Průzkumy památek 2018, 25(2):3-14 | DOI: 10.56112/pp.2018.2.02

Restaurování gotického náhrobku Arnošta z Pardubic v polském Kladsku. Shrnutí výsledků průzkumu

Jakub Ďoubal1, Karol Bayer2, Petra Zítková1
1 Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování, ateliér restaurování kamene
2 Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování, katedra chemické technologie

Fakulta restaurování UPa provedla v letech 2015-17 komplexní průzkum a restaurování náhrobku Arnošta z Pardubic, který se nachází ve farním kostele Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie v polském Kladsku. Náhrobek představuje mimořádný doklad gotického sochařského umění 14. století. Dílo bylo v minulosti několikrát poškozeno a dochovalo se v torzální podobě, a to ve značně neutěšeném stavu. Opukový náhrobek osazený na tumbě z červeného vápence nebyl nikdy restaurován specialistou na restaurování kamene, byl pouze neodborně a nepříliš zdařile opraven a ani na něm nebyl proveden materiálový výzkum. Provedený komplexní průzkum a restaurování přineslo celou řadu poznatků, které mohou napomoci k poznání historie náhrobku. Zásadní zjištění přinesla petrologická analýza, která se ukázala jako velmi dobrá podpůrná metoda pro určení provenience použité horniny. Hornina použitá pro figurální část náhrobku byla jednoznačně určena jako sedimentární hornina, pocházející z pražské oblasti české křídové pánve. Výsledky prokázaly, že pro zhotovení náhrobku byla použita bělohorská opuka z vrstvy tradičně označované jako "zlatá opuka". Také v případě vápencové tumby, o jejíž původnosti se vedou spory, petrologická analýza určila jako místo původu okolí Prahy a lomy, které byly využívány již ve 14. století. Z porovnání poškození zaznamenaného na grafikách ze 17. století a současného stavu je zřejmé, že se jedná o stejný blok. Podle těchto informací usuzujeme, že tumba je původní. Projevy poškození opuky prokazatelné makroskopicky a také mikroskopicky potvrzují dochované zprávy o požáru kostela. Z hlediska poznání někdejšího vzhledu náhrobku je důležitá i informace, že náhrobek nebyl s největší pravděpodobností barevně upravován a využíval kombinace přirozené barevnosti červeného leštitelného vápence a světlé opuky. Je možné, že povrchy obou materiálů byly původně nebo později povrchově upraveny transparentní penetrací resp. velmi tenkým nátěrem na bázi přírodních pojiv, čímž se prohloubila barevnost a zvýšil lesk podkladové horniny. Zajímavé poznatky přineslo i vlastní restaurování, kdy se podařilo určit a následně obnovit původní rozměr tumby a navrátit jí její monumentální podobu, byť dochovanou ve fragmentárním stavu.

Klíčová slova: náhrobek, Arnošt z Pardubic, restaurování, průzkum, opuka, gotika,

Restoration of the Gothic Tombstone of Arnošt of Pardubice in Kłodzko (Poland). Research results summary

Between 2015 and 2017, the Faculty of Restoration of the University of Pardubice conducted complex research and restoration of the tombstone of Arnošt of Pardubice which is found in the parish church of the Assumption of the Blessed Virgin Mary in Kłodzko, Poland. The tombstone is an outstanding testimony of 14th century Gothic sculpture art. In the past, the artwork suffered extensive damage, and only survived in dismal fragments. The marlstone tombstone fitted on the red limestone tomb has never been restored by experts, and no material research has been conducted. Complex research and restoration has brought many significant findings which may help identify the provenance and provide information about its original appearance.

Keywords: tombstone, Arnošt of Pardubice, restoration, research, marlstone, gothic

Zveřejněno: 15. prosinec 2018  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Ďoubal, J., Bayer, K., & Zítková, P. (2018). Restaurování gotického náhrobku Arnošta z Pardubic v polském Kladsku. Shrnutí výsledků průzkumu. Průzkumy památek, 25(2), 3-14. doi: 10.56112/pp.2018.2.02
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. J. Truhlář, Život ctihodného Arnošta, prvního arcibiskupa kostela Pražského. Praha: Česká křesťanská akademie 1994.
    2. J. Emler ed., Fontes Rerum Bohemicarum I. Praha 1873.
    3. F. Albert, Das Testament des Erzbischofs Ernest von Pardubitz (1352), in: Glatzer Heimatblätter 14, 1928, H. 3, s. 80.
    4. B. Balbín, Vita Venerabilis Arnesti (vulgo Ernesti), primi archiepiscopi Praghensis. Pragae 1664.
    5. J. Miller, Historia Beatissimae Virginis Glacensis. Glatz 1690.
    6. J. Kuthan, Arcibiskup Arnošt z Pardubic jako stavebník, in: L. Bobková - R. Gładkiewicz, Arnošt z Pardubic (1297-1364): Osobnost - okruh - svědectví: Postać - środowisko - dziedzictwo. Praha - Pardubice - Wrocław 2005, s. 175-194.
    7. H. Tintelnot, Die mittelalterliche Baukunst Schlesiens. Würzburg 1951.
    8. A. Schädler, Peter Parler und die Skulptur des Schönen Stils, in: A. Legner ed., Die Parler und der Schöne Stil 1350-1400. Europäische Kunst unter den Luxemburgern. Ein Handbuch zur Ausstellung des Schnütgen-Museums in der Kunsthalle Köln. III. Taschenbuch. Köln 1978, s. 17-25.
    9. R. Gładkiewicz - J. Šebek red., Tradycja Arnošta z Pardubic w kulturze Ziemi Kłodzkiej. Wroclaw - Pardubice 2008.
    10. A. Kutal, České gotické sochařství 1350-1450. Praha 1962.
    11. J. Kębłowski, Nagrobki gotyckie na Śląsku. Poznań 1969.
    12. Z. Hledíková - J. Zachová, Život Arnošta z Pardubic podle Valentina Krautwalda. Pardubice: Východočeské muzeum 1997.
    13. W. Mrozowicz, Cronica monasterii canonicorum regularium (s. Augustini) in Glatz. Wratislaviae: Universitas Wratislaviensis, Institutum Studiorum Silesiacorum et Bohemicorum 2003.
    14. G. Aelurius, GLA CIOGRAPHIA Oder Gla'tzische Chronica. Das ist Grundliche historische Beschreibung a'er beriimbten una' vornemen Stadt / ja gantzen Graffschajjft Glatz / nach allen vornemsten Stiicken. Leipzig 1625.
    15. J. Kögler, Chroniken der Grafschaft Glatz, Glatz 1841.
    16. R. Stillfried, Das Grabmal des Erzbischof Ernestus (Arnestus) zu Glatz, "Schlesische Provinzialblatter", 1870.
    17. P. Niestroj, Was die Glatzer Madonna wom seligen Arnestus erzählt. Glatz 1932.
    18. V. Rybařík, Povaha a původ přírodních kamenů použitých v chrámu sv. Víta v Praze, Zprávy památkové péče LIV, č. 9, 1994, s. 305-318.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah