Průzkumy památek, 2017 (roč. 24), číslo 2

O zkoumání movitých památek z pohledu historika

Alena Nachtmannová

Průzkumy památek 2017, 24(2):1-4  

Benedikt Ried, Karel Fiala a portál do Staré sněmovny ve Starém královském paláci Pražského hradu

Michaela Ramešová

Průzkumy památek 2017, 24(2):5-20  

Studie se zabývá portálem do Staré sněmovny ve Vladislavském sále na Pražském hradě. Představuje výsledky dokumentace portálu a výklad archivních pramenů, které osvětlují novodobý vývoj památky považované za jedno ze stěžejních děl portálové architektury Benedikta Rieda.Tento portál z doby okolo roku 1500 je jedním z nejčastěji publikovaných děl Riedova okruhu. Málo známé je však to, že jeho nynější podoba pochází z převážné části až ze 30. letech 20. století, kdy byl portál obnoven pod dohledem Karla Fialy. Okolnosti odhalení portálu a jeho následné úpravy se studie pokouší objasnit.Architekt K. Fiala od poloviny 20. let 20. století vedl průzkumné...

Zánik hradu Starého Světlova

Dalibor Janiš, Zdeněk Štaffen, Radim Vrla

Průzkumy památek 2017, 24(2):21-28  

Zříceniny hradu Starého Světlova (okres Zlín, k. ú. Podhradí u Luhačovic) byly v posledních letech podrobeny intenzivnímu průzkumu, jehož součástí jsou také geologická zjištění. Na jejich základě byla vyslovena hypotéza týkající se zámiku hradu. Hrad Světlov byl postaven pány ze Šternberka kolem poloviny 14. století a poprvé je výslovně připomíná v roce 1360. Hrad byl centrem rozsáhlého panství a podle výsledků staršího archeologického průzkumu byl využíván ještě do závěru 15., respektive do počátku 16. století. V 80. letech 15. století vzniklo 13 km jižně nové centrum panství, hrad Nový Světlov. Starý Světlov byl opuštěn a jako pustý se připomíná...

Předsunutá bašta města Třebíče na tzv. Hrádku

Vladislav Razím

Průzkumy památek 2017, 24(2):29-40  

Město Třebíč na jižní Moravě vzniklo z podhradního osídlení benediktinského kláštera někdy v průběhu 2. poloviny 13. století. Poloha na dně hlubokého údolí, na břehu řeky Jihlavy, si vyžádala i přes existenci městských hradeb budování předsunutých opevnění. Jedna z předsunutých bašt byla vybudována přímo nad severním okrajem města, na skalnatém výběžku ostrohu, který město převyšoval téměř o 40 m. Bašta měla polygonální půdorys, nic bližšího však v důsledku novodobého zplanýrování však nevíme. Na straně natočené k předpolí byla chráněna segmentovým úsekem příkopu a patrně také valem nad jeho vnějším okrajem. Sekundárně byla k tomuto útvaru připojena...

Perspektivní divadla Martina Engelbrechta z mobiliárního fondu zámku v Lysicích

Zuzana Macurová, Zdeňka Míchalová

Průzkumy památek 2017, 24(2):41-48  

Ve sbírkách zámku Lysice se nachází významný konvolut grafických listů a perspektivních divadel augsburského rytce a vydavatele Martina Engelbrechta (1684-1756). Dílna, v níž se angažovali i další členové jeho rodiny, byla ve své době mimořádně úspěšná. V roce 1718 obdržel Martin Engelbrecht od císaře Karla VI. privilegium, které chránilo jeho díla před kopírováním a napodobováním. Engelbrechtova dílna produkovala veduty, mapy, portréty, historické a náboženské výjevy, žánrové a vojenské scény, architektonické a scénografické tisky nebo kostýmní obrazy. Zcela specifickým artiklem, jež nabízela, byla tzv. perspektivní divadla - vyobrazení, která se...

