Průzkumy památek 2018, 25(2):120-130 | DOI: 10.56112/pp.2018.2.10

Bývalá benediktinská rezidence v Ostrovačicích

Pavel Borský
Muzeum města Brna

Bývalá rezidence rajhradského benediktinského kláštera stojí na zahradě fary v Ostrovačicích (okr. Brno - venkov) v sousedství kostela sv. Jana Křtitele a sv. Václava. Obdélná patrová stavba se sklepem navazuje na dvorní křídlo fary. Ostrovačice patřily k panství rajhradského kláštera a k roku 1255 klášteru náleželo tamní patronátní právo. Ve vsi už ve středověku musela být fara. Farní kronika z počátku 18. století uvádí, že fara na místě stávající budovy byla postavena roku 1660. Údajně v roce 1674 vyhořela, ale byla záhy obnovena. V roce 1692 byla rozšířena na místo farní stodoly. K faře přináležel hospodářský dvůr, jehož budovy se uvádějí ve farních inventářích ještě na konci 19. století. Historiograf kláštera Beda Dudík do dějin kláštera zapsal, že roku 1718 byla k faře přistavěna rezidence dle projektu Jana Blažeje Santiniho - Aichela. Slavný architekt byl spojován se stavbou až do roku 1984, kdy byly publikovány stavební účty zednického mistra Františka Benedikta Klíčníka z Brna a nedatovaný plán fary a rezidence od zednického mistra Matyáše Jednušky z Moravského Krumlova. Fara s rezidencí měla půdorys ve tvaru písmene C s tím, že na dvorní straně obíhala arkádová chodba, v přízemí otevřená a v patře osvětlená řadou oken. Plán vzbuzoval v uměleckohistorické literatuře dlouho rozpaky, protože zobrazuje rezidenci s nedochovaným příčným křídlem. Na základě stavebněhistorického průzkumu z roku 2016 bylo možné některé rozpory ozřejmit. Nelze potvrdit ani vyloučit, že J. B. Santini nějaký projekt rezidence vytvořil, ale stavbu F. B. Klíčník provedl nejspíše podle vlastního projektu. Podle dendrochronologického datování dřevěných prvků z objektu se stavělo v letech 1723-1725. Do stavby byla začleněna starší patrová budova. Jednalo se pravděpodobně o sýpku ještě předbarokního stáří, která tvořila příčné východní křídlo. Je možné, že na místě rezidence stály ještě jiné starší stavby, protože za východním křídlem pokračuje mimo půdorysnou stopu objektu další sklep. Probošt Otmar Konrad zřídil v rezidenci roku 1765 kapli. Je velmi pravděpodobné, že právě s touto úpravou souvisí Jednuškův plán. Nové okno, které Jednuška pro kapli navrhl, bylo opatřeno zvlněnou římsou, napodobující do detailu okna Klíčníkovy stavby. Na začátku září 1849 v sousedství fary vypukl požár, při němž shořel krov fary i rezidence. V té době však už východní křídlo rezidence nestálo. Důvody, které vedly k odstranění křídla někdy mezi léty 1843-1849, se nepodařilo objasnit. Při redukci půdorysu vznikla v jihovýchodním průčelí další dvě nová okna, nad nimiž byly po sto letech vyzděny opět zvlněné římsy shodné s těmi z doby výstavby 1723-1725. Nepochybně bylo zájmem stavebníka udržet starobylý a reprezentativní vzhled budovy. Rezidence však ve druhé polovině 19. století ztratila svou původní funkci.

