Průzkumy památek 2012, 19(1):102-115

"Patra jsou nezajímavá". Výsledky operativního průzkumu a dokumentace domu čp. 41 na Velkém náměstí v Hradci Králové

Miloš Buroň, Jiří Slavík

Dvoupatrový dům s částečně klenutým přízemím a rovnými stropy v patrech prochází dlouhodobou rekonstrukcí, teprve v poslední etapě stavebních prací byl proveden operativní průzkum a dokumentace. Stavebněhistorické zkoumání zástavby hradebního jádra města Hradce Králové bylo zahájeno poměrně časně, již v roce 1956 zpracoval kolektiv Dobroslava Líbala pasportizaci. V ní je dům vyhodnocen jako renesanční stavba na dvojici spojených parcel. Hodnocení obsahuje i větu "patra jsou nezajímavá". Učinili tak v době, kdy ještě nebyly doceněny kvality období 19. a počátku 20. století. Skutečná hodnota domu se ukázala až při radikálním stavebním zásahu posledního dvacetiletí, směřujícím k záchraně silně zchátralého objektu. Dokumentačním zásahem se podařilo získat velké množství dokladů složitého stavebního vývoje velkého měšťanského domu královského věnného města. V suterénech západního traktu se pod komorovým dílem domu zachovaly opukové stěny nejstaršího sklepa, zvýšeného a zaklenutého již z cihel. Významné jsou především nálezy ve východní obvodové stěně domu z nejstarší cihelné výstavby, dokumentující podobu plochostropého podloubí a neomítané místnosti v 1. patře s velkým výklenkem (snad pro truhlu) a menším výklenkem pro osvětlení, zastropené trámovým stropem. Nejstarší cihelnou etapu charakterizuje pečlivé použití polské vazby v líci zdiva. V pozdní gotice a renesanci byl dům jednopatrový, původně kratší východní trakt byl později prodloužen do dnešní podoby a podsklepen. Postupně bylo zaklenuto i přízemí. V barokním období zřejmě došlo jen k menší úpravě průčelí (šambrány, štít nad západní částí), nejpozději při ní zanikl průjezd ve východním traktu a bylo zrušeno podloubí. Podobu průčelí domu zachytila kolorovaná kresba jižní fronty náměstí z r. 1798, nově připsaná Janu Antonínu Venutovi. Někdy v 1. čtvrtině 19. století došlo k velké přestavbě domu, doložené nedatovanými a nesignovanými plány. Při ní bylo zřízeno druhé patro a krov s mansardovou střechou. V patrech vznikly jednopokojové byty s předsíněmi, v přízemí kromě bytu a skladů nacházela perníkářská dílna. Nejpozději v r. 1848 byla v přízemí domu zřízena restaurace. V r. 1883 došlo k další modernizaci domu, zásadně bylo přestavěno schodiště, došlo k úpravám přízemí a bytů v patrech. Drobnější zásahy proběhly v 1. polovině 20. století. Na konci 20. století se dům nacházel v havarijním stavu, v roce 1990 byl ukončen i restaurační provoz. Po roce 1992 byla zahájena rekonstrukce, která se s dlouhými přestávkami vleče dodnes.
Přesně směřovanými archivními sondami se po ukončení terénní části podařilo získat historické výkresy, přibližující zamýšlené změny a dovolující přesnější interpretaci dokumentovaných situací. Lze jen litovat, že dokumentační práce neprobíhaly od počátků obnovy před dvěma desetiletími. Opakovanými návštěvami se mohlo podchytit mnohem větší množství nálezových situací.

Published: April 15, 2012  Show citation