Průzkumy památek 2019, 26(2):23-38 | DOI: 10.56112/pp.2019.2.03

Portrétista a kreslíř Gabriel Müller (1688-1764), alias "Kupecký-Müller". Oddaný svým mecenášům, nadšený vyznavač přírody

Lilian Ruhe
Radboud University, Department of Art History

Gabriel Müller (1688-1764) byl synem dvorního kováře z Ansbachu. Byl znám jako "Kupecký-Müller" podle svého mistra Jana Kupeckého. V roce 1723 následoval Kupeckého z Vídně do Norimberku, kde roku 1734 získal měšťanské právo, roku 1736 se oženil a v roce 1738 se mu narodil syn. Mnohé portréty, které vytvořil v Norimberku, jsou dosud známé v grafické podobě. Sběr lastur a tvorba zátiší s mušlemi mu vynesla pseudonym "Amator rerum naturalium". Přibližně v lech 1713-1722 Müller působil jako dvorní malíř hraběte Questenberka v Jaroměřicích nad Rokytnou. Ač svázány dobovými konvencemi, vynikají podobizny hraběte a jeho ženy, popsané v této studii, nebývalou živostí. V závěru práce je uveden přehled Müllerových dalších prací.

Klíčová slova: Gabriel Müller, Kupecký-Müller, Jan Kupecký, Regina Catharina Sengová, Christian Benjamin Müller, Georg Martin Preissler, Jan Adam z Questenberka, Marie Antonie z Questenberka, portréty, lastury, grafiky, kresby, Ansbach, Norimberk, Jaroměřice nad Rokytnou, Bernard de Montfaucon

The portrait painter and draughtsman Gabriel Müller (1688-1764), also known as 'Kupezky-Müller': Dedicated to his patrons, devoted to nature

Gabriel Müller (1688-1764) was the son of an Ansbach court blacksmith. He was known by his alias 'Kupezky-Müller' after his master Johann Kupezky. In 1723 he followed Kupezky from Vienna to Nuremberg, where he acquired citizenship in 1734 and married in 1736. His only child was born in 1738. Many of the portraits made in Nuremberg are still known through print. Collecting shells and producing still lifes with shells earned him the nickname "Amator rerum naturalium". From ca. 1713 to 1722, Müller worked as Count Questenberg's court painter in Jaroměřice n.R. The portraits of the Count and his wife discussed here are bound by conventions but excel in liveliness. The essay ends with a survey of Müller's other work.

Keywords: Gabriel Müller, Kupezky-Müller, Johann Kupezky, Regina Catharina Seng, Christian Benjamin Müller, Georg Martin Preissler, Johann Adam von Questenberg, Maria Antonia von Questenberg, portraits, shells, prints, drawings, Ansbach, Nuremberg, Jaroměřice nad Rokytnou, Bernard de Montfaucon

