Průzkumy památek 2019, 26(1):3-24 | DOI: 10.56112/pp.2019.1.02

Demolice a novostavba aneb Vznik hradu Krakovce v 80. letech 14. století

Jan Kypta, Filip Laval, Alena Nachtmannová, Zdeněk Neustupný, Jan Veselý
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze

Relativně dobře dochovaná zřícenina hradu Krakovce (okres Rakovník, střední Čechy) představuje jeden z nejdůležitějších příkladů aristokratických rezidencí předhusitského období v českých zemích. Nacházel se při okraji nejdůležitějšího panovnického loveckého hvozdu, jehož centrum byl nedaleký hrad Křivoklát. Hrad Krakovec vznikl v dnešní podobě jako novostavba v první polovině 80. let 14. století. Stavebníkem byl Jíra z Roztok, přední dvořan krále Václava IV. Dosavadní bádání předpokládalo, že předchozí majitelé krakoveckého panství sídlili v sousední vesnici Krakově. Východiskem této představy je skutečnost, že předchozí majitelé jsou uváděni s predikátem z Krakova. Výjimkou byl ovšem Jan z Krakovce, který je s tímto predikátem uváděn už v 70. letech 14. století. Přesto se badatelé domnívali, že i on ještě užíval sídlo ve vsi Krakově. Jednak argumentovali, že organismus stávajícího hradu vznikl jako novostavba bez jakýchkoli známek využití starších konstrukcí, a současně upozornili, že jeho zdivo neobsahuje (jasně rozlišitelný) druhotně použitý materiál. Na základě stylového rázu a velkorysé architektonické koncepce není pochyb, že stavebníkem hradu byl teprve ambiciózní Jíra z Roztok. Předchozí majitelé krakoveckého panství k takovému stavebnímu záměru neměli prostředky.
Výše nastíněné závěry je třeba zčásti korigovat na základě zjištění učiněných v letech 2015 a 2017 při archeologickém výzkumu hradu Krakovce, jehož komplexní zhodnocení je meritem předkládaného článku. Nadále zůstává platná představa, že Jíra z Roztok byl stavebníkem hradu, který je dochován v podobě zříceniny. Při výkopech na nádvoří se ale nečekaně podařilo objevit pozůstatky sídla ještě staršího, které bylo kompletně zbořeno v přímé souvislosti s výstavbou velkorysého hradu Jíry z Roztok.
Nalezeny byly pozůstatky zrušených sklepů, které jsou očividně starší než zdivo stávajícího paláce. Jejich interiér byl zasypán výhradně stavební sutí, tj. materiálem z rozebraného zdiva. Ein Fundkomplex kuchyňské keramiky a kamnových kachlů z vrstvy uložené v době existence zaniklého sklepa je přesně datován na základě stratigrafických souvislostí do počátku 80. let 14. století, popřípadě do doby krátce předtím. Pro daný region je to první blíže datovaný vzorek keramiky z předhusitského období.

Klíčová slova: hrad Krakovec - pozdní středověk - gotická architektura - hradní architektura - proces výstavby - chronologie keramiky

Demolition and New Construction: The Origin of Krakovec Castle in the 1380s

The relatively well preserved ruins of Krakovec Castle (Rakovník District) built in the first half of the 1380s is one of the crucial examples of sumptuous aristocratic residences of the pre-Hussite period. It was built by Jíra of Roztoky, one of the prominent courtiers of King Wenceslas IV. The article mainly deals with the earlier developmental stage of the castle discovered during the excavations in 2015 and 2017. The surprising findings in the courtyard uncovered fragments of cellars from an earlier residence (castle or manor) which was completely razed for construction of the new structure by Jíra of Roztoky.

Keywords: Krakovec Castle - Late Middle Ages - Gothic architecture - castle architecture - process of construction - chronology of ceramics