Klíčová slova: raný novověk, Morava, benediktini, rezidence

Former benedictine Residence in Ostrovačice

The article presents new findings of the building history about the residence of the Rajhrad Benedictine Monastery in Ostrovačice. The history of the monastery says that the residence was built in 1718 based on the design of Jan Blažej Santini Aichel. It can be neither confirmed nor excluded that J. B. Santini made a design for the residence, yet it is more likely that the master mason František Benedikt Klíčník constructed the building based on his own design during 1723-1725. An earlier building, probably a granary, was included in the structure, forming the transverse eastern wing. In 1765, Provost Otmar Konrad founded a chapel in the residence. This is associated with the design (no date specified) of the parish office and residence of the master mason Matyáš Jednuška of Moravský Krumlov. The eastern wing of the residence disappeared between 1843 and 1849. During the reduction of the ground plan, two new windows emerged above which cornices were built identical with those from the 1723-1725 construction. The builder undoubtedly strived to retain the ancient and representative look of the building. Nevertheless, the residence lost its original function after the mid-19th century.

Keywords: early modern times, Moravia, Benedictines, residence

Zveřejněno: 15. prosinec 2018  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Borský, P. (2018). Bývalá benediktinská rezidence v Ostrovačicích. Průzkumy památek, 25(2), 120-130. doi: 10.56112/pp.2018.2.10
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. J. Šebánek - S. Dušková edd., Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/1. Praha 1974, č. 55, s. 109-112.
    2. J. Emler ed., Decem registra censuum Bohemica compilata aetate bellum husiticum praecedente. Deset urbářů českých z doby před válkami husitskými. Praha 1881.
    3. B. Dudík, Geschichte des Benediktiner-Stiftes Raygern in Markgrafthum Mähren. I. Band. Von der Gründung des Stiftes bis zum Ende der Hussitenstürme 1048-1449. Brünn 1849.
    4. B. Dudík, Geschichte des Benediktiner-Stiftes Raygern in Markgrafthum Mähren. II. Band. Vom Ende der Hussitenstürme bis in die Gegenwart 1449-1848. Wien 1868.
    5. M. Kocianová, Majetkové poměry benediktinského kláštera v Rajhradě ve středověku. Diplomová práce, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita v Brně, 2009.
    6. G. Wolný, Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften. Abt. II. Brünner Diöcese. Bd. II. Brünn 1858.
    7. A. Kratochvíl, Vlastivěda moravská 10. Ivančický okres. Brno 1904.
    8. V. Richter - Z. Kudělka, Die Architektur des 17. und 18. Jahrhunderts in Mähren, in: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity 21, F 16, 1972 (vyd. 1973), s. 91-130.
    9. J. Šmejkalová, Klášterní chrám v Rajhradě, Umění 32, 1984, s. 388-417. Přejít k původnímu zdroji...
    10. A. Jirka, Christian Alexander Oedtl na Moravě. Nová připsání, Umění 32, 1984, s. 233-239.
    11. M. Horyna, Jan Blažej Santini-Aichel. Praha 1998.
    12. J. Kroupa, Recenze: Mojmír Horyna, Jan Blažej Santini-Aichel. Praha 1998, Umění 47, č. 6, 1999, s. 547-552.
    13. D. Foltýn a kol., Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha 2005.
    14. J. Kroupa, Rajhradský chrám v proboštské korespondenci 18. století, in: Opuscula historiae atrium. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity 55, F 50, 2006, s. 43-80.
    15. A. Přecechtělová, František Benedikt Klíčník (1678-1755). Diplomová práce, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita v Brně, 2011.
    16. P. Zahradník, Dvě poznámky k činnosti Jana Blažeje Santiniho-Aichela v Rajhradě, Průzkumy památek XX, č. 1, 2013, s. 272-275.
    17. Z. Macurová, Umělecká praxe v barokním klášteře. Proměny rajhradského proboštství v 18. století. Brno 2015.
    18. Z. Macurová, Stavební a umělecké aktivity benediktinského kláštera v Rajhradě v 18. století. Doktorská disertační práce. Filozofická fakulta, Masarykova univerzita v Brně, 2014.
    19. A. Horová ed., Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Dodatky. Praha 2006.
    20. M. Kruntorád, Zámek Hajany a jeho stavební vývoj, Průzkumy památek XXII, č. 1, 2015, s. 120-132.
    21. K. Altman - I. Durec red., Kniha o Rajhradě. Dějiny města od nejstarších dob. Rajhrad 2014.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah