Průzkumy památek 2000, 7(1):105-111

Sloup Nejsvětější Trojice v Teplé

Kateřina Cirglová

Sloup Nejsvětější Trojice v městě Teplá je nutno považovat za dílo ve své celkové kompozici slohově velmi progresivní. Dle nápisu na architektuře byl totiž sloup vztyčen již roku 1721. Jako výraz díků za dosažení vysokého postavení ve vídeňských úřadech a dokonce i šlechtického titulu jej nechal postavit zdejší rodák, Zacharias Adalbert von Hittern.
Celková kompozice architektonické části sloupu je více než skladbou odrážející tektonické síly tvarem volně modelovaným, nesoucím v sobě kompoziční principy, které se v té době ve významných střediscích tehdejší středoevropské architektury teprve formovaly a které svou podstatou směřují k pozdně baroknímu výrazu architektury. S podobně utvářenými tvary se setkáme v té době u děl Mathiase Steinla, konkrétně u dvou jím projektovaných průčelí klášterních kostelů v D(rnsteinu (1718) a ve Zwettlu (1722).
Z analýzy námi provedeného zaměření sloupu vyplynula jednak jednoduchá koncepce vytyčení památky vycházející z trojúhelníku vepsaných a opsaných kruhů (viz obrázek) a jednak skutečnost, že při vytyčování půdorysu byla jako jednotka použit ne český, nýbrž rakouský loket. Svým půdorysným tvarem navíc odkazuje tepelský sloup ke kapli v Pauře, téhož zasvěcení, kterou pro benediktinský klášter v Lambachu navrhl v roce 1714 Johann Michael Prunner. Sochařská výzdoba sloupu zahrnující kromě vrcholového sousoší Nejsvětější Trojice, sochu P. Marie Immaculaty a světců, mezi nimiž najdeme kromě morových patronů, českých zemských patronů a patrona tepelského kláštera, také patrona Vídně, byla v literatuře tradičně připisována dílně Oswalda Josefa Wendy ze Žlutic. Srovnáním s dalšími díly této dílny, ale i díly jiných v tomto regionu působících tvůrců jsme došli k závěru, že autorem těchto soch byl spíše chebský sochař Johann Karl Stilp, který stejně jako O. J. Wenda pracoval pro nedaleký tepelský klášter. Vzhledem k tomu, že provedení sloupu vykazuje tvary, které by jen těžko navrhl školený architekt a vzhledem k vazbám J. K. Stilpa na cisterciácký klášter ve Waldsassen, který mohl Stilpovy poznání výše uvedených děl rakouské architektury zprostředkovat, navrhujeme J. K. Stilpa i jako autora této slohově velmi pokročilé celkové kompozice sloupu.

Published: June 15, 2000  Show citation