Průzkumy památek, 2019 (roč. 26), číslo 1

Průzkumy památek po více než jeden a půl století

Zdeněk Vácha

Průzkumy památek 2019, 26(1):1-2  

Demolice a novostavba aneb Vznik hradu Krakovce v 80. letech 14. století

Demolition and New Construction: The Origin of Krakovec Castle in the 1380s

Jan Kypta, Filip Laval, Alena Nachtmannová, Zdeněk Neustupný, Jan Veselý

Průzkumy památek 2019, 26(1):3-24 | DOI: 10.56112/pp.2019.1.02  

Relativně dobře dochovaná zřícenina hradu Krakovce (okres Rakovník, střední Čechy) představuje jeden z nejdůležitějších příkladů aristokratických rezidencí předhusitského období v českých zemích. Nacházel se při okraji nejdůležitějšího panovnického loveckého hvozdu, jehož centrum byl nedaleký hrad Křivoklát. Hrad Krakovec vznikl v dnešní podobě jako novostavba v první polovině 80. let 14. století. Stavebníkem byl Jíra z Roztok, přední dvořan krále Václava IV. Dosavadní bádání předpokládalo, že předchozí majitelé krakoveckého panství sídlili v sousední vesnici Krakově. Východiskem této představy je skutečnost, že předchozí majitelé jsou uváděni s predikátem...

Středověký kostel sv. Erasma v Rohozné u Poličky

Medieval Church of Saint Erasmus in Rohozná near Polička

Dalibor Prix

Průzkumy památek 2019, 26(1):25-58 | DOI: 10.56112/pp.2019.1.03  

Ve středověku farní kostel sv. Erasma v Rohozné (okres Svitavy) v blízkosti hradu Svojanova sestával z kratší lodi kryté plochým stropem, obdélného presbytáře s opěráky a úzkým východním oknem a na severu k presbytáři připojené nízké, uvnitř valeně klenuté sakristie. Interiér presbytáře kryjí dvě pole žebrové klenby. Zatímco v západním poli se nachází obvyklá křížová klenba, nad oltářem ve východním poli je rozepjata variace klenutí předstírajícího polygonální uzavření prostoru. Z původní výbavy gotické stavby se dále dochoval lomený jižní portál lodi s poškozenou hruškovou profilací, sanktuář v presbytáři a odkládací výklenek v jižní zdi presbytáře...

Rentgenfluorescenční analýza pigmentů výmalby erbů ve znakovém sále Karla IV. na hradě Laufu u Norimberka

X-Ray Fluorescence Analysis of Pigments in Coats of Arms Painted in the Hall of Arms of Charles IV at Lauf Castle near Nuremberg

Vladimír Růžek, Tomáš Čechák, Tomáš Trojek, Hana Bártová, Radka Šefců

Průzkumy památek 2019, 26(1):59-72 | DOI: 10.56112/pp.2019.1.04  

Město a hrad Lauf bylo získáno pro Českou korunu v roce 1353 římským císařem a českým králem Karlem IV. smlouvou s Wittelsbachy. S dalšími místy a územím v Horní Falci bylo roku 1355 inkorporováno České koruně jako její vedlejší země. Do roku 1363 postupně vzniklo rozsáhlé území se 130 lokalitami se správním centrem v městě Sulzbachu. Hrad Lauf byl však v troskách, a proto byl v letech 1357-1360 znovu vystavěn na základech starého ministeriálního hradu, chránícího na ostrově říčky Pegnitz celnici a říční brod. V roce 1361 nechal císař Karel IV. jako král český vyzdobit v 1. patře hradu audienční síň 114 vytesanými a vybarvenými znaky. Stalo se tak...

Nové poznatky o tvorbě a životě pražského sochaře Petra Prachnera (1744-1807)

New Findings about the Life and Work of the Prague Sculptor Petr Prachner (1744-1807)

Kryštof Loub

Průzkumy památek 2019, 26(1):73-84 | DOI: 10.56112/pp.2019.1.05  

V rámci mého primárně archivního bádání byly kriticky prověřeny mnohé tradované a nepřesné informace o životě, studijních cestách a připisovaných uměleckých dílech pražského sochaře přelomu baroka a klasicismu Petra Prachnera. Bylo zjištěno, že Petr Prachner skutečně studoval na Královské akademii v Londýně v roce 1770 a téhož roku získal i stříbrné akademické ocenění, jak nás zpravuje Jaroslav Schaller. Hypotézu, že získal někde ještě druhé, zlaté ocenění lze pak potvrdit na základě výpovědi jeho syna sochaře Václava Prachnera, který je pregnantně zmiňuje ve své závěti. Právě Londýn hrál pro formování Prachnera st. velkou roli. Ukazují to zakázky...

Kolonáda Reistna, Rendez-vous a lovecké zámečky Pohansko a Lány. Vznik a význam Hardtmuthových staveb v Lednicko-valtickém areálu

Reistna Colonnade, Rendezvous, and Hunting Lodges in Pohansko and Lány: Origin and Importance of Hardmuth's Structures in the Lednice-Valtice Cultur al Landscape

Daniel Lyčka

Průzkumy památek 2019, 26(1):85-102 | DOI: 10.56112/pp.2019.1.06  

Komponovaná krajina dnešního Lednicko-valtického areálu, rozkrádající se mezi původně dolnorakouskými Valticemi a moravskou Lednicí a Břeclaví a zapsaná v roce 1996 na seznam světového dědictví UNESCO, je neustále předmětem zájmu ze strany odborné i laické veřejnosti. A přestože již byl o tomto koutě jihomoravské krajiny napsán nemalý počet článků a monografií, stále se vynořují nové otázky, na které je třeba hledat odpovědi.Daný příspěvek je zaměřen na čtyři voluptuární stavby v tomto prostoru: lovecké zámečky Pohansko a Lány u Břeclavi, Dianin chrám neboli Renderz-vous v Bořím lese a Kolonádu Reistnu u Valtic. Ty mají, kromě roku zahájení stavebních...