Zveřejněno: 15. červen 2019  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kypta, J., Laval, F., Nachtmannová, A., Neustupný, Z., & Veselý, J. (2019). Demolice a novostavba aneb Vznik hradu Krakovce v 80. letech 14. století. Průzkumy památek, 26(1), 3-24. doi: 10.56112/pp.2019.1.02
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Anderle, J. 2008: Uspořádání bytů v některých velkých hradech doby Karla IV., in: Svorník 6. Funkční a prostorové uspořádání budov. Praha 2008, s. 13-32. Přejít k původnímu zdroji...
    2. Cymbalak, T. - Dejmal, M. 2015: Brick spit-supports - a little known part of kitchen furnaces, in: Forum urbes medii aevi IX. Bricks and building ceramics in medieval and modern urban architecture of central Europe. Brno, s. 272-289.
    3. Durdík, T. 1978: Archeologie k počátkům a podobě přemyslovského Křivoklátu. Výsledky prvé etapy výzkumu (1973-1975), Archeologické rozhledy 30, s. 304-320.
    4. Durdík, T. 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
    5. Durdík, T. 2004: Nálezy z hradů přechodného typu (Hlavačov, Angerbach, Tachov). Castellologica bohemica Fontes I. Praha.
    6. Durdík, T. 2007: Hrady přechodného typu v Čechách. Praha.
    7. Durdík, T. - Sušický, V. 2000: Zříceniny hradů, tvrzí a zámků. Střední Čechy. Praha.
    8. Havlice, J. - Kypta, J. a kol. 2017: Gotické kachle z Jindřichova Hradce. České Budějovice.
    9. Hložek, J. 2018: Kolekce nádobkových kachlů ze starého paláce tvrze v Tiché, okres Český Krumlov, in: J. Šrejberová ed., Kachle a kachlová kamna. Sborník příspěvků z mezinárodní konference k výstavě Svět kachlových kamen, Oblastní muzeum v Mostě, 19.-20. dubna 2018. Ústí nad Labem, s. 58-70.
    10. Justová, J. 1981: Hrnčířské čepele z doby hradištní v Čechách, in: Praehistorica 8 - Varia Archaeologica 2, Praha, s. 277-280.
    11. Klápště, J. 2002: Svědectví artefaktů, in: J. Klápště ed., Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226). Mediaevalia archaeologica 4. Praha - Most, s. 10-34.
    12. Kočka, V. 1936: Dějiny Rakovnicka. Rakovník.
    13. Kypta, J. 2008: O metodě typologického výzkumu hradů (na příkladu tzv. hradů přechodného typu), Archeologické rozhledy 60, s. 565-610.
    14. Kypta, J. - Žegklitz, J. 2017: Gotické a renesanční kamnářství v českých zemích, in: J. Šrejberová ed., Svět kachlových kamen. Kachle a kachlová kamna severozápadních Čech. Most, s. 20-39.
    15. Láska, V. 1993: Ke znovuotevření hradu Krakovce, Památky středních Čech 7, č. 3, s. 50-54.
    16. Tingl, F. A. ed.: Libri confirmationum I/1. Praha 1867.
    17. Emler, J. ed.: Libri confirmationum I/2. Praha 1874.
    18. Tingl, F. A. ed.: Libri confirmationum II. Praha 1868.
    19. Emler, J. ed.: Libri confirmationum III-IV. Praha 1879.
    20. Menclová, D. 1972: České hrady 2. Praha.
    21. Mikovec, F. B. 1860: Starožitnosti a památky země české I. Praha.
    22. Nachtmannová, A. 2014: Der niedere Adel im Pürglitzer Gebiet in vorhussitischen Zeit und seine Aufstiegsmöglichkeiten, in: J. Fajt - M. Hörsch - V. Razím edd., Křivoklát - Pürglitz. Jagd - Wald - Herrscherrepräsentation. Studia Jagellonica Lipsiensia 17. Ostfildern, s. 225-231.
    23. Nachtmannová, A. - Razím, V. 2016: Záchrana a konzervace hradu Krakovce v první polovině 20. století, Památky středních Čech 30, č. 1, 2016, s. 13-34.
    24. Novosadová, O. - Muk, J. 2013: Hrad Krakovec. Stavebněhistorický průzkum, Památky středních Čech 27, č. 2, s. 43-60 (textově nezměněná verze rukopisného elaborátu z roku 1976, uloženého v archivu NPÚ ÚOP SČ v Praze).
    25. Razím, V. 2002: K otázkám stavebního vývoje a původu hradu Týřova. Poznámky k metodice výzkumu hradů v bývalém královském hvozdu, Archeologické rozhledy 54, s. 625-680.
    26. Razím, V. 2005: K vývoji a interpretaci hradu Týřova ve 13. století, Průzkumy památek 12, č. 1, s. 73-88.
    27. Razím, V. 2017: Doplnění poznatků o stavebním vývoji věžového paláce hradu Týřova, Průzkumy památek 24, č. 1, s. 160-166. Přejít k původnímu zdroji...
    28. Emler, J. ed.: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae IV. Praha 1892.
    29. Emler, J. ed.: Reliquiae tabularum terrae II. Praha 1872.
    30. Sedláček, A. 1891: Hrady, zámky a tvrze Království českého VIII. Rakovnicko a Slánsko. Praha.
    31. Sedláček, A. 1914: Zbytky register králův Římských a Českých 1361-1480. Praha.
    32. Smetánka, Z. 1988: Život středověké vesnice. Zaniklá Svídna. Praha.
    33. Šimůnek, R. 2007: Comes aneb (Dis)kontinuita v pojetí pozdního středověku, in: E. Doležalová - R. Šimůnek edd., Od knížat ke králům. Sborník u příležitosti 60. narozenin Josefa Žemličky. Praha, s. 404 až 422.
    34. Záruba, F. 2014: Hrady Václava IV. Od nedobytného útočiště k pohodlné rezidenci. Praha.
    35. Záruba, F. 2015: Hradní kaple II. Doba lucemburská. Praha.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah