Průzkumy památek 2019, 26(1):73-84 | DOI: 10.56112/pp.2019.1.05

Nové poznatky o tvorbě a životě pražského sochaře Petra Prachnera (1744-1807)

Kryštof Loub
student katedry Dějiny umění, Ústav pro dějiny umění Univerzity Karlovy

V rámci mého primárně archivního bádání byly kriticky prověřeny mnohé tradované a nepřesné informace o životě, studijních cestách a připisovaných uměleckých dílech pražského sochaře přelomu baroka a klasicismu Petra Prachnera. Bylo zjištěno, že Petr Prachner skutečně studoval na Královské akademii v Londýně v roce 1770 a téhož roku získal i stříbrné akademické ocenění, jak nás zpravuje Jaroslav Schaller. Hypotézu, že získal někde ještě druhé, zlaté ocenění lze pak potvrdit na základě výpovědi jeho syna sochaře Václava Prachnera, který je pregnantně zmiňuje ve své závěti. Právě Londýn hrál pro formování Prachnera st. velkou roli. Ukazují to zakázky ryze klasicistní i chinoiserní, které objednal pro zámecký park ve Veltrusech u našeho umělce hrabě Rudolf Chotek. Díky detailně zachovalé korespondenci můžeme mapovat průběh jak již známé zakázky řezbářských detailů dnes již zaniklého Čínského pavilonu, tak i nově objevené zakázky sochařských prvků Pavilonu přátel venkova. A při podrobnějším studiu těchto zdrojů vyvstávají do popředí Prachnerovy přímé inspirační zdroje v podobě grafických alb anglického architekta Williama Chamberse.
Ve spojení s tím, jakým způsobem byl Prachner popisován v korespondenci hraběte Chotka, jsem názoru, že se úloha umělce neomezovala na čistě sochařskou složku, ale mohl i sloužit jako umělecký poradce, který byl znalý nejnovějších trendů v umění ze zahraničních akademií. Znalost nejnovějších trendů v umění stejně jako velmi kvalitní školení lze vidět i v sochařském projevu jeho syna Václava, kterému jistě jeho otec zprostředkoval to nejlepší a nejkvalitnější, co sám poznal. Vzhledem k náročnosti tématu a množství prázdných míst umělcova medailonu si tato studie neklade nárok na naprostou úplnost. Ba naopak se snaží podnítit další diskuzi a výzkum doby poslední třetiny 18. století v Čechách. Tato doba je totiž velmi zajímavá co se týče nových uměleckých stylů, materiálů, nových objednavatelům ale i možnosti vycestování za studiem.

Klíčová slova: Petr Prachner (1744-1807), barokní sochařství, Rudolf Chotek, Veltrusy, Václav Prachner, 18. století, kostel Panny Marie Vítězné v Praze Malé Straně

New Findings about the Life and Work of the Prague Sculptor Petr Prachner (1744-1807)

All significant synthetic works about Baroque sculpture art mentioned the Prague sculptor Petr Prachner (1744-1807) as one of the last great artists of the late 18th century. In addition to his best-known undertaking, the decorated altarpiece of the Infant Jesus of Prague in the Church of Our Lady Victorious in the Lesser Town, additional works were ascribed to him, not only in Prague but also in the rest of the Kingdom of Bohemia. At the same time, experts debated about his study stays in London and Mannheim. As a result of my several-year archival research, much traditional information in Prachner's profile can be specified or refused and the missing can be added. Moreover, his inspirations from abroad can be better explained and further works can be ascribed to him based on style analysis.

Keywords: Petr Prachner (1744-1807), Baroque sculpture art, Rudolf Chotek, Veltrusy, Václav Prachner, 18th century, Church of Our Lady Victorious in the Lesser Town in Prague

