Průzkumy památek 2013, 20(2):83-96

Nové poznatky o rozšíření špýcharového domu na Českokrumlovsku

Daniel Šnejd

Dům s patrovou sýpkou nebo-li špýcharový dům, je zděným domem trojdílné dispozice komorového typu. Základním charakteristickým rysem je, že nad komorou je situováno ještě nejméně jednou úložné podlaží sloužící jako sýpka.
Výskyt takto uspořádaného domu je v literatuře uváděn nejčastěji na území středního Podunají, například v oblastech jihozápadního Slovenska, Dolního Rakouska a Burgenlandu. V České republice zasahuje tradice takto uspořádaného domu oblast jižní Moravy a část jižních Čech. V ostatních oblastech Čech a Moravy jsou doloženy pouze ojedinělými nálezy, nicméně velice starobylých objektů, které dokládají že původní rozšíření domu s patrovou sýpkou daleko přesahovalo hranice území, jež si tradici takto uspořádaného domu udrželo i v mladších obdobích.
Tento článek je zaměřen na výskyt špýcharového domu v nejvýchodnější části šumavského podhůří. Tato oblast, která je z etnografického hlediska známá jako Doudlebsko, se rozkládá na pomezí hranic okresů Český Krumlov a České Budějovice, mezi městy Kaplice, Český Krumlov, České Budějovice a Trhové Sviny. Existence tohoto typu domu na Doudlebsku byla doposud zaznamenána pouze v nejsevernějším cípu území v oblasti tzv. Koutů. Všechny objekty byly středověkého nebo raně novověkého původu. Nové objevy čtyř stejně starobylých špýcharových domů učiněné v posledních letech, však posouvají jeho výskyt blíže do centrální části Doudlebska. Prozatím nelze v otázce míry rozšíření špýcharového domu na Doudlebsku učinit žádný hodnověrný závěr. Zaznamenané nálezy byly pouze nahodilého charakteru, se systematickým průzkum celé oblasti bylo započato v roce 2013. Příspěvek se dále v krátkosti pokouší o vzájemnou komparaci atributů trojdílného domu s patrovou sýpkou na příkladech uvedených objektů.

Zveřejněno: 15. prosinec 2013  Zobrazit citaci