Průzkumy památek 2018, 25(1):3-24 | DOI: 10.56112/pp.2018.1.02

Tvrz v Útěchovicích. K průzkumu středověké jizby, nebo již světnice?

Ivan Peřina
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci

Příspěvek se věnuje novým poznatkům o středověké tvrzi přestavěné na sýpku, která byla uvedena do literatury již několikrát. Následně byla stavba považována za zaniklou, ačkoliv se dochovaly úseky jejího obvodového zdiva, které nabízí cenné nálezové situace k otázce bydlení ve středověku. Ves Útěchovice leží v severním sousedství Hamru na Jezeře na východním okraji okresu Česká Lípa.
Objekt tvrze se zřítil v roce 1978, střecha nad čtvercovým půdorysem byla sedlová s polovalbami, patro bylo hrázděné. Jak konstrukce krovu tak hrázdění mohla náležet druhé polovině 17. století. Datování konstrukce patra potvrdila i dendrochronologická analýza zbylých trámů. V letech 2014 - 2015 byly zkoumány relikty tří úseků obvodového zdiva přízemí tvrze, u kterých byla pořízena rovněž fotogrammetrická dokumentace. Západní obvodové zdivo a polovina severního zdiva zanikly, pouze u jižní obvodové zdi se nejlépe dochovala spára mezi starší středověkou východní částí a mladším renesančním rozšířením objektu západním směrem. Etapy objektu dobře dokládají dochované omítky a to jak starší středověká utahovaná dřevem pouze u východní části, tak mladší sgrafito, které starší omítku překrylo. U vnějšího líce jižního obvodové zdi ve východní části byla identifikována trojúhelná sestava okenních otvorů s horním drobným větracím otvorem, který nemohl plnit osvětlovací funkci. Na vnitřním líci téhož zdiva se pak dochoval otisk čela klenby po vložené výdřevě obytné místnosti charakteru světnice. Tyto nálezy včetně dalších dokumentovaných souvislostí posouvají výrazně naše znalosti o podobě zkoumaného objektu.
Na základě mladších analogií je kladena otázka, jak brzy tj. již ve středověku dochází k přeměně obytného prostoru z dymné jizby na světnici, kdy horní otvor sloužil k větrání, k cirkulaci vzduchu při vytápění nepřímo obsluhovanými kamny a také mohl souviset s odvodem spalin od světla. Objekt tvrze vznikl nejdříve někdy na konci 14. století či v průběhu 15. století, nejpozději kolem roku 1516. Po sídle se píše manský rod Blektů z Útěchovic, Kdo však kdy seděl přímo na tvrzi v Útěchovicích, komplikuje fakt o nejasném ztotožnění různých zpráv o poměrně rozvětveném rodu a jeho postupně se rozrůstající majetku v rámci jednotlivých větví zejména mezi Jablonným v Podještědí a Brništěm v průběhu 15. a 16. století. V následujícím období náležel statek k příslušenství hradu Děvín. Od roku 1578 patřily Útěchovice rodu Hyršpegárů z Kynigheimu, kterým lze připsat jak renesanční přestavbu Vartemberku ve Stráži pod Ralskem, tak i renesanční rozšíření tvrze v Útěchovicích. Při prodeji k roku 1578 je na statku uváděna těžba stříbra, což může odrážet i jeho značnou cenu. Roku 1658 byly Útěchovice připojeny k mimoňskému panství rodu Putzů, kteří tvrz přestavěli v rámci rozšíření hospodářského dvora, jak dokládá dendrochronologická analýza zaniklého hrázděného patra i dochovaný letopočet 1671 na kamenné desce ve vrcholu štítu protější budovy dvora. Další stavební úpravy a zejména přestavba na sýpku včetně výměny výplní hrázděné konstrukce jsou datovány pouze relativně kolem roku 1800. Od té doby byl objekt využíván utilitárně až do jeho zřícení v roce 1978.
Téměř zmizelé a zapomenuté relikty tvrze v Útěchovicích nelze v jejich vypovídací hodnotě podceňovat a je nutné se na většinu lokalit i přes publikované výsledky důsledně vracet a prověřovat další možnosti průzkumu. Nově zjištěné skutečnosti o dokladech obytné světnice činí z tvrze v Útěchovicích, ojedinělou stavbu v regionu z doby předbělohorské stojící někde na pomezí komfortnějších panských sídel a vybavení luxusnějšího městského či vesnického domu. Svým významem pro další komparativní studium spojeným s dalším pokládáním otázek nad skutečnou znalostí všech detailů a souvislostí pak hranice regionu zcela jistě překračuje.