Zveřejněno: 15. prosinec 2019  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Ruhe, L. (2019). Portrétista a kreslíř Gabriel Müller (1688-1764), alias "Kupecký-Müller". Oddaný svým mecenášům, nadšený vyznavač přírody. Průzkumy památek, 26(2), 23-38. doi: 10.56112/pp.2019.2.03
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Christian Ludwig von Hagedorn, Lettre à un amateur de la Peinture, Dresden 1755.
    2. Johann Caspar Füssli, Leben Georg Philipp Rugendas, und Johannes Kupezki, Zürich 1758.
    3. J.G. Meusel, Neue Miscellaneen artistischen Inhalts für Künstler und Kunstliebhaber, 9, Leipzig 1799.
    4. Joachim Heinrich Jäck, Leben und Werke der Künstler Bambergs, 2, Bamberg 1825.
    5. Johann Dominik Fiorillo, Die Geschichte der Zeichnenden Künste in Deutschland und den vereinigten Niederlanden, 3, Hannover 1818.
    6. Johann August Vocke, Geburts- und Todten-Almanach Ansbachischer Gelehrten, Schrifsteller, und Künstler Allmanach, 1, Augsburg 1796.
    7. Ulrich Thieme, Felix Becker, Allgemeines Lexikon der Bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart, vol. 25, Leipzig 1931.
    8. Manfred H. Grieb, Nürnberger Künstlerlexikon, Munich 2007.
    9. Eduard A. Safarik (ed.), Künstler aus dem Umkreis von Johann Kupezky. Ausgewählte Werke, Brno 2014.
    10. Heidrun Ludwig, Nürnberger Naturgeschichtliche Malerei im 17. und 18. Jahrhundert, Marburg 1998.
    11. Georg Andreas Will, Der Nürnbergischen Münz-Belustigungen, erster Theil, in welchem so..., Altdorf 1764.
    12. Herbert Haupt, Das Hof- und Hofbefreite Handwerk im Barocken Wien 1620 bis 1770. Ein Handbuch, Innsbruck/Vienna 2007 (Forschungen und Beiträge zur Wiener Stadtgeschichte, 46).
    13. Martin Krieger, Die Ansbacher Hofmaler des 17. und 18. Jahrhunderts, Ansbach 1966.
    14. Eduard A. Safarik (ed.), Johann Kupezky (1666-1740). Gesamtwerk, vol. I, Brno 2014.
    15. Christoph Gottlieb von Murr, Beschreibung der vornehmsten Merkwürdigkeiten in des H. R. Reichs freyen Stadt Nürnberg, Nuremberg 1778.
    16. Thomas Ketelsen, Tilmann von Stockhausen, Verzeichnis der verkauften Gemälde im deutschsprachigen Raum vor 1800, Munich 2002.
    17. Claus Nissen, Die zoologische Buchillustration. Ihre Bibliographie und Geschichte, I, Stuttgart 1969.
    18. Johann Salomon Semler, Griechische und römische Alterthümer, welche der berühmte P. Montfaucon ehemals samt den dazu gehör. Suppl.... in Deutscher Sprache herausgegeben von M. Johann Jacob Schatzen, Nuremberg 1757.
    19. Georg Friedrich Casimir von Schad, Versuch einer Brandenburgischen Pinacothek, Nuremberg/Leipzig 1793.
    20. G.W. Panzer, Verzeichnis von Nürnbergischen Portraiten aus allen Staenden, Nurenberg 1790.
    21. Johann Rudolf Füßli, Allgemeines Künstlerlexikon, Zurich 1814.
    22. G.K. Nagler, Neues Allgemeines Künstler-Lexikon, 25 vol., Leipzig 1835-1852.
    23. Christoph Gottlieb von Murr, Journal zur Kunstgeschichte und zur allgemeinen Litteratur, 13 (1784), p. 372.
    24. G. Parthey, Deutscher Bildersaal: Verzeichniss der in Deutschland vorhandenen Oelbilder verstorbener Maler aller Schulen, I (A-K), Berlin 1863.
    25. Eduard Safarik, Joannes Kupezky 1667-1740, Prague 1928.
    26. Anke Fröhlich, Landschaftsmalerei in Sachsen in der zweiten Hälfte des 18. Jahrhunderts, Weimar 2002.
    27. Wilhelm Schwemmer, 'Aus der Geschichte der Kunstsammlungen der Stadt Nürnberg', in: Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Stadt Nürnberg, 40 (1949), pp. 97-206.
    28. Rudolph Weigel, Catalog der Börner'schen Kunstsammlung (fünfte Abtheilung), Leipzig 1864.
    29. Petr Fidler, 'Příspěvky ke slovníku umělců a řemeslníků na Moravě 17. a 18. století I [Beiträge zum Lexikon der Künstler und Handwerker des 17. und 18. Jahrhunderts in Mähren I]', in: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, 1974, 23, iss. F18, pp. 78-91. See: http://hdl.handle.net/11222.digilib/110360 (accessed 1 May 2019).
    30. Alois Plichta, Jaroměřicko: dějiny Jaroměřic nad Rokytnou a okolí, II, Třebíč 1994.
    31. Lilian Ruhe, Tomáš Valeš, 'Mezi soukromou osobou a dynastickou kontinuitou: dochované podobizny hraběte', in: Petr Fidler, Jana Perutková (eds.), Proměny zámeckého areálu v Jaroměřicích nad Rokytnou, (part 2: Hrabě Jan Adam z Questenbergu v objetí múz), Brno 2017, pp. 285-335.
    32. Alois Plichta, O životě a umění. Listy z jaroměřické Kroniky 1700-1752, Brno 1974.
    33. Jana Perutková, Der glorreiche Nahmen Adami. Johann Adam Graf von Questenberg (1678-1752) als Förderer der italienischen Oper in Mähren, Vienna 2015. Přejít k původnímu zdroji...
    34. Karl Graf Kuefstein, Studien zur Familiengeschichte in Verbindung mit der Landes- und Kulturgeschichte, IV, 18. und Beginn des 19. Jahrhunderts, Vienna/Leipzig 1928.
    35. Johann Heinrich Zedler, Grosses vollständiges Universallexicon aller Wissenschafften und Künste, vol. 30, Leipzig/Halle 1741.
    36. Lilian Ruhe, 'Some introductory notes on count Johann Adam von Questenberg and his collection of portraits', in: Restaurování a ochrana uměleckých děl. Konzervace a restaurování malby a polychromie, 2017, pp. 6-19 (http://www.arte-fakt.cz/dokumenty/XII.%20konference/s.6-19_L.Ruhe.pdf.).
    37. Petr Fidler, Jana Perutková, (eds.), Proměny zámeckého areálu v Jaroměřicích nad Rokytnou, Brno 2017.
    38. Johann Seifert, Genealogie hochadelicher Eltern und Kinder…, Regenspurg [sic] 1724.
    39. Giovanni B Manni, Hoch-Adeliche und gottseelige Versammlung vom Sternkreuz genannt: so von Ihro kaiserl. Majestät Eleonora verwittibten römischen Kaiserinn aufgerichtet, Vienna 1773.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah