Průzkumy památek, 2013 (roč. 20), číslo 2

Dvacet let časopisu Průzkumy památek

Vladislav Razím

Průzkumy památek 2013, 20(2):1-2  

Románské jádro a renesanční přestavba kostela Nanebevzetí Panny Marie v Obděnicích na Sedlčansku

Jan Kypta, Alena Nachtmannová, Jan Veselý

Průzkumy památek 2013, 20(2):3-28  

Vesnice Obděnice (okres Příbram) leží na pomezí středních a jižních Čech. Nachází se kopcovité krajině s málo příznivými podmínkami pro zemědělství, která byla kolonizována na přelomu 12. a 13. století. U zdejšího kostela dobře rozlišíme tři hlavní stavební etapy - románskou, renesanční a pseudoslohovou. Románské, patrně v jedné stavební etapě vzniklé jádro kostela - celá loď a původní část věže; prvotní závěr zanikl - odlišíme od mladších konstrukcí na první pohled, protože vnější líce středověkého obvodového zdiva důsledně zbaveny omítek. Zatímco hmota lodi se od doby založení kostela prakticky nezměnila, u věže došlo k dodatečnému zvýšení o jedno...

Brány vrchnostenských dvorů v Čechách od 16. do počátku 20. století

Jan Žižka

Průzkumy památek 2013, 20(2):29-50  

V rámci výzkumného úkolu byl v první polovině roku 2013 proveden podrobnější průzkum hospodářského dvora Skalkov (k.ú. Bolina, okres Benešov), který náležel k bývalému panství Vlašim. Průzkum brány dvora, která se téměř intaktně dochovala z renesanční výstavby, byl pak do značné míry podnětem pro širší zamyšlení nad podobou bran velkých hospodářských dvorů v Čechách.Branám hospodářských dvorů nebyla dosud věnována větší pozornost. Brána je vstupem zvenku dovnitř, propojuje dvůr s okolním světem. Branou projížděly naložené i prázdné vozy, vstupovali i vyházeli zde pracující lidé, byl vyháněn a zpět vháněn dobytek. Brána tedy musela být praktická,...

Předpecní jámy ve venkovských domech v Čechách od 2. pol. 18. do 1. pol. 20. století

Jiří Škabrada

Průzkumy památek 2013, 20(2):51-66  

Za předpecní jámu se pokládá prohlubeň zpravidla kvádrového tvaru, vytvořená v podlaze před ústím chlebové pece. Tyto útvary jsou známy především z mladšího období s tahovým vytápěním, protože většina pecí se logicky zachovala v takovéto mladší modifikaci. Užívaly se ale rovněž v tradičním starším systému, jak zjišťujeme na historických stavebních plánech a při stavebněhistorických průzkumech nebo archeologických výzkumech. V české odborné literatuře je možné najít o předpecních jámách jen sporadické zmínky, bez vysvětlení příčin a způsobů budování s vazbou na další prvky v tradičním dymníkovém i mladším tahovém vytápěcím systému.Studie se zabývá...

Mravín u Vysokého Mýta - průzkum vesnických staveb

Zuzana Vařeková

Průzkumy památek 2013, 20(2):67-82  

Překládaný plošný průzkum vesnice Mravín byl zpracován z několika důvodů, ale především kvůli dochovanému urbanismu. Vesnice Mravín leží 7 km na západ od Vysokého Mýta v geomorgofologicky měkce modelovaném terénu v nadmořské výšce 334 m. Vesnice je položena na mírně nakloněné plošině k severu při úpatí Vraclavského hřbetu na východě a vrchu Hradisko na západě. Půdorys vesnice tvoří náves obdélníkového tvaru s usedlostmi uspořádanými po obvodu severní, jižní a východní strany návsi a na západní straně s domkářskou zástavbou. Uprostřed návsi je situována vodní nádrž, jejíž dnešní tvar je totožný s tvarem zachyceným na mapě stabilního katastru. Zhruba...

Nové poznatky o rozšíření špýcharového domu na Českokrumlovsku

Daniel Šnejd

Průzkumy památek 2013, 20(2):83-96  

Dům s patrovou sýpkou nebo-li špýcharový dům, je zděným domem trojdílné dispozice komorového typu. Základním charakteristickým rysem je, že nad komorou je situováno ještě nejméně jednou úložné podlaží sloužící jako sýpka.Výskyt takto uspořádaného domu je v literatuře uváděn nejčastěji na území středního Podunají, například v oblastech jihozápadního Slovenska, Dolního Rakouska a Burgenlandu. V České republice zasahuje tradice takto uspořádaného domu oblast jižní Moravy a část jižních Čech. V ostatních oblastech Čech a Moravy jsou doloženy pouze ojedinělými nálezy, nicméně velice starobylých objektů, které dokládají že původní rozšíření domu s patrovou...

Pozdně renesanční dům čp. 98 v Brandýse nad Labem

Eva Vyletová

Průzkumy památek 2013, 20(2):97-114  

Článek shrnuje výsledky hloubkového průzkumu domu čp. 98 v Brandýse nad Labem, který odhalil pozoruhodnou výstavbu pozdně renesančního domu. Dokumentace nálezových situací ve stěnách s otisky zaniklých prvků a konstrukcí umožnila v základních rysech rekonstrukci základní podoby interiérů, zejména kleneb a vstupů. Novostavba pozdně renesančního patrového domu měla hloubkově orientovanou trojtraktovou dispozici se středním průjezdem a dvojicí bočních traktů. Z hlediska typologie představuje dům pokročilý typ osově symetrické dispozice. Z pozdně renesanční stavby se zachovaly klenuté sklepy a svislé nosné konstrukce v přízemí. Průjezd byl podle dochovaných...