Klíčová slova: světnice - trojúhelná sestava oken - dřevěná klenba - vývoj vytápění v 15.-17. století

Stronghold in Útěchovice. On research of a medieval smoky room or already a living room

A triangular set of windows with small upper openings was identified in the Útěchovice Stronghold (Česká Lípa region) along with an imprint of a wooden vault frontage. These discoveries as well as other documented findings remarkably shift the current knowledge about the appearance of a medieval living room. Later analogies raise a question when during the Middle Ages the living space changed from a smoky room into a living room where the stove heat could circulate and ventilate the room through an upper opening and which could also conduct combustion products away from light.

Keywords: living room - triangular window set - wooden vault - heating development during the 15th-17th centuries

Zveřejněno: 15. červen 2018  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Peřina, I. (2018). Tvrz v Útěchovicích. K průzkumu středověké jizby, nebo již světnice? Průzkumy památek, 25(1), 3-24. doi: 10.56112/pp.2018.1.02
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Anderle, J. - Ježek, M. - Zavřel, J. 2000: Průzkum selské usedlosti čp. 2 v Sakách na Slánsku, Průzkumy Památek VII, č. 1, s. 43-67.
    2. Anderle, J. 2005: Hrad Kašperk, Průzkumy Památek XII, č. 1, s. 37-72.
    3. Anderle, J. 2008: Uspořádání bytů v některých velkých hradech doby Karla IV., in: Svorník 8: Funkční a prostorové uspořádání budov, Praha, s. 13-32.
    4. Anděl, R. - Technik, S. 1991: Český Dub. Ústí nad Labem.
    5. Bloch, J. - Račák, J. 2004: Posuvné okenní výplně z renesančního období v objektu Plešivecká čp. 115 v Českém Krumlově, in: Svorník 2: Okna a dveře, Praha, s. 135-142.
    6. Bloch, J. - Hansová, J. - Šnejd, D. 2017: Renesanční roubená světnice v čp. 24 ve Vyšším Brodě v kontextu obdobných dochovaných příkladů na Českokrumlovsku, Průzkumy Památek XXIV, č. 1, s. 89-114.
    7. Dvořák, K. 1975: Humanistická etnografie Čech, Johannes Butzbach a jeho Hodoporicon. Praha.
    8. Edel, T. 1992: Zaniklé dymné jizby severovýchodních Čech ve světle nových archivních pramenů, in: Vesnický dům v 16. a 17. století. Skripta ČVUT Praha.
    9. Edel, T. 1993: Příběh ztraceného kláštera. Praha.
    10. Gajdošík, P. 2000: Blektové z Útěchovic, příspěvek ke genealogii rytířského rodu, in: Bezděz 9, Česká Lípa, s. 73-102.
    11. Gabriel, F. - Panáček, J. 2000: Hrady okresu Česká Lípa. Praha.
    12. Gabriel, F. - Kursová, L. 2012: Středověká sídla pravděpodobně související s dolováním v severních Čechách, Acta rerum naturalium 12, Jihlava, s. 243-250.
    13. Hauserová, M. - Rykl, M. 2002: Dům čp. 150-151 na Starém Městě pražském, in: Dějiny staveb 2002, Plzeň, s. 57-72.
    14. Hauserová, M. 2004: Příspěvek k diskusi o oknech obytných staveb ve středověku, in: Svorník 2: Okna a dveře, Praha, s. 79-90.
    15. Havlice, J. - Kodýdek, L. - Šnejd, D. 2014: Středověké jádro domu zemědělské usedlosti čp. 1 v Mirkovicích, výsledky hloubkového průzkumu, Průzkumy Památek XXI, č. 2, s. 139-155.
    16. Havlice, J. - Kypta, J. a kol. 2017: Gotické kachle z Jindřichova Hradce. Praha: NPÚ.
    17. Chotěbor, P. - Rykl, M. 1993: Stavebně historický průzkum tvrze v Měcholupech, Castellologica Bohemica 3, s. 217-226.
