Průzkumy památek, 2019 (roč. 26), číslo 2

Kdo zná, neničí. Centrum stavitelského dědictví NTM Plasy

Martin Ebel

Průzkumy památek 2019, 26(2):1-2  

Zámek ve Škvorci, jeho význam a využití v rámci dominia Smiřických

Škvorec Castle, Its Importance and Use in the Smiřický Domain

Hana Prixová Dvorská

Průzkumy památek 2019, 26(2):3-22 | DOI: 10.56112/pp.2019.2.02  

Škvorec je městys položený 22,5 km východně od Prahy v mírně zvlněném terénu Říčanské plošiny. Na jeho východním okraji stojí torzálně dochovaný zámek, který vznikl přestavbou staršího gotického hradu a ve středověku i novověku býval sídlem významných majitelů. V 16. století přešel hrad do držení Smiřických ze Smiřic, pro něž byl v 1. polovině 16. století nejdůležitější enklávou, kterou získali v blízkosti hlavního města. Středověký hrad proměnili v čtyřkřídlý zámek, přičemž se museli vyrovnat s gotickými paláci, věží a hradbami, determinujícími areál.Zámek je dnes dochován pouze fragmentárně, a proto důležitou roli v poznání renesanční etapy hrají...

Portrétista a kreslíř Gabriel Müller (1688-1764), alias "Kupecký-Müller". Oddaný svým mecenášům, nadšený vyznavač přírody

The portrait painter and draughtsman Gabriel Müller (1688-1764), also known as 'Kupezky-Müller': Dedicated to his patrons, devoted to nature

Lilian Ruhe

Průzkumy památek 2019, 26(2):23-38 | DOI: 10.56112/pp.2019.2.03  

Gabriel Müller (1688-1764) byl synem dvorního kováře z Ansbachu. Byl znám jako "Kupecký-Müller" podle svého mistra Jana Kupeckého. V roce 1723 následoval Kupeckého z Vídně do Norimberku, kde roku 1734 získal měšťanské právo, roku 1736 se oženil a v roce 1738 se mu narodil syn. Mnohé portréty, které vytvořil v Norimberku, jsou dosud známé v grafické podobě. Sběr lastur a tvorba zátiší s mušlemi mu vynesla pseudonym "Amator rerum naturalium". Přibližně v lech 1713-1722 Müller působil jako dvorní malíř hraběte Questenberka v Jaroměřicích nad Rokytnou. Ač svázány dobovými konvencemi, vynikají podobizny hraběte a jeho ženy, popsané v této studii, nebývalou...

Komplexní přírodovědný průzkum techniky a technologie malby Gabriela Müllera na příkladu portrétů Jana Adama z Questenbergu a Marie Antonie z Questenbergu

COMPREHENSIVE NATURAL HISTORY RESEARCH OF THE TECHNIQUE AND TECHNOLOGY OF THE PAINTING BY GABRIEL MÜLLER ON THE EXAMPLE OF THE PORTRAITS OF JOHANN ADAM OF QUESTENBERG AND MARIA ANTONIA OF QUESTENBERG

Monika Košárková, Luboš Machačko, Radka Šefců

Průzkumy památek 2019, 26(2):39-46 | DOI: 10.56112/pp.2019.2.04  

V letošním roce proběhl rozsáhlý průzkum dvou olejomaleb od barokního malíře Gabriela Müllera ze sbírek zámku Jaroměřice nad Rokytnou. Německý malíř Gabriel Müller (1688-1764), ačkoli patří dnes mezi méně známé umělce, byl žákem a asistentem Jana Kupeckého (1666-1740). Komplexní neinvazivní a invazivní průzkum dvou podobizen se zaměřil na studium techniky a technologie malby tohoto autora. Průzkum prokázal, že Gabriel Müller vycházel z dobově rozšířené techniky malby na tónovaném bolusovém podkladu. V jeho malbě byly identifikovány pigmenty typické pro malířství 18. století. Přírodovědný průzkum moderními instrumentálními metodami prokázal v původní...

