Průzkumy památek 2019, 26(1):25-58 | DOI: 10.56112/pp.2019.1.03

Medieval Church of Saint Erasmus in Rohozná near Polička

Dalibor Prix
Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.

Despite its enlargement and reconstruction by František Schmoranz the Elder in the late 19th century, the rustic aisleless church of Saint Erasmus in Rohozná (Svitavy District) retained its medieval core consisting of the straight-ended elongated presbytery and a wide nave. The church has attracted attention since the mid-19th century especially for its unusual vault which gives the impression of a polygonal termination to the oblong choir ground plan. However, during the 20th century and in the early 21st century, attention was reduced to mere mentions in wider explanatory contexts (e.g. Václav Mencl, Jan Sommer, and most recently Jakub Adamski) or contrarily was mainly focused on the structure regardless of its architectural context (e.g. Zdeněk Wirth, Dobroslav Líbal). This led to the dispersion of dates of origin; with respect to the latest non-destructive surveys and comparisons to adjacent structures the dating has been specified to 1340 - before 1349. It shows that the church in Rohozná is the oldest surviving example of a special-type vault, referred to as pseudopolygonal (the term was coined and reasoned by Jakub Adamski in 2013), among the rustic aisleless churches in Bohemia, Moravia, and Silesia. Taking into account the latest findings (e.g. Jan Beránek in the Czech lands or the Austrian research over the past couple of years) and comparing it to structures that have not yet been included in publications (Chapel of St Catherine in Krems an der Donau, Church of St Martin in Neukirchen an der Wild in Lower Austria), a new explication can be drafted regarding one branch of the medieval process of gradual changes of Gothic vault art prior to the reformation appearance of Peter Parler in the third quarter of the 14th century.

Keywords: Bohemia - Rohozná - Saint Erasmus Church - Gothic architecture - 14th century

Published: June 15, 2019  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Prix, D. (2019). Medieval Church of Saint Erasmus in Rohozná near Polička. Průzkumy památek, 26(1), 25-58. doi: 10.56112/pp.2019.1.03
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. J. Sigl, Předběžné výsledky archeologického výzkumu v poloze "Staré Mýto" na katastru obce Tisová (o. Ústí nad Orlicí), in: M. Richter ed., Středověká archeologie a studium počátků měst. Sborník příspěvků přednesených na celostátní konferenci středověkých archeologů v Hradci Králové 22.-27. září 1975, Praha 1977, s. 90-99.
    2. M. Richter - J. Sigl, Výzkum Starého Mýta v roce 1986, Zpravodaj Krajského muzea východních Čech v Hradci Králové XIV, Společenské vědy, Hradec Králové 1987, s. 88-96.
    3. J. Frolík - J. Sigl, Příspěvek k dějinám vybraných královských měst ve východních Čechách na základě nových archeologických výzkumů, in: K. Wachowski ed., Kultura średniowiecznego Śląska i Czech 1. Miasto. Wrocław 1995, s. 81-89.
    4. J. Sigl, Zjišťovací výzkum v poloze Spálenec (k. ú. Vysoké Mýto) v r. 1982, Zpravodaj Krajského muzea východních Čech X, Hradec Králové 1983, s. 40-43.
    5. O. Felcman - F. Musil a kol., Dějiny východních Čech v pravěku a středověku (do roku 1526). Praha 2009.
    6. K. Severin, Trstenickou stezkou cestou necestou (K vývoji názorů na průběh středověké komunikace), in: Pomezí Čech a Moravy 4. Sborník prací ze společenských a přírodních věd pro okres Svitavy, Litomyšl 2000, s. 353-388.
    7. J. Šebánek - S. Dušková edd., Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/1 (1253-1266). Pragae 1974, č. 457, s. 673-677.
    8. K. Kaplanová - Š. Vácha, Chrám sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě. Vysoké Mýto 2001.
    9. J. Sigl, Staré Mýto: Na cestě k městu, Živá archeologie. (Re)konstrukce a experiment v archeologii 7, Hradec Králové 2006.
    10. D. Vích, Drobné záchranné archeologické výzkumy v historickém centru Vysokého Mýta v letech 2007-2012, Archeologie východních Čech 3/2012, Hradec Králové 2013, s. 185-204.
    11. P. Bolina, Kde byl přepaden biskup Jindřich Zdík roku 1145 (Příspěvek k historii moravsko-českého pomezí), Časopis Matice moravské CXXII, 2003, s. 343-373.
    12. J. Kejř, Vznik městského zřízení v českých zemích. Praha 1998.
    13. S. Konečný, Svojanov. Pohled do historie hradu a panství. Litomyšl 2007.
    14. D. Menclová, České hrady I. Praha 1972.
    15. Z. Paukrtová, Svojanov. Pardubice 1990.
    16. T. Durdík, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha 1999.
    17. S. Konečný, Poličsko. Turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím. Tišnov 2005.
    18. P. Ritter von Chlumecky - J. Chytil - V. Brandl edd., Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. Urkunden-Sammlung zur Geschichte Mährens VII. (1334-1349). Brünn 1858.
    19. J. Emler ed., Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II. (1253-1310). Pragae 1882.
    20. J. Emler ed., Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae III. (1311-1333). Pragae 1890.
    21. J. Emler ed., Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae IV. (1333-1346). Pragae 1892.
    22. L. Jan, Proces se Závišem a proměny královské vlády v letech 1289 až 1290, Český časopis historický 103/1, 2005, s. 1-40.
    23. L. Jan, Václav II. Král na stříbrném trůnu. 1283-1305. Praha 2015.
    24. L. Jan, Vznik zemského soudu a správa středověké Moravy. Brno 2000.
    25. M. Vystyd, Zbislav Zajíc z Třebouně a konec Záviše z Falkenštejna, Český časopis historický XX, 1914, s. 165-187.
    26. J. Štěpán ed., Chrám Svatého Ducha a královna Eliška Rejčka v Hradci Králové 1308-2008. Historická tradice v dějinách města. Od chrámu ke katedrále. Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané ve dnech 15. a 16. října 2008 v Hradci Králové, Hradec Králové - Ústí nad Orlicí 2009.
    27. J. Čelakovský ed., Privilegia královských měst venkovských z let 1225-1419. Codex juris municipalis regni Bohemiae II. Privilegia regalium civitatum provincialium annorum 1225-1419. Sbírka pramenů práva městského království českého II. Praha 1895.
    28. Z. Wirth, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Poličském. Praha 1906.
    29. Z. Wirth a kol., Umělecké památky Čech. Umělecké památky Republiky Československé 1. Praha 1957.
    30. E. Poche a kol., Umělecké památky Čech 2. K/O. Praha 1978.
    31. E. Poche a kol., Umělecké památky Čech 3. P/Š. Praha 1980.
    32. E. Poche a kol., Umělecké památky Čech 4. T/Ž. Praha 1982.
    33. D. Líbal, Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. Praha 2001.
    34. M. Trapp, Hrad Svojanov a jeho okolí. Rohožná, in: Památky archaeologické a historické I/VI, 1855, s. 275-278.
    35. J. Schaller, Topographie des Koenigreichs Boehmen, darinn alle Staedte, Flecken, Herrschaften, Schloeßer, Landgueter, Edelsitze, Kloester, Doerfer, wie auch verfallene Schloeßer und Staedte unter den ehemaligen, und jetzigen Benennungen samt ihren Merkwuerdigkeiten beschrieben werden. XI. Chrudimer Kreis. Prag - Wien 1789.
    36. J. K. Rojek, Biskupství Litomyšlské, in: Památky. Listy pro archaeologii a historii IX, 1874, s. 738-758.
    37. C. Steinbrecht, Preussen zur Zeit der Landmeister. Beitraege zur Baukunst des Deutschen Ritterordens. Die Baukunst des Deutschen Ritterordens in Preussen 2. Berlin 1888.
    38. K. V. Adámek, Rohoženský kostelík sv. Erazima, Jitřenka VI, 1887, s. 371-372, 395-396.
    39. K. V. Adámek - T. Nováková - T. Novák - Z. Wirth, Čechy XIII. Východní Čechy. Praha 1905.
    40. V. Mencl, 5 městských reservací Jihomoravského kraje - Znojmo, Jihlava, Telč, Mikulov, Kroměříž (A. Flídr - Z. Míchalová - Z. Vácha edd., komentované vydání). Brno 2016.