    18. Chorowska, M. 2003: Rezydencje średniowieczne na Ślasku, zamki, pałace, wieże mieszkalne. Wrocław.
    19. Chorowska, M. - Dudziak, T. - Jaworski, K. - Kwaśniewski, A. 2009: Zamki i dwory obronne w Sudetach II. Księstwo Jaworskie. Wrocław.
    20. Jakubec, P. 2014: Sezemické usedlosti na listech nejstarších gruntovních knih, in: D. Lukešová - K. Vítová edd., Sezemice MCXV-MMXV, příběh pojizerské vesnice. Sezemice, s. 52-71. Přejít k původnímu zdroji...
    21. Kolář, T. - Čejková, A. 2006: Výzkumná zpráva o dendrochronologické analýze (Louny čp. 3), č. L0093, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, rkp.
    22. Kolka, M. - Peřina, I. 2014-2015: Žďár čp. 40. Operativní dokumentace během stavby, prozatím nezpracovaný rkp., archiv autorů.
    23. Kolka, M. - Peřina, I. 2016: K vývoji hrázděné konstrukce v severních Čechách, in: Svorník 14: Roubené a hrázděné konstrukce historických staveb, Praha, s. 11-30.
    24. Kolka, M. - Peřina, I. 2015-2017: Hamr na Jezeře čp. 5, papírna. Operativní dokumentace během stavby, prozatím nezpracovaný rkp., archiv autorů.
    25. Křížová, K. a kol. 2013: Zámek v Mimoni, zbytečně zbořená památka. Mimoň.
    26. Kühn, P. 2011: Štoly na železnou rudu na Děvíně u Hamru na Jezeře, in: Bezděz 20, Česká Lípa, s. 219-250.
    27. Musil, F. - Plaček, M. - Úlovec, J. 2005: Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945. Praha.
    28. Olšáková, J. 2013: Stavebně historický vývoj domu čp. 198 v Pertolticích. Příspěvek k vývoji hrázděných konstrukcí na Frýdlantsku a přilehlých oblastech. Bakalářská práce, Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, rkp.
    29. Panáček, J. 2002: Sídla nižší šlechty na Českolipsku v době předhusitské, rozbor současného stavu poznání, Castellologica bohemica 8, s. 9-32.
    30. Panáček, M. 2004: Okna Vartenberského paláce a Velké věže na hradě Kost. Otázky řešení okenních výplní obytných prostor šlechtických rezidencí konce 14. století v českých zemích, in: Svorník 2: Okna a dveře, Praha, s. 91-102.
    31. Peřina, I. 2011: Datování konstrukcí domu čp. 198 v Dolních Pertolticích. Zpráva o dokumentační akci, rkp. (uloženo v archivu NPÚ ÚOP v Liberci).
    32. Peřina, I. 2017: Chrastava čp. 203, nález hrázděné konstrukce ze 17. století. Dosud nezpracovaná operativní dokumentace, rkp. v archivu autora.
    33. Peřina, I. 2016-2018: Hrad Vartenberk ve Stráži pod Ralskem, probíhající dokumentace a průzkum v rámci obnovy. Dosud nezpracovaná operativní dokumentace, rkp. v archivu autora.
    34. Pešina, J. 1985: Desková malba, in: J. Homolka, Pozdně gotické umění v Čechách. Praha.
    35. Pešta, J. 1997: Usedlost čp. 1 v Krníně, Průzkumy Památek IV, č. 2, s. 101-115. Přejít k původnímu zdroji...
    36. Pešta, J. 2011: Encyklopedie českých vesnic V. Liberecký kraj. Praha.
    37. Podroužek, K. - Gabriel, F. - Peřina, I. 2006: Louny, Česká ulice čp. 3. Dílčí stavebněhistorický průzkum, Česká Lípa, rkp.
    38. Razím, V. 2003: Dolní palác hradu Žebráka. Několik poznámek k problematice dřevem zateplených prostor českých hradů, Průzkumy památek X, č. 2, s. 63-85.
    39. Royt, J. 2002: Středověké malířství v Čechách. Praha.
    40. Rykl, M. 2003: Příklady vytápění na stavbách 14. století, in: Svorník 1: Vývoj a funkce topenišť, Praha, s. 101-127.
    41. Rykl, M. - Beránek, J. 2006: Výstavný středověký dům čp. 234/I v Praze na Starém Městě, Průzkumy Památek XIII, č. 1, s. 3-34.