Zveřejněno: 15. červen 2019  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Loub, K. (2019). Nové poznatky o tvorbě a životě pražského sochaře Petra Prachnera (1744-1807). Průzkumy památek, 26(1), 73-84. doi: 10.56112/pp.2019.1.05
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. C. von Wurzbach, Biographisches Lexikon des Kaiserthums Österreich. Band XXIII. Wien 1872.
    2. C. von Wurzbach, Biographisches Lexikon des Kaiserthums Österreich. 56. Teil. Wien 1888.
    3. S. Baur, Allgemeines historisch-biographisch-literarisches Handwörterbuch aller merkwürdigen Personen, die in dem ersten Jahrzehend des Neunzehenten Jahrhunderts gestorben sind. II. Band. Stettin - Ulm 1816.
    4. J. J. H. Czikann-Graeffer, Österreichiste National-encyklopaedie oder alphabetische Darlegung der wissenswuerdigsten Eigenthuemlichkeiten des österreichischen… IV. Band. Wien 1836.
    5. K. Klunzinger, Die Künstler aller Zeiten und Völker oder Leben und Werke der berühmtesten Baumeister, Bildhauer, Maler, Kupferstecher, Formschneider, Lithographen, etc., III. Band. Stuttgart 1864.
    6. J. Schaller, Beschreibung der königl. Haupt- und Residenzstadt Prag. Band III. Prag 1796.
    7. J. Schaller, Beschreibung der königl. Haupt- und Residenzstadt Prag. Band IV. Prag 1797.
    8. G. J. Dlabacz, Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlessien. Zweiter Band J-R. Prag 1815.
    9. Neue Annalen der Literatur des österreichischen Kaiserthums, II. Jahrganges, II. Band July - December, Wien 1808.
    10. T. Buliová-Kubátová, O sochaři Petru Prachnerovi, Umení XLI, 1993, s. 347-351.
    11. O. J. Blažíček, Sochařství baroku v Čechách. Praha 1958.
    12. M. Horyna, Barokní sochaři ve službách břevnovsko-broumovského kláštera, in: M. Bartlová a kol., Tisíc let benediktinského kláštera v Břevnove. Praha 1993, s. 148-149.
    13. R. Prahl ed., Umění náhrobku v českých zemích 1780-1830. Praha 2004.
    14. T. Hladík, Modeletto Petra Prachnera ve sbírkách Národní galerie v Praze, in: V. Vlnas - T. Sekyrka edd., Ars baculum vitae. Sborník studií z dějin umění a kultury k 70. narozeninám prof. PhDr. Pavla Preisse, DrSc. Praha 1996, s. 310-316.
    15. M. Horyna, Barokní plastika ve sbírkách muzea hlavního města Prahy. Praha 1973.
    16. E. Poche ed., Umělecké památky Čech 3 (P-Š). Praha 1980.
    17. Š. Chlumská ed., CM 863. Svatí Cyril a Metoděj. Dějiny - tradice - úcta. Průvodce výstavou Národní galerie - klášter sv. Anežky (1. 2. 2013-2. 2. 2014). Praha 2013.
    18. A. Podlaha, Materiálie k slovníku umělců a uměleckých řemeslníků. Památky archeologické XXVIII. Sešit 1, Praha 1916.
    19. A. Podlaha, Materiálie k slovníku umělců a uměleckých řemeslníků. Památky archeologické XXVIII. Sešit 2, Praha 1916.
    20. A. Podlaha, Materiálie k slovníku umělců a uměleckých řemeslníků. Památky archeologické XXVIII. Sešit 3, Praha 1916.
    21. A. Podlaha, Materiálie k slovníku umělců a uměleckých řemeslníků. Památky archeologické XXXI. Sešit 4, Praha 1919.
    22. F. M. Pelcl, Abbildungen böhmischer und mährischer Gelehrten und Künstler, nebst kurzen Nachrichten von ihren Leben und Werken. Vierter Theil. Prag 1782.
    23. R. Tibitanzlová, Jan Jakub Quirin Jahn. Inventář osobního fondu. Archiv Národní Galerie v Praze 2011.
    24. E. Šebesta - A. L. Krejčík, Popis obyvatelstva hlavního města Prahy z roku 1770 - I. Staré Město. Praha 1933.
    25. E. Poche, Praha na úsvitu nových dějin. Praha 1988.
    26. J. A. Beringer, Geschichte der Mannheimer Zeichnungsakademie. Straßburg 1902.
    27. B. Grotkamp-Schepers, Die Mannheimer Zeichnungsakademie (1756/69-1803) und die Werke der ihr angeschlossenen Maler und Stecher. Haag und Herchen 1980.
    28. E. Hoffmann, Peter Anton von Verschaffelt. Hofbildhauer des Kurfürsten Carl Theodor in Mannheim. Diplomní práce, der Philosophisch - Historischen Fakultät der Ruprecht-Karls-Universität Heidelberg. Mannheim 1982.
    29. S. C. Hutchison, The History of the Royal Academy 1768-1968. London 1968.
    30. M. Whinney, Sculpture in Britain, 1530 to 1830. Harmondsworth 1964.
    31. www.royalacademy.org.uk/art-artists/name/thomas-banks-ra
    32. E. Poche, Architektura pozdního baroka a rokoka v Čechách, in: J. Dvorský, Dějiny českého výtvarného umění. Od počátků renesance do závěru baroka II/2. Praha 1989, s. 663-691.
    33. J. N. F. Schönfeld, Schematismus für das Königreich Böheim 1789. Prag 1789.
    34. P. Načeradská, Pavilon Marie Terezie ve Veltrusech. Historický průzkum k dějinám stavby, Průzkumy památek XX, č. 1, 2013, s. 145-176.
    35. A. Wenig, Veltrusy, park a zámek. Praha 1917.
    36. W. Chambers, Plans, Elevations, Sections and Perspective Views of the Gardens and Buildings at Kew in Surrey. London 1763.
    37. W. Chambers, Designs of Chinese Buildings, Furniture, Dresses, Machines and Utensils. London 1757. Přejít k původnímu zdroji...
    38. J. Pillement, A New Book of Chinese Ornament. Invented & Engraved by J. Pillement, London 1755.
    39. J. Pillement, One Hundred and Thirty Figures, Ornaments and some Flowers in Chinese Style of 1767. London 1767.
    40. R. Biegel, Mezi barokem a klasicismem. Proměny architektury v Čechách a Evropě druhé poloviny 18. století. Praha 2012.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah