Průzkumy památek 2009, 16(2):156-162

Socha sv. Františka Serafínského v Lysé nad Labem a Matyáš Bernard Braun

Kateřina Adamcová

Restaurování pískovcových soch dnes již jen zřídka přináší nějaký zásadní objev týkající se autorství sochy. V případě sochy sv. Františka Serafínského z ohradní zdi farního kostela sv. Jana Křtitele v Lysé nad Labem nové poznatky o možném autorovi sochy nepřinesl ani nález nějakého písemného dokumentu ani objevení signatury autora. Jediným dokumentem vypovídajícím o osobě autora se stala socha sama.
Očištění povrchu sochy od prachových nečistot a biokoroze ukázalo nejen skutečný rozsah poškození sochy, ale především byly znovu odkryty partie s dochovanou původní modelací, které napovídaly, že máme před sebou mistrovské dílo. Starší modelační doplňky zaujímaly až dvě třetiny původního povrchu sochy. Na místech, kde došlo k jejich samovolnému uvolnění v důsledku hloubkové koroze kamene, bylo zřejmé, že místy se pod nimi nachází původní reliéf sochy. Proto bylo rozhodnuto provést jejich částečné sejmutí.
Po dokončení sejmutí vybraných modelačních doplňků z předchozích restaurování se potvrdil předpoklad, že původní koncepce autora byla těmito restaurátorskými zásahy, co se týče detailního modelačního zpracování, ale i celkové kompozice sochy, zásadně deformována. Míra deformace původního výtvarného řešení sochy byla taková, že zasáhla nejen její celkové vyznění, ale potlačila i její ikonografickou náplň. Novým uměleckohistorickým zhodnocením chvějivého modelačního rukopisu naturalisticky zpracovaných partií i celkové vypjatě expresivně laděné kompozice celé figury jsme dospěli k názoru, že máme před sebou jedno z mistrovských děl Matyáše Bernarda Brauna, a to dokonce z doby okolo roku 1710. Sochou, která stojí pískovcové figuře sv. Františka Serafínského z Lysé nad Labem z díla M. B. Brauna nejblíže, je dřevěná figura sv. Judy Tadeáše ze sbírek Národní Galerie v Praze.

Published: December 15, 2009  Show citation