Příspěvek ke gotickým nástěnným malbám dochovaným v podkroví kostelů v jihozápadních Čechách

Ondřej Faktor

Průzkumy památek 2017, 24(2):49-61  

Na relativně nevelkém území jihozápadních Čech je koncentrována šestice středověkých kostelů, jejichž půdní prostory skrývají fragmenty gotických nástěnných maleb, jimž zatím nebyla věnována patřičná pozornost. Tyto malby kdysi zdobily stěny kostelních lodí a v podstřeší se ocitly posléze v důsledku druhotného snížení stropu či zaklenutí lodi. Nad klenbou lodi kostela sv. Václava v Čachrově se asi ze 60. let 14. století dochovaly pouze zlomky barevného pozadí a orámování později zazděného okna. Podobně nad sklípkovou klenbou trojlodí kostela Panny Marie v Nezamyslicích spatříme jen úsek ornamentálního dekoru ze sklonku 14. století, který byl vytvořen...

Krovy hřbitovního kostela sv. Michaela v Poličce

Jiří Bláha

Průzkumy památek 2017, 24(2):61-69  

Poličský hřbitovní kostel sv. Michaela archanděla je pro české a moravské země příznačným příkladem renesanční sakrální novostavby provedené tak, že zatímco vnější podoba stavby včetně velmi strmého sklonu střechy je vystavěna ještě zcela v duchu pozdně středověké stavební tradice, výzdoba interiéru včetně podoby charakteristických zpěváckých tribun již upřednostňuje téměř výhradně renesanční tvarosloví. Nad lodi i presbytářem renesančního kostela se dochovaly původní krovy z počátku poslední čtvrtiny 16. století. Smlouva na jejich zhotovení uzavřená zástupci města s jimramovským tesařem Jiříkem Krejzlíkem nese datum den sv. Mikuláše 1574. Zajímavé...

Nález roubené konstrukce pozdně gotického domu ve Stříbře (Ruská, čp. 305)

Tomáš Karel, Alžběta Kratochvílová

Průzkumy památek 2017, 24(2):69-78  

Průzkum domu čp. 305 v Ruské ulici ve Stříbře potvrdil stavební úpravy historicky a památkově mimořádně hodnotného městského domu složitého stavebního vývoje. Stavební tradice v daném prostoru má genezi sahající snad již do doby počátků formování městského lokačního půdorysu v prostoru tzv. Nového města, vznikajícího po roce 1380. Tuto domněnku můžeme ovšem opřít pouze o předpoklad stability a obestavění hlavní komunikace v daných místech. Nesporně je díky dendrochronologické analýze doložena existence domu, který byl v těchto místech postaven (nebo obnoven) po velkém požáru Stříbra v roce 1479.Pozdně středověký malý předměstský dům snad štítové...

Kaunitzové v obrazech a fotografiích z mobiliárního fondu Mnichovo Hradiště

Petra Medříková

Průzkumy památek 2017, 24(2):79-89  

Článek na příkladu obrazového a fotografického fondu z Nového Zámku (deponovaného v současné době na zámku Mnichovo Hradiště) poukazuje na možnosti práce s portrétními fondy. Nový Zámek byl v majetku české linie rodu Kaunitzů. Článek se soustředí na období 19. století a počátku 20. století, v době kdy se pozornost šlechty pozvolna obrací od reprezentativních malířských podobizen směrem k zachycování každodenního života na fotografiích. Aristokraté se nejdříve nechávají fotografovat v profesionálních ateliérech, na přelomu 19. a 20. století však již sami členové šlechtických rodů fotograficky dokumentují své vlastní životy.Bohaté portrétní fondy...

Jan Žižka: Hospodářské dvory bývalých panství v Čechách

Pavel Kroupa

Průzkumy památek 2017, 24(2):90-92  

Průzkumy památek v odborném tisku za rok 2016

Dita Roubíčková (ed.), Zdeněk Dragoun, Jakub Drozda, Petr Horák, Václava Horčáková, Blanka Kynčlová, Irena Nováková, Bronislava Mollerová, Zdeňka Prokopová, Vanda Svobodová

Průzkumy památek 2017, 24(2):93-120