    41. J. Sommer, Poznámky k rané i vrcholné gotice v Rakousku, na Moravě, ale i jinde, in: Česká placka 25, 2003, s. 1-8.
    42. V. Mencl, České středověké klenby. Praha 1974.
    43. P. Kalina, Geometr nebo sochař? Úvahy nad smyslem jedné legendy, Architekt 15-16, 1998, s. 55-57.
    44. J. Adamski, Sklepienia pseudopoligonalne w architekturze gotyckiej. Studium z dziejów architektonicznego iluzjonizmu. Studia z Historii Sztuki Średniowiecznej Instytutu Historii Sztuki Uniwersytetu Jagiellońskiego II. Kraków 2013.
    45. J. Zachová ed., Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae V/3 (1350-1352). Dolní Břežany 2000.
    46. L. Klicman ed., Monumenta Vaticana res gestas Bohemicas illustrantia I. Acta Clementis VI. pontificis romani 1342-1352. Pragae 1903.
    47. J. Čelakovský - G. Friedrich edd., Privilegia královských měst venkovských v Království českém z let 1420-1526. Codex juris municipalis regni Bohemiae III. Privilegia regalium civitatum provincialium regni Bohemiae annorum 1420-1526. Sbírka pramenů práva městského Království českého III. Praha 1948.
    48. J. Emler ed., Libri confirmationum VII. Liber septimus confirmationum ad beneficia ecclesiastica pragensem per archidioecesim nunc prima vice typis editus (1410-1419). Pragae 1886.
    49. S. Konečný, Zvony v Poličce a na Poličsku. Polička 1999.
    50. L. Mlčák, Zvony na Moravě a ve Slezsku. Olomouc 2014.
    51. Anonym (Karel V. Zap), Rohoženská freska, in: Památky archaeologické a historické I/IV, 1854, s. 189-190.
    52. D. Prix, Kostel sv. Martina do konce 18. století, in: P. Kozák - D. Prix - M. Zezula a kol., Kostel sv. Martina v Bohušově. Bohušov - Ostrava 2011, s. 85-200.
    53. J. Juránek - K. Braný, Nové Město nad Metují. Památky 29. Městské památkové rezervace. Praha 1976, s. 9-10.
    54. J. Čížek - Z. Jánský - J. Slavík, Filiální kostel svatého Václava na Dobeníně. Příspěvek k soupisu nemovitých památek na Novoměstsku, in: Stopami dějin Náchodska 3. Sborník Státního okresního archivu Náchod 1997, s. 9-32.
    55. J. Slavík, Církevní architektura v Podorlicku, in: J. Mach ed., Křesťanství v Podorlicku (Historický vývoj od nejstarších dob až do současnosti). Rychnov nad Kněžnou - Dobruška 2000, s. 181-200.
    56. J. Kurka, Archidiakonáty Kouřimský, Boleslavský, Hradecký a diecese Litomyšlská. Místopis církevní do roku 1421. Praha 1914.
    57. T. Kozaczewski, Wiejskie kościoły parafialne XIII wieku na Śląsku (miejscowości P/S). Prace Naukowe Instytutu Historii Architektury, Sztuki i Techniki Politechniki Wrocławskiej 29. Wrocław 1994.
    58. H. Lutsch, Verzeichnis der Kunstdenkmäler der Provinz Schlesien II. Die Kunstdenkmäler der Landkreise des Reg.-Bezirkes Breslau. Breslau 1889.
    59. H. Golasz-Szołomicka, Longitudinal Tracery Windows in Silesian Churches from the Second Half of the 13th Century, Architectus 1/27, 2010, s. 15-22.
    60. S. Adamec, Písečná, ves pod hradem Žampachem. Písečná 2006.
    61. Z. Wirth, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Vysokomýtském XVI. Praha 1902.
    62. V. Mixová, Vraclav - kostel Nanebevzetí P. Marie, in: J. Pešina a kol., Gotická nástěnná malba v zemích českých I. 1300-1350. Praha 1958, s. 350-351.
    63. J. Sommer, Ke stavebnímu vývoji kostela sv. Mikuláše v Nedvědicích, o. Tábor, Památky a příroda 12, 1987, s. 280-281.
    64. K. Kibic ml., Středověká venkovská sakrální architektura na Čáslavsku. Vlastivědná knihovnička Společnosti přátel starožitností 17. Praha 2010.
    65. K. Kibic ml. - V. Vaněk, Středověká venkovská sakrální architektura na Kutnohorsku. Vlastivědná knihovnička Společnosti přátel starožitností 19. Praha 2012.
    66. A. Podlaha, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Českobrodském XXIV. Praha 1907.
    67. L. Váňová, Románské a gotické umění na Podblanicku. Benešov - Vlašim 1990.
    68. J. Sommer, Kostel sv. Barbory v Baníně, Muzejní a vlastivědná práce - Časopis Společnosti přátel starožitností 100/4, 1992, s. 233-239.
    69. J. Sommer, K původní podobě gotických kostelů v Řečici a Dolním Městě, Průzkumy památek III, č. 2, 1996, s. 122-125.
    70. J. Sommer, Stavební podoba kostelů, in: J. Sommer a kol., Tři gotické kostely pod hradem Lipnicí. Dolní Město, Loukov, Řečice. Vlastivědná knihovnička Společnosti přátel starožitností 8. Praha 1999, s. 17-47.
    71. J. Beránek, Sanktuaria. Podoba, typologie a vývoj sanktuarii, in: A. Mudra ed., V oplatce jsi všecek tajně. Eucharistie v náboženské a vizuální kultuře Českých zemí do roku 1620. Praha 2017, s. 91-123.
    72. K. Markušová, Pastofóriá vo východoslovenských kostoloch, in: Studia archaeologica Slovaca mediaevalia III-IV, 2000, Bratislava 2001, s. 365-380.
    73. K. Markušová, Pastofóriá na východnom Slovensku, Pamiatky a múzeá 50/3, 2001, s. 20-24.
    74. H. Weidenhoffer, Sakramenthäuschen in Österreich. Eine Untersuchungen zur Typologie und stilistischen Entwicklung in der Spätgotik und Renaissance. 1-2. Dissertationen der Karl-Franzens-Universität Graz 87/1-2. Graz 1992.
    75. A. Timmermann, Real presence. Sacrament houses and the body of Christ, c. 1270-1600. Turnhout 2009.
    76. A. Grzybkowski, Kaplica zamkowa w Raciborzu, Kwartalnik Architektury i Urbanistyki XXXIX/4, 1994, s. 243-265.
    77. M. Kutzner, Kaple ratibořského zámku. Slezský svědek umělecké svébytnosti Čech a Moravy ve 13. století, in: Acta Universitatis Carolinae. Philosophica et historica 3-4/1992, Z dějin umění V. Na předělu věků. Sborník prací k poctě prof. PhDr. Jaroslava Pešiny, DrSc, Praha 1994, s. 35-54.
    78. M. Schwarz, Die Baukunst des 13. Jahrhunderts in Österreich. Wien - Köln - Weimar 2013. Go to original source...
    79. I. Hlobil, Peripetie vývoje a poznání významné středověké architektury (Doplňky k průzkumu kolegiátního kostela sv. Mořice v Kroměříži), Památky a příroda 9, 1984, s. 341-345.
    80. V. Kratinová - B. Samek - M. Stehlík, Telč. Historické město jižní Moravy. Památky. Městské památkové rezervace 39. Praha 1992.
    81. D. von Winterfeld, Worms, Speyer, Mainz und der Beginn der Spätromanik am Oberrhein, in: F. J. Much ed., Baukunst des Mittelalters in Europa. Hans Erich Kubach zum 75. Geburtstag, Stuttgart 1988, s. 213-250.
    82. R. Wagner-Rieger, Gotische Kapellen in Niederösterreich, in: O. Benesch a kol. edd., Festschrift Karl Maria Swoboda zum 28. Januar 1959, Wien - Wiesbaden 1959, s. 273-307.
    83. R. Wagner-Rieger, Die Architektur von Krems und Stein, in: H. Kühnel ed., Ausstellung 1000 Jahre Kunst in Krems, 28. Mai bis 24. Oktober 1971, Dominikanerkloster Krems, Niederösterreich, Krems 1971, s. 88-130.
    84. E. Lanc, Die mittelalterlichen Wandmalereien in Wien und Niederösterreich. Wien 1983.
    85. P. Crossley, Gothic Architecture in the Reign of Kasimir the Great. Church Architecture in Lesser Poland 1320-1380. Państwowe zbiory sztuki na Wawelu. Biblioteka Wawelska 7. Kraków 1985.
    86. H. Tietze - M. Hoernes - M. Nistler, Die Denkmale des politischen Bezirkes Krems. Österreichische Kunsttopographie I. Wien 1907.