Hardtmuthův Trajánův sloup, Kornhäuselův letohrádek na Schüttlu, Engelova dostavba Rybničního zámečku a výstavba saletů poplužních dvorů. Historie zaniklých a nerealizovaných staveb knížete z Liechtensteina

Hardtmuth's Trajan's Column, Kornhäusel's Summer Palace at Schüttel, Engel's completion of Pond House (Jägerhaus), and construction of pavilions belonging to Meierhofs. History of the disappeared and non-implemented structures of Prince of Liechtenstein

Daniel Lyčka

Průzkumy památek 2019, 26(2):47-66 | DOI: 10.56112/pp.2019.2.05  

Stavební aktivita polního maršála Jana I. Josefa knížete z Liechtensteina nesouvisí pouze s územím krajinné kompozice dnešního Lednicko-valtického areálu (UNESCO). Vyjma tohoto původně dolnorakousko-moravského pomezí šlo i o území nedaleko moravského Adamova (něm. Adamsthal) a Nových Zámků u Litovle (Neuschloss bei Littau), o české Koloděje u Prahy (Kollodeje bei Prag), ale taktéž o oblast zahrnující dolnorakouskou obec Hadersfeld s hradem Greifenstein při Dunaji a pomyslnou oblast od dolnorakouského města Mödlingu po zámeček ve Sparbachu. Stranou nemohlo zůstat ani hlavní město mocnářství Vídeň.Tyto areály byly postupem let obohacovány o nové...

Historické názvosloví okenních a dveřních kování do nástupu průmyslové výroby

Historical Terminology of Window and Door Hardware of Industrial Production

Martin Ebel

Průzkumy památek 2019, 26(2):67-92 | DOI: 10.56112/pp.2019.2.06  

Příspěvek se věnuje českému a německému historickému názvosloví pro okenní a dveřní kování v Čechách a na Moravě do 19. století, tj. do doby, než rukodělná práce byla vytlačena průmyslovou. Důraz je kladen na dělení a pojmenování kování tak, jak je pojmenovávali ve svých dílnách řemeslníci druhé poloviny 18. a v průběhu 19. století.Specializované zámečnické příručky v němčině vycházely od začátku poslední třetiny 18. století: Duhamel (1769), Zipper (1801-1822), Hölzel (1827). V češtině je nejstarší dílem práce Antonína Večeře z roku 1884, další práce (například Pacold, 1891 a jiné) měly menší význam. Večeřova práce je nejpodstatnější s ohledem...

Kaple sv. Jana Nepomuckého v Bystřici u Hroznětína

Chapel of Saint John of Nepomuk in Bystřice near Hroznětín

Jakub Krček, Lubomír Zeman

Průzkumy památek 2019, 26(2):93-110 | DOI: 10.56112/pp.2019.2.07  

Kaple sv. Jana Nepomuckého v Bystřici u Hroznětína (okr. Karlovy Vary), zděná omítaná stavba na mírně obdélném půdorysu s odsazeným presbytářem a zaoblenými nárožími, půdorysně vycházející z klasického vrcholně barokního typu centrálních staveb, vznikla v letech 1769-1772. Jejím fundátorem byl vídeňský královský účetní Johann Joseph Schmidt, bystřický rodák, který se na sklonku života rozhodl, sám bez dědiců, věnovat kapli své vlasti a rodné obci na věčnou památku. Proto byla kaple v dřívější minulosti nazývána Schmidtovskou, nikoliv Seitnerovou, jak uvádí novější literatura. Součástí fundace bylo i založení školy v sousedství kaple a zřízení nadace...

Stylizované mramorování dveří a dalších interiérových truhlářských prvků na příkladech dvou domů v Olšině a Hodňově

Stylised marbled door and other interior joiner's elements exemplified by two houses in Olšina and Hodňov

Jiří Bloch, Jarmila Hansová, Daniel Šnejd

Průzkumy památek 2019, 26(2):110-118 | DOI: 10.56112/pp.2019.2.08  

V usedlosti čp. 6 v Olšině se dochovaly vstupní dveře, dvířka vestavěné skříňky a dlouhá police na talíře, zdobené lidově pojatým iluzivním mramorováním v odstínech modré barvy. Stejný dekor je na interiérových dveřích z usedlosti čp. 16 v Hodňově, kde byly dveře s rovněž modrým, šablonovým dekorem. Nátěr je proveden temperou, fixovanou olejovým nátěrem, případně barvou na bázi olejového (fermežového) nátěru. Základ tvoří bledě modrý plošný nátěr, přičemž tvůrce se snažil navodit iluzi mramorování pomocí téměř geometrických či amorfních obrazců či poli vymezenými modrými a bílými linkami, které se na některých místech uplatňují v téměř pastózní formě....

Průzkumy památek v odborném tisku za rok 2018

Dita Roubíčková (ed.), Zdeněk Dragoun, Jakub Drozda, Milan Jančo, Blanka Kynčlová, Bronislava Mollerová, Irena Nováková, Zdeňka Prokopová, Vanda Svobodová

Průzkumy památek 2019, 26(2):119-148