Průzkumy památek 2019, 26(2):39-46 | DOI: 10.56112/pp.2019.2.04
Komplexní přírodovědný průzkum techniky a technologie malby Gabriela Müllera na příkladu portrétů Jana Adama z Questenbergu a Marie Antonie z Questenbergu
- 1 Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování v Litomyšli
- 2 Národní galerie Praha, Chemicko-technologická laboratoř
V letošním roce proběhl rozsáhlý průzkum dvou olejomaleb od barokního malíře Gabriela Müllera ze sbírek zámku Jaroměřice nad Rokytnou. Německý malíř Gabriel Müller (1688-1764), ačkoli patří dnes mezi méně známé umělce, byl žákem a asistentem Jana Kupeckého (1666-1740). Komplexní neinvazivní a invazivní průzkum dvou podobizen se zaměřil na studium techniky a technologie malby tohoto autora. Průzkum prokázal, že Gabriel Müller vycházel z dobově rozšířené techniky malby na tónovaném bolusovém podkladu. V jeho malbě byly identifikovány pigmenty typické pro malířství 18. století. Přírodovědný průzkum moderními instrumentálními metodami prokázal v původní bílé malbě zejména olovnatou bělobu s lokální příměsí uhličitanu vápenatého. Modré partie byly malovány indigem a pruskou modří. U červených pigmentů byla identifikována rumělka, červený okr, červený org. lak - košenila. Zelené pigmenty zastupuje rezinát mědnatý s měděnkou a u černých pigmentů je to kombinace uhlíkaté a kostní černě. Pojivem v barevných vrstvách malby byl prokázán lněný olej. Výsledky rozsáhlého průzkumu se staly podkladem pro interpretaci způsobu malby Gabriela Müllera.
Technologie jeho malby sleduje dobovou praxi zavedenou v českých zemích nejméně od poloviny 17. století. Jedná se o vrstvenou olejomalbu na plátně, provedenou na červeném tónovaném podkladu bolusového typu, využívající systém podmaleb a lazur. Kdybychom ji měli krátce shrnout, jedná se o malbu provedenou ve třech základních krocích: přípravná kresba ̶ podmalba ̶ finální malba s lazurami, což koresponduje s obdobnou výstavbou malby ve všech dobových evropských kulturních centrech. Jedná se o způsob malby dobově téměř kanonický, kdy, zjednodušeně řečeno, síla nánosu barvy na tmavém podkladu je největší ve světlech a klesá směrem ke stínům, které jsou tvořeny optickým součtem tónu podkladu, nebo tmavých partií podmalby a vrchních lazur.
Technika malby Gabriela Müllera v porovnání s malbou Jana Kupeckého se jeví ve většině aspektů jednodušeji. Ačkoli oba autoři využívají podobnou techniku malby a používají podobné, často identické historické materiály, Kupeckého vrstevnatý systém malby je daleko složitější. Je také zřejmé, že Kupecký výsledné ztvárnění a barevnost hledal i v průběhu malby, jak dokládají četné pentimenti, což se u Gabriela Müllera nepotvrdilo. Jeho malba, jak se zdá, vycházela naopak z velmi pečlivé přípravy, která umožňovala autorovi dělat během malby jen minimální změny.
Získaná data prohloubila dosavadní znalosti a posloužila jako prvotní korektiv pro srovnání s technikou malby Jana Kupeckého. Při interpretaci byl rovněž brán zřetel na začlenění do širšího dobového technologického kontextu výtvarných technik 18. století.
Klíčová slova: Průzkum, technika malby, stratigrafie, podmalba
COMPREHENSIVE NATURAL HISTORY RESEARCH OF THE TECHNIQUE AND TECHNOLOGY OF THE PAINTING BY GABRIEL MÜLLER ON THE EXAMPLE OF THE PORTRAITS OF JOHANN ADAM OF QUESTENBERG AND MARIA ANTONIA OF QUESTENBERG
The article explores the technique and technology of the painting by Gabriel Müller (1688-1764), a follower and assistant of Johann Kupezky (1666-1740). Two portraits from the collection of Jaroměřice nad Rokytnou Castle were used as examples to examine the painting's technique and technology. Evidence was provided that Gabriel Müller proceeded from the broadly used painting technique on a toned bole underlay. Pigments typical of 18th century painting were identified in the Müller's work of art. The research results provided valuable information for the interpretation of Gabriel Müller's painting style. The acquired data deepened the previous knowledge and served as a primary corrective for a comparison with Johann Kupezky's painting technique. The interpretation took into account a wider technology context of 18th century fine art techniques.
Keywords: Research, painting technique, stratigraphy, underpainting
Zveřejněno: 15. prosinec 2019 Zobrazit citaci
| ACS | AIP | APA | ASA | Harvard | Chicago | IEEE | ISO690 | MLA | NLM | Turabian | Vancouver |
Reference
- L. Ruhe, Some introductory notes on count Johann Adam von Questenberg and his collection of portraits, in: L. Machačko ed., Sborník z konference Restaurování a ochrana uměleckých děl. Konzervace a restaurování malby a polychromie, Kutná Hora 2017, s. 6-19.
- L. Ruhe, The portrait painter and draughtsman Gabriel Müller (1688-1764), also known as 'Kupezky-Müller': Dedicated to his patrons, devoted to nature, Průzkumy památek XXVI, č. 2, s. 23-38.
Přejít k původnímu zdroji... - A. Steckerová ed., Petr Brandl 1668-1735: Studie. Národní galerie v Praze 2018.
- A. Wallert, Methods and Materials of Still-Life Painting in the Seventeenth Century, in: A. Wallert ed., Still Life: Techniques and Style: An Examination of Paintings from the Rijksmuseum. Rijksmuseum Amsterdam 1999.
- K. Helwig, Iron oxide pigments: natural and synthetic, in: B. Berrie ed., Artists' Pigments: A Handbook of Their History and Characteristics 4. National Gallery of Art Washington 2007, s. 39-109.
- B. H. Berrie, Prussian blue, in: E. W. Fitzhugh ed., Artists' Pigments: A Handbook of Their History and Characteristics 3. Oxford University Press 1997, s. 191-217.
- R. Klouza, Pohled do obrazu: technologická kopie obrazu jako tvůrčí studijní proces. Boskovice 2014.
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.