    87. J. Sommer, Severní předsíň kostela sv. Mikuláše ve Znojmě, Památky a příroda 10, 1985, s. 391-393.
    88. B. Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A/I. Praha 1994.
    89. B. Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 2. J/N. Praha 1999.
    90. P. Kroupa, Opevněný farní kostel sv. Markéty v Loděnicích, in: K. Chamonikola ed., Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550. II. Brno. Brno 1999, s. 118-120.
    91. J. Bukovský, Starobrněnský klášter, jeho středověká výstavba a otázky spojené s rehabilitací objektů kolem rajského dvora kláštera králové, Časopis Moravského muzea LXXIII, 1988, s. 79-95.
    92. Ch. Farka, Archäologische Untersuchungen im Dom zu Wiener Neustadt, in: F. Röhrig - G. Stangler edd., Die Zeit der frühen Habsburger. Dome und Klöster. 1279-1379. Niederösterreichische Landesausstellung, Wiener Neustadt 12. Mai bis 28. Oktober. Katalog des Niederösterreichischen Landesmuseums 85. Wien 1979, s. 137-142.
    93. J. Sommer, Poznámky ke gotické stavební podobě bývalé kaple sv. Kateřiny v Rožmberku nad Vltavou, Průzkumy památek VII, č. 2, 2000, s. 185-196.
    94. K. Benešovská, Hlava druhá. 1310-1420, in: P. Kratochvíl ed., Velké dějiny zemí Koruny české. Tematická řada. Architektura. Litomyšl - Praha 2009, s. 105-216.
    95. J. Kowalski - T. Ratajczak edd., Między panem i plebanem. Wieś, miasto, władza świecka i duchowna w kulturze średniowiecznej Europy. Materiały Seminariów Mediewistycznych PTPN im. Alicji Karłowskiej-Kamzowej z lat 2009-2011. Prace Komisji Historii Sztuki, Poznańskie Towarzystwo Przyjaciół Nauk 39. Poznań 2013.
    96. K. H. Clasen, Deutsche Gewölbe der Spätgotik. Schriften des Instituts für Theorie und Geschichte der Baukunst. Berlin 1958.
    97. K. Mathieu, Der Hamburger Dom. Untersuchungen zur Baugeschichte im 13. und 14. Jahrhundert (1245-1329) und eine Dokumentation zum Abbruch in den Jahren 1804-1807. Mitteilungen aus dem Museum für Hamburgische Geschichte, Neue Folge 8, Hamburg 1973.
    98. H. Küllchen, Herford. Damenstift St. Marien, in: K. Hengst ed., Westfälisches Klosterbuch. Lexikon der vor 1815 errichteten Stifte und Klöster von ihrer Gründung bis zur Aufhebung 1. Veröffentlichungen der Historischen Kommission für Westfalen 44. Quellen und Forschungen zur Kirchen- und Religionsgeschichte 2. Münster 1992, s. 412-417.
    99. W. Otto - D. Nothoff, Die Stiftskirche St. Marien auf dem Berge zu Herford. Großer DKV-Kunstführer. Berlin 2006.
    100. I. Hlobil, Nový příspěvek k dějinám moravské gotické architektury, in: Vlastivědný věstník moravský XXXI, 1979, s. 310-313.
    101. J. Štětina, Stavební vývoj kolegiátního kostela sv. Mořice v Kroměříži, in: P. Pálka ed., 750 let kolegiátního kostela sv. Mořice a zakladatelská činnost Bruna ze Schauenburku v Kroměříži (historie, náboženský a duchovní vývoj, architektura, hudba, výtvarné umění, osobnosti 1260-2010). Kroměříž 2010, s. 54-60.
    102. D. Prix, Dlouhý presbytář kostela v Žárech. K sakrální architektuře moravsko-slezského pomezí kolem roku 1300. Opava 2011.
    103. J. Štětina, Středověká Kroměříž, in: M. Perůtka ed., Kroměříž. Historické město a jeho památky. Kroměříž 2013, s. 49-106.
    104. E. Marckhgott, Basilika St.-Laurenz. Enns-Lorch. Ried im Innkreis 1988.
    105. I. Hlobil - P. Michna - M. Togner, Olomouc. Praha 1984.
    106. K. Mezihoráková, Architektura středověkého kostela dominikánek sv. Kateřiny v Olomouci, in: D. Prix ed., Pro arte. Sborník k poctě Ivo Hlobila, Praha 2002, s. 73-84.
    107. Z. Bláhová, Klášter dominikánek v Olomouci, in: I. M. Kubešová ed., Památky a osobnosti. Olomoucké kláštery II. Olomouc 2006, s. 21-33.
    108. K. Mezihoráková, Architektura středověkých klášterů dominikánek v Čechách a na Moravě. Praha 2016.
    109. J. Adamski, Englischer Kathedralbau oder bodenständiger Stil baltischer Backsteingotik? Neue Überlegungen zur Baugeschichte und Gestalt der St. Jakobikirche zu Rostock, Beiträge zur Geschichte der Stadt Rostock 32, 2012.
    110. J. T. Frazik, Sklepienia tak zwane piastowskie w katedrze wawelskiej. Ze studiów nad gotycką katedrą w Krakowie, Studia do dziejów Wawelu III, 1968, s. 127-147.
    111. J. Michler, Die ursprüngliche Chorform der Zisterzienserkirche in Salem, Zeitschrift für Kunstgeschichte XLVII, 1984, s. 1-46. Go to original source...
    112. J. Michler, Neue Funde. Dendrochronologische Datierung des Salemer Münsters, Kunstchronik XXXVIII, 1985, s. 225-228.
    113. U. Knapp, Salem. Die Gebäude der ehemaligen Zisterzienserabtei und ihre Ausstattung. Forschungen und Berichte der Bau- und Kunstdenkmalpflege in Baden-Württemberg 11. Stuttgart 2004.
    114. M. C. Schurr, Gotische Architektur im mittleren Europa 1220-1340. Von Metz bis Wien. München - Berlin 2007.
    115. M. Thome, Kirche und Klosteranlage der Zisterzienserabtei Heiligenkreuz. Die Bauteile des 12. und 13. Jahrhunderts. Studien zur internationalen Architektur- und Kunstgeschichte 52. Petersberg 2007.
    116. P. König, Bewahren und Beleben. Baugeschichte und Restaurierung von Schloß und Kapelle, in: M. Wohlfarth ed., Festschrift Ulmerfeld 995-1995. Amstetten 1995, s. 35-50.
    117. J. Kuthan, Zakladatelské dílo krále Přemysla Otakara II. v Rakousku a ve Štýrsku. Praha 1991.
    118. M. Schwarz, Die Baukunst in Österreich zur Regierungszeit Ottokars II. Přemysl (1251-1276), in: Jahrbuch für Landeskunde von Niederösterreich, Neue Folge 44-45/1978-1979, s. 453-469.
    119. M. Schwarz, Spätottokarisch oder frühhabsburgisch? Neue Aspekte zur architekturgeschichtlichen Entwicklung in Österreich im letzten Viertel des 13. Jahrhunderts, in: A. Błażejewska - E. Pilecka edd., Argumenta, articuli, quaestiones. Studia z historii sztuki średniowiecznej. Księga jubileuszowa dedykowana Marianowi Kutznerowi, Toruń 1999, s. 197-220.
    120. P. Kroupa, Pozdně gotické tendence v architektuře 13. a 14. století - příspěvek k tématu, Průzkumy památek XX, č. 1, 2013, s. 3-48.
    121. J. Kroupa - O. Jakubec, Telč. Historické centrum. Praha 2013.
    122. J. Kuthan, Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Města. Hrady. Kláštery. Kostely. Vimperk 1994.
    123. F. Záruba, Hradní kaple I. - doba přemyslovská. Praha 2014.
    124. J. Beránek - J. Kypta - F. Laval - Z. Neustupný, Raně gotický závěr chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně, Průzkumy památek XX, č. 1, 2013, s. 49-80.
    125. M. Patrný - J. Beránek, Arciděkanský chrám sv. Bartoloměje v Kolíně. Historický a stavební vývoj. České Budějovice - Praha 2014.
    126. G. Buchinger - P. Mitchell - D. Schön - H. Schönfellner-Lechner, Bau- und Besitzergeschichte der "Domus Gozzonis" in Krems, in: G. Buchinger - E. Lanc - P. Mitchell a kol., Gozzoburg. Stand der Dinge - September 2007. Horn 2007, s. 8-12.
    127. G. Buchinger - P. Mitchell - D. Schön - H. Schönfellner-Lechner, Die domus Gozzonis in Krems an der Donau - Das Haus des Stadtrichters Gozzo aus dem 13. Jahrhundert und seine Entwicklung bis zum Ausgang des Mittelalters, Castellologica Bohemica 11, 2008, s. 165-190.
    128. M. Thome, Bauen im Herzogtum Österreich unter Premysl Otakar II. (1251-1276/78). Zum Problem einer politischen Deutung architektonischer Formen, Zeitschrift für Architektursgeschichte 4, 2012, s. 39-54.
    129. H. Schönfellner-Lechner - G. Buchinger, Der Wappensaal der Domus Gozzonis in Krems, Österreichische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege LXII/4, 2008, s. 603-617.
    130. G. Buchinger - P. Mitchell - D. Schön - H. Schönfellner-Lechner, Die Baugeschichte der domus Gozzonis zu Krems an der Donau. Das Haus eines Stadtrichters aus dem 13. Jahrhundert, Burgen und Schlösser 49, 2008, s. 228-235.
    131. K. Bleicher, Studien zur Baugeschichte des Domchors zu Wiener Neu-stadt, Unsere Heimat 61. Zeitschrift für Landeskunde von Niederösterreich. Neue Folge, Wien 1990.
    132. M-A. Kuhn-Mutter, L'eglise Saint-Vincent de Metz, Les cahiers Lorrains 34, 1982, s. 131-146.
    133. M-C. Burnand, La Lorraine gothique. Paris 1989.
    134. G. Minn, Kathedralstadt und Benediktinerkloster. Die Abtei St. Vinzenz und die Stadt Metz im Mittelalter. Trier 2002.
    135. M-A. Kuhn-Mutter, Saint-Vincent au rythme du temps. Metz 2005.
    136. J. Zink, Bemerkungen zum Ostchor der Kathedrale von Verdun und seinen Nachfolgebauten, Trierer Zeitschrift für Geschichte und Kunst des Trierer Landes und seiner Nachbargebiete 38, Trier 1975, s. 153-222.
    137. A. Villes, Les campagnes de construction de la cathédrale de Toul. Première partie. Les campagnes du XIIIe siècle, Bulletin Monumental 130, 1972, s. 179-189. Go to original source...
    138. H. Collin, L'abbatiale de Saint-Mihiel, in: Congrès archéologique de France 149e session, 1991, Les Trois-Évêchés et l'ancien duché de Bar, Paris 1995, s. 293-339.
    139. H. Fasching, Die Chorherrenstifte von Wiener Neustadt. Eine rechtsgeschichtliche Untersuchung. Veröffentlichungen des Kirchenhistorischen Instituts der Katholisch-Theologischen Fakultät der Universität Wien 2. Wien 1966.
    140. W. Buchowiecki, Die gotischen Kirchen Österreichs. Wien 1952.
    141. E. Marckhgott - L. Altmann, Die Sankt-Laurenz-Basilika zu Enns-Lorch. München 1978.
    142. O. Winkler, St. Laurentz-Basilika zu Enns-Lorch. Ried im Innkreis 1999.
    143. A. Wenzel, Die Baugeschichte der Klosterkirche zu Trebitsch, Marburger Jahrbuch für Kunstwissenschaft 5, 1929, s. 353-419. Go to original source...
    144. H. Tietze a kol., Österreichische Kunsttopographie V. Die Denkmale des politischen Bezirkes Horn in Niederösterreich 2. Die Denkmale der Gerichtsbezirkes Horn. Wien 1911.
    145. D. Frey - K. Ginhart edd., Georg Dehio: Handbuch der deutschen Kunstdenkmäler II. Österreich 2. Wien, Niederösterreich, Oberösterreich und Burgenland. Wien - Berlin 1935.
    146. A. Klaar, Eine Kirchenbautype der Hochgotik in Niederösterreich, Jahrbuch für Landeskunde von Niederösterreich, Neue Folge 36/2, 1964, s. 656-669.
    147. F. Eppel, Das Waldviertel. Seine Kunstwerke, historischen Lebens- und Siedlungsformen. Salzburg 1989.
    148. W. Huber, Polit. Bezirk Horn, in: E. Benesch - B. Euler-Rolle - C. Haas a kol., Dehio-Handbuch. Die Kunstdenkmäler Österreichs. Niederösterreich nördlich der Donau. Wien 2010, s. 775-776.
    149. E. Rabl, Der Bezirk Horn. Wien 2013.
    150. W. Robl, Martinsberg im Waldviertel und in der Oberpfalz - zwei Kirchen in derselben Tradition, mit Anmerkungen zu den Grafen von Hohenburg-Poigen-Wildberg und zu Pabonen. Berching 2017.
    151. M. Weltin, Zur Entstehung der niederösterreichischen Landgerichte, in: M. Weltin ed., Babenberger-Forschungen, Jahrbuch für Landeskunde von Niederösterreich, Neue Folge 42, 1976, s. 276-315.
    152. M. Weltin, Zur Entstehung der niederösterreichischen Landgerichte, in: F. Reichert - W. Stelzer edd., Das Land und seine Recht. Ausgewählte Beiträge zur Verfassungsgeschichte Österreichs im Mittelalter. Mitteilungen des Instituts für Österreichische Geschichtsforschung. Ergänzungsband 49. Wien 2006, s. 24-59.
    153. F. Daim - K. Kühtreiber - T. Kühtreiber, Burgen Waldviertel - Wachau - Mährisches Thayatal. Wien 2009.
    154. G. Schweighofer, Die Entwicklung der Pfarrorganisation im Poigreich des Mittelalters, Das Waldviertel 5-6, 1956, s. 84-94.
    155. G. Schweighofer, Die Entwicklung der Pfarrorganisation im Poigreich des Mittelalters. Schluß, Das Waldviertel 7-8, 1956, s. 121-140.
    156. F. Endl, Die Baudenkmäler des ehemaligen Cistercienser-Frauen-klosters St. Bernhard's bei Horn (Nieder-Osterreich), Mittheilungen der K. k. Central-Commission für Erforschung und Erhaltung der kunst- und historischen Denkmale XXVI, Neue Folge, Wien 1900, s. 89-91.
    157. B. Schedl, Zum Gründungsbau des ehemaligen Zisterzienserinnenklosters St. Bernhard bei Horn, in: R. Andraschek-Holzer - M. Niederkorn-Bruck - B. Schedl, St. Bernhard (Niederösterreich) und die Zisterzienser. Neue Forschungen zu Geschichte und Kunstgeschichte. St. Pölten 2001, s. 51-72.
    158. R. Andraschek-Holzer - M. Niederkorn-Bruck - B. Schedl, Sankt Bernhard (Niederösterreich) und die Zisterzienser. Neue Forschungen zur Geschichte und Kunstgeschichte. St. Pölten 2001.
    159. M. Capra, Die Karner Niederösterreichs. Ein Beitrag zur Entwicklungsgeschichte des Karners. Wien 1926.
    160. J. Žáry, Dvojloďové kostoly na Spiši. Bratislava 1986.
    161. K. Kubes, Der Bauherr im Spiegel seiner Kunst. An ausgewählten mittelalterlichen Beispielen aus Österreich und besonders Niederösterreich, Jahrbuch des Vereins für Landeskunde von Niederösterreich, Neue Folge 50-51/1984-1985, Wien 1985, s. 229-337.
    162. A. Reich, Pulkau. Seine Kirchen und seine Geschichte. Wien 1963.
    163. H. Puschnik, Pulkau. Geschichts-, Kunst- und Kulturführer. Pulkau 1984.
    164. H. Puschnik - H. Puschnik, Pulkau. Stadtgeschichte, Kunst, Kultur. Wien 1998.
    165. K. Benešovská, Klášter minoritů a klarisek ve Znojmě a jeho středověká podoba, in: Česko-rakouské vztahy ve 13. století. Rakousko (včetně Štýrska, Korutan a Kraňska) v projektu velké říše Přemysla Otakara II. Sborník příspěvků ze symposia konaného 26.-27. září 1996 ve Znojmě, Praha 1998, s. 217-236.
    166. T. Valeš, Kostel sv. Hypolita ve Znojmě - Hradišti sv. Hypolita. Praha 2017.
    167. G. Brucher, Raabs an der Thaya (NÖ.), Pfarrkirche zu "Maria Himmelfahrt am Berge", in: G. Brucher ed., Geschichte der bildenden Kunst in Österreich II. Gotik. München - London - New York 2000, s. 279-281.
    168. R. Weidl, Pfarrkirche "Zu Maria Himmelfahrt am Berge", in: R. Weidl, Raabs an der Thaya. Salzburg 2009.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content