    42. Rykl, M. 2007a: Klenuté světnice. Pravé a nepravé klenby světnic, in: Svorník 5: Klenby, Praha, s. 279-308.
    43. Rykl, M. 2007b: Příspěvek k výzkumu středověkých světnic, Průzkumy památek XIV, č. 2, s. 33-70.
    44. Rykl, M. 2008: Obytná část dispozice středověké tvrze v Čechách, in: Svorník 6: Prostorové a funkční uspořádání budov, Praha, s. 33-68.
    45. Rykl, M. 2015: Světnice jako srdce středoevropského domu, in: M. Dulla ed., Kapitoly z historie bydlení. Praha, s. 29-60.
    46. Rykl, M. 2016: Drobné postřehy k roubení v Sudkově Dole a na Cuknštejně, in: Svorník 14: Roubené a hrázděné konstrukce historických staveb, Praha, s. 185-198.
    47. Skopec, J. 2013: Louny čp. 3. Dokumentace, digitalizace a prezentace ohroženého kulturního dědictví v příhraniční oblasti severozápadních Čech, rkp. (uloženo v archivu NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem).
    48. Syrová, Z. - Syrový, J. 2004: Okna a dveře starých vesnických staveb na Vysočině, in: Svorník 2: Okna a dveře, Praha, s. 153-162.
    49. Škabrada, J. - Rachnevová, Z. 1978: Sýpka dvora Útěchovice (Hamr na Jezeře, okres Česká Lípa). Záchranná dokumentace, elaborát SURPMO (uloženo ve Vlastivědném muzeu a galerii v České Lípě).
    50. Škabrada, J. 1990: Záchranný průzkum a dokumentace bývalé sýpky panského dvora v Hamru na Jezeře - Útěchovicích, in: Studies in postmediaeval archaeology 1, s. 285-296.
    51. Škabrada, J. 1991a: Roubená klenba, in: Příspěvky k poznání středověkého stavitelství, skripta ČVUT Praha.
    52. Škabrada, J. 1991b: K možnostem srovnání středověkého a mladšího vesnického domu v Čechách, in: Husitský Tábor 10, Tábor, s. 67-86.
    53. Škabrada, J. 1992: Dřevěné a dřevohliněné konstrukce středověkého původu v lidové architektuře severních Čech a Lužice, Archaeologia historica 17, s. 333-336.
    54. Škabrada, J. - Ebel, M. 1993: Havlíčkův Brod čp. 2015 (Horní předměstí staré čp. 15). Stavebněhistorický průzkum, rkp.
    55. Škabrada, J. - Ebel, M. 1996: Rtyně čp. 53 (okres Trutnov). Stavebněhistorický průzkum (uloženo v archivu NPÚ ÚOP v Josefově).
    56. Škabrada, J. - Rykl, M. 1996: Byt ve druhém patře věže domu U zvonu, Zprávy památkové péče 56, č. 1-2, s. 12-16.
    57. Škabrada, J. 1999: Lidové stavby, architektura českého venkova. Praha.
    58. Škabrada, J. - Ebel, M. 2002: Dům čp. 57, zvaný Daliborka, v Lounech, Průzkumy památek IX, č. 2, s. 3-18.
    59. Škabrada, J. 2003: Konstrukce historických staveb. Praha.
    60. Šnejd, D. 2013: Nové poznatky o rozšíření špýcharového domu na Českokrumlovsku, Průzkumy Památek XX, č. 2, s. 83-96.
    61. Šternová, P. ed. 2010: Soupis nemovitých kulturních památek v Libereckém kraji: okres Liberec A-Le. Liberec.
    62. Šternová, P. ed. 2013: Soupis nemovitých kulturních památek v Libereckém kraji: okres Liberec Lu-Ž. Liberec.
    63. Úlovec, J. a kol. 2005: Encyklopedie českých tvrzí III. (S-Ž). Praha.
    64. Úlovec, J. 2006: Příspěvek k historii a stavební podobě tvrze v Útěchovicích, in: Bezděz 15, Česká Lípa, s. 5-24.
    65. Vařeka, P. 2004: Archeologie středověkého domu I. Proměny vesnického obydlí v Evropě v průběhu staletí 6.-15. století. Plzeň.
    66. Voděra, S. - Škabrada, J. 1986: Jihočeská lidová architektura. České Budějovice.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah