Průzkumy památek 2018, 25(2):25-50 | DOI: 10.56112/pp.2018.2.04
Hospodářský dvůr Olšov
- Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích
Hospodářský dvůr Olšov se nachází mimo současné hlavní komunikace, uprostřed téměř liduprázdné krajiny, poznamenané poválečným odsunem a následným vybudováním Lipenské přehrady. Snad i proto se zde zachovalo mnoho autentických historických konstrukcí. Nejstarším dochovaným objektem je obytná část s pravděpodobně pozdně středověkým jádrem v podobě komorového bloku s patrovou sýpkou a částí obvodových zdí síně. Následná stavební etapa nese fragment sgrafitové výzdoby, kterou lze na základě analogií časově zařadit do 60. - 90. let 16. století; nejspíše tedy v době, kdy dvůr již patřil krumlovské vrchnosti, která jej získala z poddanských rukou (k jeho koupi došlo zřejmě nedlouho před rokem 1585). V první polovině 17. století došlo k rozšíření domu jižním směrem, konsolidovala se vnitřní dispozice a jižní průčelí bylo vyzdobeno bohatým ornamentálním dekorem. Současně byla vystavěna jižní ohradní zeď dvora, k níž již tehdy přiléhal objekt sýpky, který byl později rozšířen do dnešní podoby. Dendrochronologické datace stropů nad světnicí domu (1775) i krovu samostatně stojící sýpky (1777) napovídají, že dvůr v této prošel většími stavebními opravami, vyvolanými snad požárem.
K radikální přestavbě obytné části došlo v průběhu 20. a 30. let 19. století. Zrušena byla černá kuchyně, stržena klenba nad světničkou, vybudován nový krov a položen strop nad horním patrem komorové části. V torzu stodoly, jež uzavírá dvůr, byly rozpoznány zbytky konstrukcí její starší, snad raně barokní podoby.
Objekty se dnes nacházejí ve velmi zanedbaném stavu, do kterého se dostaly v posledních dvaceti letech. Vzhledem k projektu běžící revitalizace spojené s demolicemi velké části historických konstrukcí a absenci památkové ochrany jsou kompetence památkové péče zúženy na provedení dokumentace.
Klíčová slova: Olšov, panství Český Krumlov, hospodářský dvůr, středověký komorový blok s patrovou sýpkou, sgrafito, raně barokní nástěnná malovaná výzdoba, barokní stodola, demolice
Olšov Farmstead
The residential section with assumingly a late medieval core in the form of the chamber block with a granary on the first floor and part of the hallway was the oldest structure in Olšov Farmstead. The subsequent building state bears a fragment of the sgraffiti decoration from the 1560 s-1590 s. During the first half of the 17th century, the house was expanded, and its façade was embellished with ornamental decoration. Simultaneously, a bounding wall was built to the south with an adjacent granary which was later expanded. The house is not part of the national heritage, and the structures have been dilapidated for a long time. Unfortunately, the current revitalisation of the court will subsequently demolish the interior of its residential part.
Keywords: Olšov, Český Krumlov domain, farmstead, medieval chamber block with a granary on the first floor, sgraffiti, early Baroque mural painting decoration, Baroque barn, demolition
Zveřejněno: 15. prosinec 2018 Zobrazit citaci
Reference
- A. Kubíková, Poplužní dvory na dominiu posledních Rožmberků - norma a skutečnost, in: Zlatá stezka. Sborník Prachatického muzea 8-9 (2001-2002), Prachatice 2003, s. 89-98.
- D. Panenková ed., Hradní muzeum Český Krumlov. Historie objektu a katalog exponátů. České Budějovice 2010.
- J. Čechura, Adelige Grundherrn als Unternehmer. Zur Struktur südböhmischer Dominien vor 1620. München - Wien 2000.
- J. Čechura, Bošilec a jeho lidé (1640-1750). Kapitoly z třeboňské protostatistiky, in: Jihočeský sborník historický 86, České Budějovice 2017, s. 153-172.
- J. Kadlec, Dějiny kláštera Svaté Koruny. České Budějovice 1949.
- J. Špinar, Ke kolonizačnímu dílu kláštera Zlatá Koruna. Příspěvek k dějinám osídlení, in: M. Gaži ed., Klášter Zlatá Koruna. Dějiny - památky - lidé. České Budějovice 2007, s. 28-65.
- J. Žižka, Hospodářské dvory bývalých panství v Čechách. Praha 2016.
- J. Žižka, K podobě schwarzenberských hospodářských dvorů, in: M. Gaži ed., Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii. České Budějovice 2008, s. 47-78.
- K. Charvátová, Dějiny cisterckého řádu v Čechách 1142-1420. 2. sv. : Kláštery založené ve 13. a 14. století. Praha 2002.
- M. Gaži ed., Rožmberkové: Rod českých velmožů a jeho cesta dějinami. České Budějovice 2011.
- M. Pangerl, Urkundenbuch des ehemaligen Cistercienserstiftes Goldenkron in Böhmen. Wien 1872.
- P. Burdová a kol. edd., Tereziánský katastr český. Sv. 3. Dominikál. Praha 1970.
- V. Mencl, Lidová architektura v Československu. Praha 1980.
- Z. Kokošková - H. Sedláčková - M. Zahradníková, Soupis poddaných podle víry z roku 1651. Praha 1997.
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.