-1986). Praha 2001, s. 193-206.
  32. Faktografický sborník vývoje Ústředí uměleckých řemesel v letech 1952-1972. Praha 1974.
  33. V. Kvapil, 10 let Ústředí uměleckých řemesel, Umění a řemesla, č. 4, 1962, s. 126.
  34. A. Langhamer - M. Hlaveš, 100% sklo. Sklářská škola v Železném Brodě 1920-2010. Praha - Železný Brod 2010.
  35. Š. Holbová, Osobnost pedagoga Josefa Kaplického na Vysoké škole uměleckoprůmyslové a jeho odkaz. Bakalářská práce, Katolická teologická fakulta, UK Praha, 2009.
  36. M. Dostál, Vladimír Kopecký. Bouře a klid. Praha: Retro Gallery 2014.
  37. I. Zhoř, Oldřich Vašica. Brno: Dům umění města Brna 1992-1993.
  38. J. Kotouč, Střídmě i velkoryse, časová úvaha k výhledům zachování klasických oborů umělecké řemeslné práce, Umění a řemesla, 1953, č. 5, s. 163.
  39. K. Fabel, Mozaika zblízka a dnes, Umění a řemesla, č. 1, 1988, s. 13.
  40. D. Čermáková, Mistr mozaiky, Dobrý info, 11. 1. 2017. Dostupné na http://www.dobryinfo.cz/3634/mistr-mozaiky (citováno 30. 2. 2018). Přejít k původnímu zdroji...
  41. D. Šrajerová red., Ročenka Ústředí uměleckých řemesel 1971. Praha 1971.
  42. M. Ajvaz, Mosaika, in: A. Štulík, Sklo ve stavebnictví. Praha 1955.
  43. O. Palata, Hold sklu. Josef Kaplický a práce jeho žáků z padesátých a z počátku šedesátých let 20. století ve sbírkách Severočeského muzea v Liberci. Liberec 2011.
  44. P. Karous, Mozaiky osazené v architektuře v druhé polovině 20. století v Československu, in: MosaiCONtempo, Únětice 2016, s. 68-71.
  45. P. Dvorská, Současná monumentální tvorba. Praha 1978.
  46. J. Ivánek, Ostravské sochy, Mira Haberernová Trančíková: Odchod (online). Dostupné na http://ostravskesochy.cz/dilo/1044-Odchod (citováno 20. 2. 2018).
  47. A. Horová ed., Nová encyklopedie českého výtvarného umění 2. N-Ž. Praha 1995.
  48. Z. Malý ed., Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-1999 III, H. Ostrava 1999.
  49. P. Hejduk, Monument, Výtvarná kultura, č. 6, 1986, s. 62-65.
  50. J. Olič, Róna. Praha: Gallery ve spolupráci s Galerií výtvarného umění v Ostravě 2010.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.