Průzkumy památek 2017, 24(2):79-89

Kaunitzové v obrazech a fotografiích z mobiliárního fondu Mnichovo Hradiště

Petra Medříková

Článek na příkladu obrazového a fotografického fondu z Nového Zámku (deponovaného v současné době na zámku Mnichovo Hradiště) poukazuje na možnosti práce s portrétními fondy. Nový Zámek byl v majetku české linie rodu Kaunitzů. Článek se soustředí na období 19. století a počátku 20. století, v době kdy se pozornost šlechty pozvolna obrací od reprezentativních malířských podobizen směrem k zachycování každodenního života na fotografiích. Aristokraté se nejdříve nechávají fotografovat v profesionálních ateliérech, na přelomu 19. a 20. století však již sami členové šlechtických rodů fotograficky dokumentují své vlastní životy.
Bohaté portrétní fondy obrazů a fotografií se nacházejí téměř na každém objektu ve správě Národního památkového ústavu a téměř vždy proto narážíme na problematiku identifikace neurčených podobizen. K identifikaci portrétních fotografií často slouží nápisy, které nalezneme na reversech i na aversech, velmi přínosné také bývá porovnávání podobizen obrazových a fotografických. Příkladem u rodu Kaunitzů se stala zejména osobnost Eleonory Kaunitzové, rozené Woračické (1809-98), významné mecenášky a snad jediné české vlastenky mezi šlechtičnami ve 2. polovině 19. století. Eleonora byla matkou významného českého politika Václava Kaunitze (1848-1913) a kromě něj měla ještě devět dalších dětí. Přesto rod Kaunitzů jejími dětmi roku 1919 vymřel. Navzdory významu osobnosti Eleonory Kaunitzové, v odborné literatuře bylo vždy prezentováno pouze jediné vyobrazení ze závěru jejího života. Článek chce upozornit na další nově nalezené portréty Eleonory Kaunitzové a rovněž poukazuje na portréty jejích potomků, zejména pak členů rodiny jejího nejstaršího syna Albrechta Kaunitze (1829-97), který měl s manželkou Alžbětou, rozenou Thun-Hohensteinovou (1831-1910) syna Karla Viléma (1861-88) a dcery Marii (1855-1918) a Eleonoru (1862-1936). Vlastnictví Nového Zámku po vymření rodu Kaunitzů přešlo na Eleonořinu dceru Marii Liechtensteinovou, z jejíhož majetku pochází největší část obsáhlého fotografického fondu, čítajícího zhruba 15 tisíc položek.
Dohledávání rodinných podobizen často obnáší studium rodové genealogie a hledání ve fondech spřízněných rodin - v případě rodiny Kaunitzů to byly fondy zámku Slavkov a také slovenského zámku Betliar (sídlo Eleonořiny vnučky provdané za uherského hraběte Andrássyho). Prostřednictvím porovnávání rodinných podobizen bylo možné některé fotografie a obrazy ve zmíněných lokalitách nově identifikovat. Na základě konkrétní rodiny Kaunitzů chce tak článek také ukázat významnou roli rodinné genealogie, která odkrývá důležité příbuzenské svazky, a studia srovnávacího materiálu, který se dá nalézt i na vzdálených sídlech spřízněných rodů.

Zveřejněno: 15. prosinec 2017  Zobrazit citaci