Architekt Fritz Lehmann. Příspěvek k poznání "periferní" meziválečné architektury
Z hlediska poznání stavebního fondu meziválečné architektury představuje tvorba českých Němců dosud nepříliš probádanou oblast. Cílem příspěvku, věnujícího se málo známému dílu jednoho z nejvýznamnějších německy hovořících architektů působících na našem území, je představit nové poznatky učiněné v rámci archivního a terénního výzkumu. Ty doplňují jako pomyslné střípky složitou a stále neúplnou mozaiku "české" meziválečné architektury o nová zjištění a pomáhají tak dotvářet její celistvý a plastický obraz. Východiskem Lehmannovy osobité tvorby byl tradicionalismus a moderní "historismus," jejichž podstatou je kombinace retrospektivních tendencí a moderních prvků a které díky své údajné nepůvodnosti donedávna představovaly rozporuplně hodnocený fenomén. Moderní historismus se tak ocitl na periferii dějin umění, čímž vznikl jejich značně deformovaný a neúplný obraz. Během posledních dvou dekád se však tento pohled začíná měnit a pozvolna dochází k rehabilitaci historizující a tradicionalistické tvorby, která získává zpět své zasloužené místo v dějinách architektury.
Published: June 15, 2013 Show citation
This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.