Hrad Brumov - nové poznatky a úvahy o stavebním vývoji ve 13.-16.století

Radim Vrla

Průzkumy památek 2013, 20(2):115-123  

Zříceniny hradu Brumova leží nad městem Brumov-Bylnice, v jihovýchodní části Zlínského kraje. V letech 1977-1982 zde proběhl rozsáhlý archeologický výzkum, vedený PhDr.Jiřím Kohoutkem. Na základě výsledků tohoto výzkumu byly formulovány tyto základní teze o stavebním vývoji hradu: Hrad byl založen v období 1.poloviny 13.století. Z této doby pochází soubor pozdněrománských, kamenických článků a spodní část velké, hranolové věže. V následujícím období byly vystavěny další obytné budovy kolem nádvoří a ve 2. polovině 15. století byla vystavěna brána s okrouhlou baštou, vysunutá do příkopu. V první polovině 16.století byl hrad radikálně přestavěn za Meziříčských...

Náchodský kostel sv. Vavřince - poznatky z obnovy interiéru

Jiří Slavík

Průzkumy památek 2013, 20(2):123-134  

V průběhu obnovy spodní části omítek interiéru děkanského kostela sv. Vavřince v Náchodě v letech 2010 a 2011 došlo ve dvou etapách k provedení operativního průzkumu a dokumentace. Souběžně s první etapou proběhl v presbytáři záchranný archeologický průzkum. Přitom byly potvrzeny nedávno publikované hypotézy o vyšším stáří jižní věže a byla získána suma dalších informací, pozměňujících a doplňujících dosavadní představy o stavebním vývoji, podobě a vybavení chrámu.Součástí stavebních prací byla výměna podlahy v presbytáři. Přitom bylo zjištěno, že patu vítězného oblouku zdůrazňuje profilovaný pískovcový sokl. Ke zvýšení podlahy došlo zřejmě v průběhu...

Pozdně barokní krov kostela sv. Vavřince ve Výšovicích

Ondřej Belšík

Průzkumy památek 2013, 20(2):134-147  

Římskokatolický farní kostel sv. Vavřince je volně stojící neorientovanou stavbou s lodí obdélného půdorysu, s mírně ustoupeným půlkruhově zakončeným kněžištěm, s věží velmi mělce vystupující na severozápadní straně z hmoty lodi a s nižší patrovou sakristií přiléhající ke kněžišti na jeho severovýchodní straně. Kostel byl vybudován jako novostavba v letech 1747 až 1748.Zkoumanou část památky, konstrukci krovu sedlové střechy nad lodí a kněžištěm, v závěru kněžiště sledující jeho půlkruhové zakončení, lze rozdělit na dvě partie, a to na šiří a delší partii nad lodí a na kratší a užší partii nad kněžištěm. Obě části konstrukce jsou krokevní, hambalkové,...

Přírůstky středověkého fondu kulturních památek v roce 2013: Panna Marie Bolestná z pražského majetku a sv. Anna s Pannou Marií z Ostravy

Šárka Radostová

Průzkumy památek 2013, 20(2):147-153  

Příspěvek publikuje dvě nově objevené středověké polychromované dřevořezby. První je drobná soška Panny Marie Bolestné z pražského soukromého majetku, pravděpodobně torzo skupiny Kalvárie. Slohově souvisí s okruhem tvorby plzeňského Mistra Týneckého Zvěstování. Druhá památka pochází z ostravského soukromého majetku, náleží do podunajského okruhu pozdněgotické tvorby a zobrazuje sv. Annu s Pannou Marií, resp. Výchovu Panny Marie. Ikonografické téma je ve střední Evropě běžné až v baroku, hypoteticky může jít o redukovanou skupinu sv. Anny Samotřetí. Obě sošky jsou ve špatném stavu s novějšími vrstvami polychromie a jejich stav vyžaduje restaurování,...

Martin Musílek a kol., Havelské Město pražské ve středověku. Historie - archeologie - stavební historie

Ladislav Holík

Průzkumy památek 2013, 20(2):154-156  

Adel, Burg und Herrschaft an der "Grenze": Österreich und Böhmen

Vladislav Razím

Průzkumy památek 2013, 20(2):156-158  

Martin Gaži - Jarmila Hansová, Svatyně na okrajích měst, Křížová hora u Českého Krumlova v jihočeských a středoevropských souvislostech

Karel Kibic ml.

Průzkumy památek 2013, 20(2):158-160  

Průzkumy památek v odborném tisku za rok 2012

Zdeněk Dragoun, Jakub Drozda, Linda Hajžmanová, Václava Horčáková, Blanka Kynčlová, Gerda Lorencová, Hana Martinková, Irena Nováková, Zdeňka Prokopová, Jiří Slavík, Zuzana Stádníková, Vanda Svobodová, Regina Sypecká, Zuzana Šonská, Zuzana Vařeková

Průzkumy památek 2013, 20(2):161-194  

Průzkumy památek v odborném tisku za rok 2012

Bibliografický rejstřík časopisu Průzkumy památek, ročník 1-20, 1994-2013

Lukáš Hyťha, Hana Martinková

Průzkumy památek 2013, 20(2):195-216  

Bibliografický rejstřík prvních 20 ročníků časopisu Průzkumy památek, roky 1994-2013.