Výsledky průzkumů fasád bývalého minoritského kláštera ve Znojmě

Results of Facade Research on the Former Monastery of Friars Minor in Znojmo

Matěj Kruntorád

Průzkumy památek 2019, 26(1):103-110 | DOI: 10.56112/pp.2019.1.07  

Kláštery minoritů a klarisek byly ve Znojmě založeny v průběhu 13. století (1226 minorité a 1271 klarisky) panovnickým rodem Přemyslovců. Sdružené kláštery využívaly společný mariánský kostel, jenž měl podobu dvoulodí s rozměrnou tribunou jeptišek nad boční lodí a jižním ramenem jejich křížové chodby. Středověká podoba několikrát přestavěného kláštera byla badateli a badatelkami přesvědčivě rekonstruována na základě architektonických fragmentů a historických plánů. Průzkum zdiva odkrytého do určité výšky na většině vnějších fasád bývalého minoritského kláštera a fragmentu kostela měl za úkol přesněji určit rozsah středověkého zdiva, ale i pozdějších...

Nálezy geometrických graffiti na omítkách zámku v Sokolově

Findings of Geometric Graffiti in the Sokolov Castle Plastering

Jakub Chaloupka, Petr Růžička

Průzkumy památek 2019, 26(1):110-126 | DOI: 10.56112/pp.2019.1.08  

Téma příspěvku vzešlo z výsledků operativního průzkumu a dokumentace prováděného v souvislosti s již v minulosti proběhlými a taktéž nově chystanými stavebními pracemi v suterénu zámku v Sokolově. V rámci suterénu se jednalo pouze o dílčí etapu průzkumu, zaměřenou na dokumentaci zbytků dochovaných historických omítkových vrstev nevelkého rozsahu. Na utaženém povrchu jednovrstvé vápenné byly sledovány tři typy druhotných rytých záznamů - graffiti. Jednak to byly nápisy, dále kresby provedené volně rukou, a nakonec rýsované geometrické rytiny, převážně kruhy a soukruží. Ve všech případech šlo o rytí ostrým předmětem do povrchu starší omítky. Náš zájem...

Dvě neznámé barokní kresby ze sbírek Slezského zemského muzea v Opavě

Two Unknown Baroque Drawings in the Collection of the Silesian Museum in Opava

Alena Bohdalková

Průzkumy památek 2019, 26(1):127-134 | DOI: 10.56112/pp.2019.1.09  

Cíl článku spočívá v představení dvou dosud neznámých kreseb ze sbírek Slezského zemského muzea v Opavě. Hlavní snaha spočívá v určení autorství, časovém zařazení a začlenění obou kreseb do dobového kontextu. Na základě stylové analýzy a komparací se soudobou uměleckou produkcí je možné obě kresby spojit s tvorbou okolo poloviny 18. století. První z nich, kresba znázorňující Krista mezi anděly, spadá do tvorby malíře Josefa Winterhaldera ml., konkrétně do první poloviny 60. let 18. století. Hlavním inspiračním zdrojem se stal grafický list Victori Angelicae dant alimenta manus vytvořený moravským knihtiskařem a rytcem Franzem Antonem Meyerem a s největší...

Roubený dům severního Plzeňska - nové poznatky z terénu

Log House in North Plzeň Region - New Field Research Findings

Karel Foud, Stanislav Plešmíd

Průzkumy památek 2019, 26(1):134-145 | DOI: 10.56112/pp.2019.1.10  

Oblast severního Plzeňska je územím s množstvím památek lidového stavitelství. Právem jim dominují roubené, někdy i hrázděné stavby. Dřevěný lidový dům typický pro zkoumaný region je přízemní, podlouhlého půdorysu, trojdílné dispozice komorového i chlévního typu, s roubenou světnicí, zděným blokem černé kuchyně a roubenou zadní komorou, případně zadní světnicí nebo zděným chlévem. Do tradiční stavební výbavy zdejších selských usedlostí patřily také roubené stodoly nebo dřevěné patrové sýpky s pavláčkou, komory i chlévy. Mnohé stavby jsou dodnes vybavené slohovými truhlářskými prvky s kováním, jako jsou okna nebo dveře. Pozornost poutají nadokenní či...

Laminátová socha Rychlost ve světle komplexního restaurátorského průzkumu

Laminate Statue Velocity in the Light of Complex Restoration Research

Josef Červinka, Zuzana Křenková, Vladislava Říhová

Průzkumy památek 2019, 26(1):145-156 | DOI: 10.56112/pp.2019.1.11  

Článek prezentuje restaurátorský průzkum laminátové sochy Rychlost od Jiřího Nováka (1922-2010). Práci se skelným laminátem se umělci věnovali od druhé poloviny 60. let, Rychlost vznikla už mezi lety 1958-1961. V evropském kontextu je raným příkladem využití "moderního" syntetického materiálu. Na vzniku díla spolupracoval chemik Miroslav Schätz. Bylo zhotoveno laminováním z polyesterové pryskyřice probarvené ve hmotě na tmavě modro s přídavkem kovového prášku. Komplexní průzkum zahrnoval: vizuální průzkum, endoskopický průzkum, fotogrammetrii, 3D skenování a materiálový průzkum.